Internetoví giganti Google a Facebook čelí čím dál silnějšímu tlaku, aby mediálním domům platili za právo využívat jejich obsah. Naposledy se tak Google střetl s australskou vládou. Ta se chystá prosadit zákon, který americkou firmu k placení tamním vydavatelům přinutí. Google na to zareagoval nečekaně ostře a pohrozil, že svůj vyhledávač v Austrálii úplně zablokuje. „Ta výhružka spíše naznačuje, že společnost má strach, aby se z australského zákona nestal precedens,“ myslí si James Clayton, analytik televize BBC.
Australské mediální domy v čele s vydavatelstvím News Corp miliardáře Ruperta Murdocha dlouhodobě lobbovaly u vlády, aby americké technologické giganty přiměla zasednout k jednacímu stolu. Důvod je prostý. Zatímco zisky vydavatelů už několik let pravidelně klesají a některé tituly během koronakrize zkrachovaly, Google si v roce 2019 jen v Austrálii přišel na 3,7 miliardy dolarů, téměř osmdesát miliard korun.
Zpravodajství přitom v zemi zahrnuje zhruba 12,5 procenta veškerého vyhledávání na internetu. Podle těchto výpočtů Google vydělal miliony dolarů na mediálním obsahu a vydavatelství by ráda dostala alespoň část této sumy nazpět.
Podobné spory řeší Google i v jiných zemích. Například ve Francii, kde se americká firma ve čtvrtek dohodla na placení autorských práv s lobbistickým sdružením Alliance de la presse d'information générale (Apig), které zastupuje celonárodní a regionální deníky. Na základě dohody bude Google vydavatelům proplácet individuálně stanovené licenční poplatky, a to podle kritérií jako, jsou třeba přínos k politickým a obecným informacím nebo množství čtenářů za měsíc.
Australský zákon by však internetovému gigantu nastavil daleko tvrdší podmínky. V případě, že by se Google s vydavateli nedohodl na výši poplatků, rozhodoval by o ceně nezávislý arbitr. „Pokud by se tento návrh měl stát zákonem, nezbylo by Googlu nic jiného, než v Austrálii přestat nabízet službu vyhledávání,“ uvedla Mel Silvaová, šéfka Googlu pro Austrálii a Nový Zéland.
Australský premiér Scott Morrison nicméně Silvaové vzkázal, že zákonodárci se v žádném případě nenechají zastrašovat. Také další australští politici se výhrůžce vysmívají a obviňují Google z vydírání. „Až tenhle zákon začne platit všude na světě, stáhnete se ze všech trhů?“ ptá se australský senátor Rex Patrick.
Zatím je složité předjímat, kdo z této bitvy vyjde jako vítěz. V případě, že by australský příklad následovaly další státy, mohlo by to pro americkou společnost skutečně znamenat velký problém a ušlé zisky v řádech miliard dolarů. Jenže i tato mince má dvě strany.
Google v Austrálii vlastní zhruba 95procentní podíl na trhu a mezi internetovými vyhledávači prakticky nemá konkurenci. „Většina Australanů pokládá jeho užívání za základní lidskou potřebu,“ uvedla BBC. Alternativní služby sice existují, například Yahoo či Microsoftem vlastněný Bing. Ty ale nejsou ani zdaleka tak oblíbené jako Google. Firma by navíc mohla kromě samotného vyhledávače připravit obyvatele Austrálie o další populární služby, jako jsou Gmail, Google Maps či YouTube.
Společnost už v roce 2010, byť z jiných důvodů, opustila daleko větší trh v Číně, aniž to její finanční situací příliš otřáslo. Také americká vláda prezidenta Donalda Trumpa před časem varovala své australské protějšky, aby „schvalování nového zákona neuspěchali, neboť může mít dlouhodobé negativní následky“. Australský plán kritizoval rovněž Tim Berners-Lee, sám tvůrce World Wide Webu (www).
Kauza zjevně nechává v klidu i investory. Akcie Alphabetu, majitele Googlu, v pondělí pokračovaly v růstu a dopoledne se zvedly o 0,45 procenta. V době uzávěrky tohoto textu jejich cena činila 1892,56 dolaru za akcii.
Globální nespokojenost s tím, kolik si hrstka internetových obrů ukusuje peněz z digitální ekonomiky, ale jednoznačně stoupá a do budoucna zjevně vyvolá další konflikty a soudní spory. Jen Google dostal od Evropské komise v posledních letech tři pokuty za porušování pravidel hospodářské soutěže v celkové výši 8,25 miliardy eur, kolem 215 miliard korun.
Šéf Googlu Sundar Pichai dokonce o zpřísňujících se pravidlech pro technologické giganty v pondělí telefonicky hovořil s eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou.
