Kabinet chce Sněmovnou rychle protáhnout zákon, který bude garantovat výkupní cenu elektřiny z nového zdroje. A to nejméně na třicet let, nicméně s možností opakovaného prodlužování o deset let až do konce životnosti reaktoru. „Zákon má vyřešit případné tržní selhání v případě výstavby nových jaderných bloků,“ říká vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Bez takové pojistky se ČEZ jako investor sotva do výstavby pustí.
Je tu však velký problém. Nikde není stanoveno, na kolik elektřina z nového bloku vyjde. Jinými slovy, kolik lidé a firmy za „šťávu“ z nových Dukovan nakonec zaplatí. Podle návrhu zákona, jehož finální schvalování nakonec poslanci odložili nejdříve na pátek, se má při výpočtu garantované ceny vycházet z plánovaného rozpočtu stavby.
Čísla2036 je rok, kdy má dle plánu skončit výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech. 1 620 korun za megawatthodinu by měla být podle Pirátů nejvyšší cena, jakou stát za nový blok zaplatí. 1 200 megawattů má být instalovaný výkon nového bloku. |
Vláda tvrdí, že chce cenu za výstavbu stlačit co nejníže. Nově třeba i poskytnutím půjčky – během výstavby bezúročné – na celou investici, což by mohlo podstatně snížit náklady na financování. Na kolik nový blok vyjde, však není jasné.
Částku kolem 150 miliard korun, kterou v minulosti uváděl jak stát, tak ČEZ, experti opakovaně zpochybňují. Není podle nich příliš pravděpodobné, že by to bylo méně než 200 miliard.
Piráti chtějí strop
Edvard Sequens ze sdružení Calla varuje, že po schválení zákona již nebude možné jakkoli ovlivnit další postup vlády ohledně výkupní ceny. „I stanovení smluvně garantované ceny vykupované elektřiny závisí zcela na dohodě investora a vlády. Zákon nestanoví žádná pravidla ani strop pro tuto cenu ani podrobnější pravidla pro přezkum její přiměřenosti,“ upozorňuje Sequens.
Podle Havlíčka zákon s kontrolou překompenzace, tedy neoprávněně vysoké podpory, počítá. Financování podle něj vychází z modelu podpory obnovitelných zdrojů, tedy skrze regulovanou složku elektřiny. „Všichni víme, že v rámci podpory obnovitelných zdrojů v letech 2009 a 2010 nám to nevyšlo. Dnes nás to stojí 47 miliard korun ročně. Toto v žádném případě nehrozí. Budeme se pohybovat o řád níže,“ říká Havlíček.
Opoziční strany, zejména Piráti, volají po tom, aby se v zákoně stanovil strop pro garance. Podle návrhů, které pirátští poslanci ve Sněmovně předložili, by to mělo být maximálně 1 620 korun za megawatthodinu. Na burze se aktuálně elektřina na příští rok obchoduje za cenu kolem 55 eur (tedy zhruba 1 420 korun) za megawatthodinu.
Lex Dukovany
Kdo postaví Dukovany? Číňané zřejmě ne. A taky není jasné, kdo to zaplatí |
Havlíček nicméně tvrdí, že velkoobchodní cena elektřiny poroste, takže odběratelé na stavbě Dukovan vydělají. „Pokud cena elektrické energie v té době bude vyšší, budeme na tom vydělávat, pokud bude nižší, půjde to na úkor státu. O řád méně než současná podpora obnovitelných zdrojů,“ uvedl vicepremiér před poslanci.
Zákon, o němž se mluví jako o „lex Dukovany“, se zabývá pouze ekonomickým rozměrem výstavby budoucích bloků. Podle opozice by se však měly řešit také bezpečnostní záruky, které se týkají dodavatelů stavby. Mělo by se jasně říci, že vláda do tendru nevpustí ruský Rosatom ani Číňany. Podle Havlíčka se tato rizika řeší v rámci tendru, vláda má právo vyloučit kohokoliv v jeho průběhu i na jeho konci.
Experti také tvrdí, že ze zákona není jasné, co se stane, pokud se projekt v průběhu výstavby prodraží. A že se to při výstavbě jaderných bloků stává téměř vždy. „To by měla řešit smlouva s investorem o dodávce na klíč s pevnou cenou, která by zaručila, že případné prodražení projektu bude řešeno mezi investorem a dodavateli. A ne na úkor daňových poplatníků a spotřebitelů elektřiny skrze garantovanou cenu,“ uvádí Sequens.
