Zlaté Hory prodávají své kontroverzní lyžařské středisko, cena šla dolů

Lyžařský areál Příčná byl dokončen v roce 2007. Poslední nájemce, brněnská společnost Casorino, už po minulé zimě vypověděl smlouvu, nikdo jiný středisko provozovat nechce. 

Proč firma vypověděla smlouvu, se nepodařilo zjistit. Na kontaktních telefonních číslech byl záznamník a další čísla byla nedostupná. Na poslané dotazy nikdo nereagoval.

Areál návštěvníky moc netáhl 3 fotografie

Zatímco před čtrnácti lety přišel areál na 126 milionů korun, teď bude nový majitel potřebovat „jen“ necelých 37 milionů.

„Chtěli jsme oživit cestovní ruch, ale naše očekávání se bohužel nenaplnila. V současnosti se prodej jevil jako nejlepší možnost,“ uvedl starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Inzerát město vydalo i v polském překladu, aby nalákalo také polské investory. Areál ve Zlatých Horách měl první čtyřsedačkovou lanovku v Olomouckém kraji a taky nejmodernější zasněžovací systém. Přesto zůstal v návštěvnosti daleko za tradičními jesenickými středisky.

Na hranicích s Polskem měl jen malou naději u Čechů, nejezdili však ani Poláci, od nichž si město hodně slibovalo. Jezdí totiž za lepšími terény až do centrálních Jeseníků, nebo zůstávají ve svých areálech, které na polské straně vyrostly. Právě tržby od Poláků přitom měly středisko dlouhodobě držet.

Zimy jsou zde výrazně kratší než jinde v Jeseníkách

Areál nemá ani trumf v podobě dobrých sněhových podmínek a atraktivních terénů. Nadmořskou výškou od 490 do 679 metrů patří k nejníže položeným střediskům v Jeseníkách. 

Ještě větším handicapem ovšem je, že leží v místě, kde je v zimě citelně tepleji než například v Branné v obdobné výšce. Proto jsou zde zimy také výrazně kratší než jinde v Jeseníkách. Navíc sjezdovka je zhruba od poloviny jenom plytkým dojezdem k dolní stanici lanovky. 

„Návštěvníky nemohl areál ve velkém přitáhnout. Vyrostl v místě, které je pro lyžování nevhodné, jednak kvůli klimatickým podmínkám, jednak kvůli poloze a špatné sjezdovce. Když se o výstavbě jednalo, měla bohužel většina zastupitelů velké oči,“ vzpomíná kritik stavby a opoziční zastupitel Vladimír Začal (KDU ČSL).

Podnikatelé z jesenických středisek se od začátku shodovali, že komise schvalující dotace pro takové projekty, by je neměla podporovat v místech, kde nejsou odpovídající podmínky. Nechápali, jak mohla Evropská unie zadotovat areál desítkami milionů korun. Podle nich to bylo mrhání penězi.

„Pokud někdo z veřejných peněz dotuje projekt do cestovního ruchu s tak nízkou pravděpodobností úspěchu, je to proti zdravému rozumu. Evropa by měla spíš dávat dotace na modernizaci těch osvědčených areálů,“ sdělil tehdy majitel areálu Kaste v Petříkově František Kaštyl.

Starosta Rác byl naopak vždy přesvědčen, že Zlatým Horám investice prospěla.