Lidovky.cz: Kde jste nyní a jak to tam vypadá z pohledu turisty - nomáda?
Momentálně se nacházíme v Sydney v oblasti Northern Beaches (česky: oblast Severních pláží). Dočasně bydlíme v domě u Marciho rodičů, kde finišujeme s přestavbou naší obytné dodávky. Veškerý volný čas věnujeme právě tomuto projektu. Moc nomádění jsme si ještě neužili, ale v podstatě se tu žije úplně normální život. Vnitrostátně se může volně cestovat do většiny státu Austrálie.
  |
Lidovky.cz: Respektují Australané protiepidemická nařízení?
Austrálie bere pandemii velmi vážně a v případě i jednoho, dvou nakažených míří milionová města do lockdownu. Přes Vánoce a Nový rok tu měli v Sydney ohnisko nákazy a to bylo jenom kolem dvaceti lidí, celá oblast se uzavřela, dokud neidentifikovali všechny případy. Evropa je vnímána jako odstrašující příklad. Australané dodržují všechna nařízení velmi poctivě. Nedávno se opatření zmírnily z nošení roušek ve veřejných vnitřních prostorech jen na roušky ve veřejné dopravě.
Lidovky.cz: Jestli dobře chápu vaší situaci, tak jste šťastnými majiteli dvou nomádských dodávek na dvou kontinentech. Jedna stojí v Jižní Americe a druhou právě stavíte v Austrálii. Jak se vám to povedlo?
Vlastně jsme šťastnými majiteli tří dodávek. Stále vlastníme i naši první dodávku na Novém Zélandu, kde jsme bydleli přes dva a půl roku a procestovali jsme s ní celý Zéland (více čtěte ZDE). Stará se nám o ni kamarád a pronajímáme ji, aby si i ostatní kočovný duše mohly vanlife zkusit nanečisto. Jižní Amerika byl náš dlouholetý sen, který jsme museli posunout kvůli covidu, ale nevzdáváme se představy, že se tam jednou vrátíme. A dodávka číslo tři je Marciho projekt v pandemii, když jsme byli od sebe, já jsem se přidala až nedávno, takže všechny kredity jdou zatím jemu.
Lidovky.cz: Váš odlet z Jižní Ameriky vypadal dramaticky. Byli jste nervózní?
Jen těžko se dá slovy popsat zkušenost, kterou jsme si prožili. Asi nikdy v životě jsme nebyli postaveni před větší rozhodnutí. Ten stres spojený s volbou, jestli zůstat v politicky a sociálně velice nestabilní Chile, ale aspoň budeme spolu, anebo se rozdělit a odletět do našich bezpečných rodných zemí, ale bez jistoty kdy a jestli vůbec se ještě uvidíme.
Lidovky.cz: Čekali jste, že vás covid rozdělí na deset měsíců?
Během rozhodnutí se rozloučit v Chile jsme doufali v nějaké čtyři měsíce, maximálně půl roku. Po krkolomné cestě domů do Česka jsem byla vděčná a šťastná, že jsme oba v bezpečí a vlastně jsem si říkala, že jsme to dobře zvládli. Jak ale plynul čas a situace s pandemií se celosvětově zhoršovala a státy přijímaly přísnější opatření, největší světové aerolinky rušily všechny lety, začali jsme si uvědomovat, že tohle odloučení v extrémním případě může trvat i pár let.
Lidovky.cz: Nomádskou dodávku jste stavěli už na Novém Zélandu. Platí i v Austrálii obdoba certifikátu „Self Contained“? Pokud ano, jaké jsou výhody takového auta?
Legálně v Austrálii nejsou oficiální nařízení, co by self-contained vozidlo muselo splňovat jako na Zélandu (více o této problematice čtěte ZDE). Existují tady pouze doporučení, co by self-contained vozidlo mělo splňovat - jako třeba toaletu a mít vyřešený odpad. Pokud chcete parkovat v určitých místech po Austrálii, měli byste tohle splňovat. Nejde však nutně o to mít všechno tohle vybavení, ale o to nezanechat za sebou žádný odpad. Řekla bych, že jde tedy hlavně o komfort, kdy nemusíme stresovat kvůli hledání toalety, veřejné sprchy a také o našem vědomí, že se chováme k přírodě nejšetrněji, jak jen to jde.
Lidovky.cz: Co všechno chcete na autě udělat? Už jste zkušení „stavitelé vanů“, tak by mě zajímalo, kam se posunulo vaše řešení „domova na kolech“.
Pořídili jsme tentokrát Ford Transit 2014 350L v nejvyšší verzi. Nejzásadnější změna a největší výhoda nové dodávky je určitě její výška a velikost. Mě se tahle extra výhoda s mými 160cm tak úplně nedotýká, ale Marcel v podstatě vybíral dodávku podle toho, aby se tam se svými téměř dvěma metry mohl postavit. Popravdě nám totiž Toyota Hiace na Zélandu lehce odrovnala záda. Další velký rozdíl je ve fixním bočním řešení postele, fixním prostoru na jídlo a práci - tentokrát jsme upustili od rozložitelných řešení. Máme sporák s troubou, takže se těšíme na pečení kváskového chleba a domácí pizzy. Nově máme také systém na ohřev vody. Nainstalovali jsme mnohem efektivnější a modernější elektrický systém s lithiovou baterií. Solární panely zabírají přes půlku části střechy, jsou větší a výkonnější. Zainvestovali jsme i do “chytrého” monitoru, který nám ukazuje kolik elektřiny aktuálně máme, kolik hodin elektřiny nám zbývá se stávájící spotřebou a stávájícím slunečním svitem a jak dlouho bude trvat baterii dobít do plné kapacity při aktuálním počasí.
Dominantou interiéru naší dodávky je cedrové obložení stropu, které jsme si i vzhledem k vysoké pořizovací ceně dopřáli a teď to u nás doma na kolech voní jako ve finské sauně, absolutně to zbožňujeme. Plánujeme dřevěnou visutou terasu na střeše na popíjení margarit při pozorování západu slunce (v mém podání) a Marcel na vyhlížení ideálních surfařských podmínek. V zadní části úložného prostoru chystáme vysouvací dřevěnou plošinu na sprchu. Střešní nosiče jsou v Austrálie extrémně nákladné, takže Marcel si navhrl svoje vlastní efektivní řešení.
Lidovky.cz: Jaký je plán cesty?
V brzké době po dostavbě dodávky plánujeme výlety po východním pobřeží Austrálie. V dohledné době budeme cestování přizpůsobovat Marciho práci, která je v Novém Jižním Walesu, kde pracuje jako důlní inženýr a má nepravidelný pracovní režim devět dní práce a pět dní volna. Já mám obrovskou výhodu, že si svoji práce můžu vzít s sebou, takže jsem nezávislá na místě a můžu dělat odkudkoliv online. Máme v plánu plnit si další sny a během našich výletů bychom rádi koupili pozemek v blízkosti pláže a postavili si na něm svépomocí Tiny House nebo-li malý (plážový) domek.
Lidovky.cz: Z čeho budete cestování financovat? Využili jste těch deset měsíců odloučení a našetřili jste si? Nebo budete pracovat během cesty?
Moje letenky, hotelová karanténa a partnerská víza byly extrémně nákladné, byl to pro nás opravdu hodně drahý půl rok. Oba jsme si během odloučení našli práce, které nás moc baví a kde rosteme a hodně se učíme a nejenom kvůli finanční stabilitě jsme za ně opravdu vděční a hodláme v nich zůstat. Já o to více, že jsem v mé práci obklopená natolik inovativními a otevřenými lidmi, kteří mi dovolili pracovat z druhé strany zeměkoule s opačným časovým pásmem. S Marcim se dlouhodobě zajímáme o investování, chytré ukládání našich peněz a rozložení rizik tak, aby peníze pracovaly pro nás a my tak nebyli plně závislí jen na našich příjmech ze zaměstnání. Určitě ale jednou na velké cestě po Austrálii plánujeme pracovat i během cest.
Lidovky.cz: Občas to vypadá, jako by se nad cestováním s pandemií zavřela voda. Vidíte to také tak, nebo je to jen vnější zdání?
Určitě je momentální cestovatelská situace složitější, než bývávala, ale vždy se najde cesta pro ty, kteří chtějí cestovat a objevovat. Já jsem třeba strávila deset měsíců prozkoumáváním našeho krásného Česka s partou blízkých lidí, odjela na horolezecký team building do Švýcarska a měsíc jsem žila a na dálku pracovala z Portugalska. Stále je možné vybrat země, do kterých jde z Česka vycestovat i teď. Myslím, že každá dobrodružná duše si dokáže najít cestu tam, pro co jejich srdce tluče. Ať už jsou to hory nebo oceány.
