„Po třech týdnech platnosti opatření se i při optimistické variantě dostanou počty případů na úroveň minulého týdne, tedy na 10 až 15 tisíc. Nemocnicím se výrazně neuleví.“ Takové jsou závěry odborníků z Centra pro modelování biologických a společenských procesů BISOP. Server iROZHLAS.cz oslovil také další čtyři experty a expertky, ti se shodují v jednom: nová proticovidová opatření jsou nedostatečná a nedostanou nás ven z krize.

Tento článek je více než rok starý.

ANKETA Praha 5:00 2. března 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vláda Andreje Babiše (ANO) v Česku na tři týdny zpřísnila opatření proti šíření covidu-19. Snaží se omezit pohyb lidí mezi okresy, zavedla povinné respirátory a zavřela všechny školy i školky a některé obchody.

PŘEHLEDNĚ: Omezení pohybu mezi okresy a zavírání škol i školek. Jaká opatření čekají Česko?

Číst článek

V pondělí večer pak vláda zavedla povinné testování v podnicích nad 250 zaměstnanců a zakázala stravování ve firemních jídelnách (více v boxu). Velké podniky a továrny ale nechala otevřené. To kritizují členové BISOP, neziskové organizace, ve které působí například matematik René Levínský nebo analytik Josef Šlerka.

BISOP se specializuje na výzkum společenských jevů a modelování epidemií. Ze závěrů jejich výzkumu zveřejněného v neděli plyne, že po třech týdnech současných opatření budeme ve stále stejné epidemické situaci.

„Z výsledků je jasně vidět, že nic jiného než lockdown, včetně významného omezení kontaktů na pracovištích, nedosáhne cíle zásadní kontroly vývoje epidemie. Stávající opatření na konci dubna budou generovat deset tisíc případů denně a průměrnou vytíženost nemocnic na dnešní úrovni do konce dubna, a to v optimistické i pesimistické variantě,“ píše BISOP na svém webu.

S tím souhlasí Dagmar Dzúrová, členka iniciativy Sníh, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a expertka na sociální epidemiologii. Nová opatření podle ní nejsou dost ambiciózní.

Nejdůležitější opatření zavedena nebyla, za tři týdny budeme na stejných číslech, míní biochemik Trnka

Číst článek

„Opatření jsou děravá v případě průmyslu, nejde tedy o úplný lockdown, ale jen částečný, který v tak katastrofální epidemické situaci, jakou právě nyní máme, bohužel nemůže stačit. Bohužel motivační a kompenzační mechanismy nebyly dostatečně nastaveny, trasování bylo zcela nedostatečné a na nízké úrovni nehodné dnešní technické doby, testování se aplikovalo minimálně z hlediska síly virové nálože a očkování vázlo,“ shrnula poslední rok v pondělí pro server iROZHLAS.cz. 

„Jsem přesvědčena, že za současných opatření nebude možné za tři týdny uvažovat o jakémkoliv rozvolňování. Výsledek třítýdenního snažení bude nedostatečný. Zpětně se bude hovořit o čtvrté fatální chybě vedení této pandemie,“ dodala.

Jako nedostatečná hodnotní vládní opatření také biochemik Jan Trnka. „Částečně by mohlo pomoci zavedení povinného home officu – v tuto chvíli je jen doporučený a firmy ho využívají méně než na jaře. Tam je evidentně velká rezerva,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.

Kolektivní testy a QR kódy

„Rozvolnění, které by nebylo doprovázeno mnoha dalšími procesy, je za tři týdny podle mého nereálné,“ řekla redakci Lenka Přibylová, matematička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a členka expertního týmu, který vyvinul index rizika pro vládní protiepidemický systém (PES).

Přibylová je spolu s dalšími 40 předními českými vědci členkou iniciativy 40 dní pro zdraví lidí i ekonomiky. V té experti vládu vyzvali, aby přijala taková opatření, která by během čtyř desítek dní snížila počet nově potvrzených případů pod hranicí jeden tisíc případů za den.

„Tři týdny (21 dní) nejsou dostatečné k rozvolňování. Za uvedených asi 40 dní bychom se v dobrém případě mohli dostat k denně tisíci nově nakažených. Mezi tím je ale třeba vakcinovat a nachystat systémy trasování a očkování, funkční systém pravidelného testování ve firmách, ve školách a podobně. Je naprosto nereálnou představou, že po rozvolnění opatření si to vir nějak rozmyslí a přestane se šířit populací,“ podotkla.

Podstatné je podle matematičky očkovat, testovat a trasovat. „A i to lze udělat dobře jen při nižších číslech denně nakažených,“ upozornila.

Podle Přibylové musí přijít také systémové změny, v boji s pandemií bychom se podle ní měli inspirovat v zahraničí. „Správná metodika trasování, testování, využití kvalitních testů i možností, jako je pooling metoda PCR testů (kolektivní testování – pozn. red.) pro školy nebo firmy, podobně by se měly pro rozvolňování chystat systémy podobné těm, které používají například v Austrálii a jinde, kde je epidemie pod kontrolou,“ popsala.

PES není robot, nefunguje automaticky. Teď potřebujeme stupeň šest, říká jeho spoluautorka

Číst článek

Pomoci by podle Přibylové mohly také anonymní QR kódy pro negativně testované a očkované. „Aby se mohly urychleně rozjet oblasti obchodu, služeb, kultury a sportu,“ vysvětlila.

