Pokud se Číně povede její smělý plán, pak se stane první zemí, jejíž sonda při první návštěvě Marsu na povrch vysadí i laboratoř. Nejdříve však musela zvládnout náročný proces přiblížení k Marsu a zachycení na její orbitě. Že to není žádná legrace a tím pádem se to nepovedlo všem sondám, které k rudé planetě dorazily, jsme popisovali ve článku věnovaném příletu sondy Amal vyslanou Spojenými arabskými emiráty.
Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen (Tianwen), což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340-278 př.n.l.).
Vesmírný poutník na své cestě od Země k Marsu strávil 202 dní a uletěl téměř 470 milionů kilometrů. Během cesty provedla kosmická loď čtyři korekce a nyní ji čekal finální manévr, během něhož musela zpomalit, aby se mohla začít pohybovat kolem Marsu. Podle deníku ChinaDaily se to povedlo poté, co byl pohonný systém se sílou 3 000 newtonů zapojen na dobu asi 15 minut.
„Prvotní dráha bude mít výšku periarea 400 km, apoarea 180 000 km a sklon 11,8° vůči rovníku Marsu. Později bude změněna na polární (86,9°)a snižována výška apoarea postupně na 60 000 km a 15 000 km. Finální oběžná dráha bude mít výšku periarea 265 km, apoarea 12 000 km,“ vysvětluje Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Aktualizovaný harmonogram příletu sondy Tianwen-1 k Marsu. Začátek brzdícího manévru ve 12:52:30 SEČ, konec ve 13:08:12 SEČ. Závěr bude probíhat ve stínu Marsu ze kterého sonda vyletí ve 13:58:24 SEČ. Za dalších 641 sekund se dozvíme výsledek https://t.co/bQzYEyJjIm
Zatím vše probíhalo podle plánu, stroj byl vynesen z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan 23. července raketou Dlouhý pochod 5 a nyní bez problémů dorazil k Marsu.
23. července 2020 |
Čínská loď, která se skládá ze dvou hlavních částí, orbiteru a přistávací kapsle, má hmotnost 5 tun. Orbiter a 240kg rover společně nesou 13 vědeckých přístrojů pro studium marsovské atmosféry, magnetosféry, povrchu, klimatu i pro geologický průzkum.
„Za pozornost rozhodně stojí skutečnost, že celá mise (orbiter, lander i rover) má hmotnost téměř 5 tun a jde tak o zatím nejtěžší lidmi vyrobený stroj letící k Rudé planetě,“ říká Milan Halousek, předseda Astronautická sekce České astronomické společnosti.
Samotný orbiter, či chcete-li družice, zůstane na oběžné dráze Marsu asi jeden marsovský rok (cca 687 pozemských dní), je vybaven fotoaparáty se středním a vysokým rozlišením, které jsou srovnatelné s HiRise při misi NASA Mars Reconnaissance Orbiter v roce 2005. Rovněž nese magnetometr, sondážní radar a přístroje pro detekci atmosféry a ionosféry.
Přistávací modul se nedostane na Mars dříve než v květnu. To již bude na povrchu Marsu americká laboratoř Perseverance (Vytrvalost), která, pokud se vše povede, bude přistávat bez velkého zdržování na orbitě 18. února.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informace o úspěšném manévru.
