Takzvané „subscription boxes“ patří na první pohled ke službám, které by na koronavirové pandemii mohly bez zaváhání vydělat. Jejich princip spočívá v tom, že předplatitelé dostávají v pravidelných intervalech krabičky, v nichž je čekají ponožky, kosmetika nebo potraviny. Odběratelé nepotřebují každý měsíc či čtvrtrok nic vybírat – o to se postarají profíci zodpovědní za ten který subscription box a pošlou jim to v úhledném balení.

A co by mohlo za korony profitovat lépe než krabice plná pěkných věcí, kterou vám kdesi kdosi připraví a někdo další vám ji dopraví až ke dveřím?

Zrovna subscription boxy na krizi ale nevydělaly s takovým přehledem, jak by se mohlo z letmého pohledu na jejich fungování zdát. Několik oslovených českých subscription box služeb hovoří o faktorech, které k nim rovněž patří: závislost na dodavatelích a určitá zbytnost. Ani pro jeden z těchto faktorů už koronavirová krize taková pozitiva nepřinesla. Což neznamená, že by se v pro některé nemohlo vše v dobré obrátit.

Naďa Mirga za službu Můj super box, zaměřenou na pravidelně rozesílanou dávku trvanlivých potravin, kosmetiky a drogerie, říká, že během března za první vlny šel počet předplatitelů strmě dolů a několik dodavatelů, kteří se službou spolupracovali, pozastavili naplánované kampaně. Postupem času se ale prvotní sešup v dobré obrátil. „V průběhu dubna se ale zákazníci i klienti vrátili a počet zákazníků se začal skokově navyšovat; oproti loňskému roku se pak počet objednávek zvýšil o sto procent. Stejně jako obrat,“ říká Naďa Mirga, jejíž služba Můj super box je v podstatě marketingovou kampaní pro představení FMCG (fast-moving consumer goods) na trhu a těší se masivní podpoře influencerů na Instagramu. „Nárůst stále trvá v řádech několika procent měsíčně.“

Negativa a pozitiva se stačila během koronavirové krize prostřídat i u Klubu pánů z Ponožkovic, což je subscription box služba rozesílající ponožky. „Mezi pozitivní efekty by se dalo zařadit, že lidé měli více času, takže se nám podařilo dotáhnout práce na interním systému a podobně,“ říká za pány z Ponožkovic Petr Janda. „Spustili jsme například službu Ponožkátor na výrobu zakázkových ponožek, k čemuž jsme se předtím dlouho nemohli dostat.“ 

Negativní vývoj nicméně Ponožkovice zaznamenaly u mnoha dodavatelů. „Některé firmy měly dlouhé odstávky a pak třeba zase výrobu nestíhaly.“ Obecně se podle Jandy řešilo násobně více problémů v dodavatelském řetězci než dříve.

„Prodeje u nás meziročně nestouply,“ říká Janda. „Naopak máme zkušenost, že vždy při zhoršení situace a vyhlášení tvrdších opatření prodeje klesly.“ To pozoroval Klub pánů z Ponožkovic jak v březnu, tak v říjnu a druhé půlce prosince. „Jsme spíše službou pro radost a lidé musí mít náladu na to, dělat si radost, aby u nás nakoupili.“ Vyšší prodeje nicméně Ponožkovice měly v období zavřených obchodů v dubnu a v listopadu, kdy se obecně více nakupovalo na internetu.

Ne každý subscription box ale z krize vybruslil tak, aby mohl zachovat svou primární předplatitelskou funkci. Služba Moje krabička, která předplatitelkám posílá každé tři měsíce kosmetiku předních značek, musela dočasně svůj provoz dokonce přerušit. „S nástupem první vlny koronavirové pandemie nám začali dodavatelé odříkávat zakázky,“ vysvětluje za službu se zasíláním kosmetiky Tomáš Mužík. „Měli svých starostí dost a projekty, jako je Moje krabička, patřily k těm prvním, u nichž začaly šetřit.“ 

Moje krabička se tak během léta dočasně uložila k ledu. A od té doby čeká na vývoj další situace.