Mezerou současných opatření jsou podle matematičky otevřené provozy. „Pokud nemají zavedeno doposud pravidelné povinné testování, budou znovu narůstat klastry nakažených z jídelen a případně provozů, kde nemohou nebo jen laxně dodržují ochranu dýchacích cest respirátory. Toto by bylo možné řešit vhodnou volbou home officu, omezením či zavřením části provozu nebo pravidelným testováním, což lze samozřejmě kombinovat,“ podotkla.

Otevřené továrny

Redakce oslovila i Václava Hořejšího, profesora imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ani ten neočekává, že by současná podoba opatření pandemii v Česku porazila. „Pokud se brzy nepřidají další opatření, například výrazné omezení podniků a veřejné dopravy, masivní povinné testování citlivými PCR testy, tak i za tři týdny budeme v podobné situaci jako teď,“ řekl.

„Možná by stačilo i jenom to masivní testování následované karanténou cca 200 tisíc odhalených infikovaných jedinců a jejich blízkých kontaktů,“ dodal.

Nechat si vpravit vakcínu je znak důvěry v systém, vysvětluje sociolog, proč lidé očkování odmítají

Číst článek

„Odborníci odhadují, že za ty tři týdny bychom mohli být stran počtu nakažených ve stejné situaci jako dnes, ovšem s tím podstatným rozdílem, že epidemie, která se nyní stále rozjíždí, by měla začít brzdit,“ doplňuje ho prezident České lékařské komory Milan Kubek.

I přes zabržděnou pandemii ale po třech týdnech nebudeme podle lékaře připraveni na rozvolňování. „Obávám se, že tak účinná nová protiepidemická opatření nebudou a nás tedy čekají další týdny plné problémů a omezení. Pokud bychom rozvolnili dříve, než dostaneme epidemii pod kontrolu, bylo by to opakování stejné chyby, které se vláda dopustila před Vánoci. Tenkrát povolila na tři týdny a my jsme kvůli této nezodpovědnosti již devět týdnů v karanténě. Ekonomika krvácí a tisíce lidé zbytečně zemřely,“ vyjádřil se Kubek pro server iROZHLAS.cz.

I prezident lékařské komory vidí jako zásadní problém otevřené továrny a další podniky. „Pokud nám bude stále 1 a půl milionu lidí dojíždět do továren, které jsou nejčastějším místem nákazy, může se epidemická situace zlepšovat jen pomalu, pokud vůbec, s ohledem na dominanci nakažlivější britské mutace viru.“

„S výjimkou kritické infrastruktury a skutečně těch nejdůležitějších podniků měly být všechny ostatní továrny zavřené po dobu dvou až tří týdnů s tím, že podmínkou obnovení provozu musí být povinné opakované testování všech pracovníků. Totéž se týká všech úřadů, které by měly fungovat v režimu home office do doby, než bude také zde zajištěno testování. Selektivní přístup, kdy vláda zvýhodňuje velké firmy, které fungují bez omezení, na úkor drobných živnostníků, kteří musí mít již týdny zavřeno, je jedním z důvodů všeobecné nespokojenosti a bohužel i neochoty protiepidemická opatření respektovat,“ řekl Kubek.

Ministerstvo zdravotnictví na dotazy redakce o účinnosti nových opatření nereagovalo.

Rozvolnění? Za několik měsíců

Kdy tedy můžeme očekávat rozvolňování protiepidemických opatření? Oslovení odborníci se opět shodují v jednom: pandemie nás nejspíš neopustí několik měsíců.

A zásadní podle nich bude snížení virové nálože v populaci. „Tedy mimo jiné kdy se počty nově nakažených dostanou na úroveň pod jeden tisíc denně. Pokud se v pondělí nastavená opatření nezmění, tak této úrovně nemůžeme dosáhnout za tři týdny, ale o mnoho týdnů později,“ podotkla Dzúrová.

Od prvních nakažených k dvaceti tisícům zemřelých. Český rok s koronavirem den po dni

Číst článek

Ani Hořejší neočekává rozvolňování, pokud se opatření ještě nezpřísní. „Pokud se uskuteční opravdu masové testování alespoň na pracovištích a ve školách, ale ještě raději plošně v celé populaci, a/nebo skutečný lockdown na pracovištích, a počty denních nových případů, hospitalizací a úmrtí klesnou desetkrát až dvacetkrát oproti těm dnešním, tak se může rozvolňovat. Mohlo by to být tak měsíc potom, kdy tahle zásadní opatření budou přijata a důsledně dodržována,“ odpověděl imunolog na dotaz redakce.

Podle Kubka se otevřených kaváren, obchodů a divadel dočkáme až za několik měsíců. „Razantní protiepidemická opatření jsou záchrannou brzdou, která dokáže epidemii poměrně rychle zabrzdit, zatímco polovičatá nedůsledně vymáhaná opatření se spoustou výjimek, jsou schopna epidemii jen zvolna přibržďovat. V konečném důsledku právě ta zbabělá polovičatá opatření způsobují větší ztráty na lidských životech i naší ekonomice,“ kritizuje vládní opatření.

„Nejde tu o čas, jde o připravenost a existenci fungujících mechanismů udržení epidemie na nízkých číslech. A v tom jsme stále neskutečně pozadu,“ uzavírá matematička Přibylová.

Vítek Svoboda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít