Do dějin literatury vstoupil newyorský rodák dvakrát. Nejprve jako autor sbírky Lunapark v hlavě (1958), která se spolu s Kvílením Allena Ginsberga stala v USA nejčtenější knihou poezie 50. let. Později se proslavil jako spolumajitel City Lights (pojmenováno podle Chaplinova filmu Světla velkoměsta), prvního knihkupectví v USA prodávajícího výhradně paperbacky, a zakladatel stejnojmenného nakladatelství.
‚Pomlouvačná slátanina plná lží.‘ Woody Allen se brání proti dokumentu televize HBO |
Právě zde vydal v roce 1956 Kvílení a jiné básně. Následovalo zatčení, obvinění z obscénnosti a proces, při němž vypovídala řada literárních kritiků. Ferlinghetti byl osvobozen s tím, že Kvílení má (slovy soudce) „očistnou společenskou důležitost“. Beatnické hnutí se tak ocitlo na titulních stránkách.
Sám sebe Ferlinghetti označoval za etického anarchistu zaměřeného na komunitu. Anarchii přitom nechápal jako politické hnutí nebo filozofický směr, ale jako způsob boje za individuální svobodu. V 50. letech přitahoval pozornost FBI, o dekádu později organizoval demonstrace proti válce ve Vietnamu a stál u zrodu hnutí hippies. Žil v komuně v Novém Mexiku, experimentoval s psaním pod vlivem LSD a halucinogenů, angažoval se v ekologických hnutích a v novém tisíciletí vystupoval proti válce v Iráku a kritizoval americkou vládu.
Ferlinghettiho cesta ke slávě však nebyla přímá. Otec, italský přistěhovalec, zemřel ještě před jeho narozením a matka byla krátce po porodu hospitalizována v ústavu pro duševně choré. O chlapce, který se narodil 24. března 1919 jako Lawrence Ferling a příjmení si změnil v roce 1955, se starala příbuzná ve Francii, do USA ho vrátila až v pěti letech; Ferlinghetti pak strávil rok v dětském domově. V pubertě měl problémy se zákonem. Život mu radikálně změnil výtisk Baudelairovy poezie - rozhodl se studovat a na Severokarolínské univerzitě vystudoval v roce 1941 novinařinu.
Za druhé světové války se dal k námořnictvu: účastnil se invaze v Normandii, sloužil v Japonsku po svržení atomových bomb a po návštěvě Nagasaki se stal pacifistou. Po propuštění z armády získal v roce 1947 na Columbijské univerzitě magisterský titul a o tři roky později obhájil doktorskou disertaci na pařížské Sorbonně.
Po sňatku v roce 1951 se přestěhoval do San Franciska se Selden Kirbyovou, se kterou měl dceru a syna, vyučoval francouzštinu, psal a navázal kontakt s komunitou avantgardních umělců a básníků - Robertem Duncanem, Kennethem Patchenem či Kennethem Rexrothem. S Peterem Martinem založil v roce 1953 paperbackové nakladatelství City Lights. Zde vydal o dva roky později svou první sbírku básní Obrazy zmizelého světa a začal vydávat další beatnické autory - Ginsberga, Gregoryho Corsa, Jacka Kerouaka, Garyho Snydera, Williama Burroughse, Rexrotha a další.
Jeho druhá sbírka Lunapark v hlavě (1958) patří dodnes pro svůj expresionistický jazyk, nadhled, surrealistickou obrazotvornost a zároveň srozumitelnost mezi nejpřekládanější sbírky americké poezie. Prodalo se jí přes milion výtisků a přeložena byla do více než deseti jazyků. Ve sbírce například napsal, že „slyšel zelené ptáky z druhé strany ticha“, že „nespal s krásou celý život“ či že „Kafkův Zámek je tajemstvím existence, kde duše s duší tancuje“. V jedné z posledních básní se opakovaně ptá: „Dove sta amore?“ (Kde je láska?).
Kromě dalších sbírek básní psal i romány (například imaginativní román Ona z roku 1960), dramatické útvary, překládal a účastnil se mnoha básnických čtení po celém světě. Později se zajímal o buddhismus a v 80. letech 20. století se věnoval politicky zaměřeným prozaickým textům.
Legenda elektronické hudby Daft Punk po 28 letech končí. Jejich tvorba představuje mezník taneční hudby |
Ferlinghettiho tvorba se stejně jako díla jeho generačních druhů vyznačuje hovorovým jazykem a primárně je určena k hlasitému čtení. Od beatnické tvorby se Ferlinghettiho poezie lišila především angažovaností v politických otázkách. Ve svých dílech oslavuje lásku, sex a svobodu a útočí na materialismus. Jeho tvorbu charakterizuje silný vizuální aspekt, ostatně Ferlinghetti se dlouhá léta věnoval i malování obrazů.
Do ČR zavítal Ferlinghetti, jehož mnoho děl bylo přeloženo do češtiny, v dubnu 1998, kdy se účastnil Festivalu spisovatelů, při němž uspořádal jedno ze svých čtení. „Praha mi připomíná Florencii,“ řekl tehdy.
