Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Prezident má garantovat spravedlnost. Ne holdovat korupci, vysvětlil soud verdikt nad Sarkozym

Nicolas Sarkozy přichází k soudu. Foto: Michel Euler, ČTK/AP
Nicolas Sarkozy přichází k soudu. Foto: Michel Euler, ČTK/AP

Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy si vyslechl přelomový rozsudek. Za korupci a ovlivňování ho dnes odsoudili ke třem letům odnětí svobody: první ve vězení, další dva v podmínečném trestu. Verdikt však počítá s tím, že místo roku v cele by Sarkozy mohl do domácího vězení. Exprezident se podle svého právníka odvolá. Jenže nad hlavou mu visí obvinění v dalších kauzách: Bygmalion, libyjské a poradenství v Rusku.

Šestašedesátiletý Sarkozy byl uznán vinným v tzv. kauze Odposlechy, jak proces nazvala francouzská média. Právě telefonické odposlechy hovorů mezi bývalým prezidentem a jeho advokátem Thierrym Herzogem se totiž staly zásadním důkazem Sarkozyho snahy o podplacení a ovlivnění soudce Gilberta Aziberta. Herzogovi a Azibertovi soud vyměřil stejný trest, tedy jeden rok vězení a dva roky podmínečně.

(Na fotografii na Twitteru agentury France-Presse zleva Herzog, Sarkozy a Azibert.)

Klíčové nahrávky pocházejí z roku 2014, tedy z dob, kdy Sarkozy už nebyl prezidentem. Pod falešným jménem Paul Bismuth si měl tehdy koupit soukromý telefon právě kvůli hovorům s Herzogem. Na záznamech pak spolu diskutují o nabídce „pohodlného soudcovského místa“ v Monaku pro Aziberta – výměnou za informace z tajného vyšetřování jiného případu vedeného proti Sarkozymu.

To mělo prokázat, zda Sarkozy v roce 2007 nelegálně inkasoval peníze na financování své prezidentské kampaně od dědičky kosmetického impéria L’Oréal a jedné z nejbohatších žen světa Liliane Bettencourtové. Tehdy třiaosmdesátiletá Bettencourtová měla Sarkozymu na kampaň poskytnout až několik milionů eur, což je ve Francii od jednoho dárce nezákonné. (Sarkozyho jméno nakonec vyšetřovatelé z této kauzy vypustili.)

Sarkozy alias Bismuth měl na zhruba dvanácti nahrávkách s Herzogem řešit plán, podle kterého by soudce Azibert získal tajné informace z vyšetřování přímo od soudního právníka pověřeného celou kauzou. Výměnou za post v Monaku měl navíc Azibert zařídit, aby případný verdikt soudu vyzněl v Sarkozyho prospěch.

„Zařídím, aby se (Azibert, pozn. red.) posunul nahoru,“ řekl Sarkozy mimo jiné Herzogovi podle záznamů citovaných obžalobou.

V roce 2014 ale probíhalo ještě jiné vyšetřování zabývající se podezřením z ilegálního financování Sarkozyho prezidentské kampaně. A to ze zdrojů pocházejících od režimu někdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Z toho důvodu policie Sarkozyho a Herzogovy telefonáty nahrávala, a tak se – de facto náhodou – dostala k záznamům o kauze Azibert.

Varoval někdo Sarkozyho?

Sarkozy i Herzog označili nahrávky svých telefonátů za nelegální. Vyšetřovatelé podle nich porušili právo na diskrétní konzultace klienta a právníka. Přesto soud nahrávky už v roce 2016 uznal jako důkazní materiál.

Bývalý francouzský prezident se hájil mimo jiné i faktem, že Azibert žádný post v Monaku nezískal, naopak odešel do důchodu.

Podle vyšetřovatelů je to ale dáno především tím, že Sarkozy s Herzogem zjistili, že jsou odposloucháváni a Sarkozy se už dál v celé kauze neangažoval. Protikorupční policie proto zároveň vyšetřuje, zda někdo Sarkozyho o odposleších neinformoval.

Podle žalobců však francouzské právo považuje za korupci už jen nabídku nebo slib nějakého vlivu či postupu.

Sarkozy byl francouzským prezidentem v letech 2007–2012. V čele Unie pro lidové hnutí (nynějších Republikánů) a později i v Elysejském paláci vystřídal Jacquese Chiraca. V roce 2012 prohrál boj o své znovuzvolení se socialistou Françoisem Hollandem, a přišel tím o prezidentskou imunitu. Policie od té doby vyšetřuje řadu kauz, ve kterých figuruje jeho jméno. Několik z nich se týká právě financování Sarkozyho prezidentských kampaní, a to jak té vítězné v roce 2007, tak i té, kterou v roce 2012 prohrál. V současnosti je Sarkozy v dalších třech kauzách obviněn jak z korupce a ovlivňování lidí, tak i ze zločinného spiknutí a nelegálního financování kampaně. Francouzský exprezident všechna obvinění odmítá.

Podle dnešního výroku soudu Sarkozy „věděl, že to, co (dělá, pozn. red.), bylo špatně“. Jeho i Herzogovo jednání bylo pro veřejnost „velmi špatným obrazem spravedlnosti“, dodal ještě soudce, podle kterého byly v Sarkozyho případě důkazy navíc „obzvlášť závažné“. Korupce a obchodování s vlivem se totiž dopustil bývalý prezident, tedy „garant nezávislosti a spravedlnosti“.

Žaloba žádala pro všechny tři obviněné dva roky vězení a dva roky s podmínkou, soud ale rozhodl o nižším trestu. Podle stávající praxe ve Francii nastupují do vězeňské cely většinou jen vězni s trestem nad dva roky, jinak soud schválí domácí vězení. I v případě Sarkozyho, Herzoga a Aziberta proto soudce obviněným doporučil, ať si požádají o rok domácího vězení, kdy jejich pobyt hlídá speciální elektronický náramek.

Sarkozy je v moderních francouzských dějinách teprve druhým prezidentem, který byl odsouzen. Jeho předchůdce a spolustraníka Jacquese Chiraca justice uznala vinným ze zpronevěry, k soudu ale Chirac kvůli nemoci nemusel. V roce 2011 byl odsouzen ke dvěma letům podmínečného vězení. Chirac, který předloni zemřel, se tehdy proti výroku soudu neodvolal.

Bývalí francouzští prezidenti Chirac a Sarkozy. Foto: Yeti-vert a Eric Pouhier, CC BY 2.5

Další aféry – libyjská, ruská a Bygmalion

Další soudní proces čeká Sarkozyho už za sedmnáct dní, mezi 17. březnem a 15. dubnem 2021. V tzv. aféře Bygmalion (pojmenované podle PR agentury, která pro Sarkozyho Unii pro lidové hnutí pracovala) prezidentova politická strana údajně nedodržela zákonem povolený limit pro financování volební kampaně v roce 2012 a překročila ho o zhruba 18,5 milionu eur. K podvodu podle žalobců sloužily různé zfalšované účty. Kromě Sarkozyho by mělo před soudem stanout dalších třináct lidí.

Vyšetřování ve zmíněné „libyjské“ kauze zatím rovněž pokračuje. Už v říjnu 2020 byl Sarkozy obviněn ze „zločinného spolčení“. V listopadu ale jeden z hlavních svědků obžaloby, francouzsko-libanonský podnikatel Ziad Takieddine, odvolal své předešlé tvrzení, že v době prezidentské kampaně doručil na ministerstvo vnitra, v roce 2007 řízené právě Sarkozym, miliony eur od Kaddáfího. V prosinci byl Takieddine zatčen v Libanonu na základě zatykače vydaného Interpolem (podle francouzských médií Interpol o vydání tohoto zatykače požádala právě Francie). Takieddine bude ale zřejmě jako libanonský občan vyslýchán v Libanonu, kde se také rozhodne o jeho možném vydání do Francie.

Letos v lednu navíc státní zástupci zahájili další Sarkozyho vyšetřování, které by mohlo vést k obvinění z korupce a ovlivňování: tentokrát v souvislosti s poradenskou činností bývalého prezidenta v Rusku.

Sarkozy měl uzavřít smlouvu na tři miliony eur se skupinou Reso-Garantia (mimo jiné jedna z největších ruských pojišťovacích společností specializující se na pojišťování vozidel), kterou z velké části vlastní bratři Sergej a Nikolaj Sarkisovovi, milionáři rusko-arménského původu. Sarkozy už údajně jako zvláštní poradce skupiny obdržel první platbu ve výši 500 tisíc eur. Vyšetřovatelé však nyní zjišťují, zda byl skutečně zaměstnán pouze jako konzultant, nebo měl za zájmy skupiny i nezákonně lobbovat.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější