Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Bez něj bychom vymřeli. Hmyz je nepostradatelný a užitečný živý inventář přírody, říká profesor Žďárek

Věda

  5:58
Člověk má biologickou podstatou blíž ke smečce vlků než ke včelímu roji, říká profesor Jan Žďárek, autor knihy Ohroženi hmyzem? vydané nyní nakladatelstvím Academia.

Lumek veliký je blanokřídlý hmyz z čeledi lumkovitých. foto: WikipediaReprofoto

Lidovky.cz: V knize píšete o neobvyklých schopnostech hmyzu. Jaká dovednost vás zaujala nejvíce?
Za jednu z největších kuriozit považuji poznatek, že u jednoho dravého západoafrického druhu mravenců existuje sanitární služba, která se po bitvě postará o raněné spolubojovníky. Zvláštní oddíl dělnic je odnese zpět do vlastního hnízda, tam je ošetří, nakrmí a vojáci mohou už nazítří vyrazit na další výpravu. Někdy třeba i bez ukousnuté nohy. Přitom tento druh patří k těm spíše primitivním rváčům, specializovaným pouze na plenění termitišť. Vědce zajímalo, zda je sanitární chování pro mravenčí kolonii nějak výhodné a jaký přínos má pro společnost, v níž je hodnota jedince zanedbatelná a empatické pohnutky nesmyslné.

Lidovky.cz: Co badatelé zjistili?
Mravenci zachraňují svoje zraněné, aby se mohli po rekonvalescenci opět účastnit nových nájezdů. Pro společenství to je výhodné, protože nemusí vynakládat tolik energie na výchovu dalších bojovníků. Kolonie totiž nejsou příliš početné a každá ztráta jedince se počítá.

Kolik druhů hmyzu žije na Zemi?

Lidovky.cz: Hmyz prý také dovede předpovídat změny počasí. Je to pravda?
Ano, když vlaštovky létají nízko, říkáme, že bude pršet. Ve skutečnosti je to však hmyz, jejich létající potrava, kdo je nutí dělat tuto meteorologickou službu. Také víme, že před bouřkou bodají včely jako zběsilé. Může za to prý elektrostatický náboj, který si na svém těle přinášejí domů.

Pokud včelí úl stojí pod vedením vysokého napětí, chovají se jeho obyvatelky podrážděně. Vědci u nich zaznamenali také zvýšenou mortalitu, zmatenost při stavbě díla a zpomalení růstu kolonie. Nedávno se dokonce podařilo zjistit, že střídavá elektromagnetická pole kolem vedení vysokého napětí mohou ovlivňovat rovněž učení, letovou aktivitu a orientační smysl včel.

Společným jmenovatelem těchto pozorování je schopnost hmyzu vnímat elektromagnetické vlnění a elektrostatické náboje a také cit na elektrokomunikační signály. Migrujícímu hmyzu zase pomáhá při orientaci smysl pro vnímání zemského magnetismu.

Lidovky.cz: Využíváme některou z těchto schopností?
Velejemný čich včel zkoušeli lidé například využívat při pátrání po pašovaných zakázaných drogách místo cvičených psů. I když to prý funguje, s pejskem se člověk přece jen lépe dorozumí.

Lidovky.cz: Z fosilních nálezů víme, že kdysi létaly ve vzduchu gigantické vážky. Mohl by hmyz opět dosáhnout takových rozměrů?
Fosilie skutečně dokazují, že největší hmyz, jaký kdy žil – prvohorní pravážky –, měly rozpětí křídel až tři čtvrtě metru. Ale neosvědčily se a nejpozději před 300 miliony let vyhynuly. Paleobiologové spekulují, že mohly narůstat do tak gigantických rozměrů proto, že prvohorní atmosféra obsahovala o třetinu více kyslíku a měla větší hustotu než nyní. Pokles těchto hodnot koncem prvohor ukončil další vývoj obřích forem.

Objevil se také názor, že výstřední velikost si mohl první létající hmyz dovolit i proto, že mu ve vzduchu tehdy nehrozilo žádné nebezpečí od dravých létajících obratlovců. I když rozpětí křídel pravážek budí obdiv, hmotnost jejich štíhlého těla nepřesahovala váhu moderních hmyzích obrů, jako je například absolutně nejobjemnější africký zlatohlávek goliáš obrovský. Měří až 10 cm a jeho larva váží i sto gramů. Je tedy větší než nejmenší savec. Ovšem takových rekordmanů je v říši hmyzu víc.

Mravenci

Lidovky.cz: Jak je to u vašich oblíbených mravenců?
Co se týče mravenců, to je vývojově mnohem mladší skupina hmyzu. I dnes mezi nimi v tropech najdeme obry, ale také u mravenců je velikost XXL znakem primitivnosti. Ti největší jsou jen nevybíraví predátoři a já jim říkám „mravenčí lovci mamutů“. Jihoamerická ponera veliká měří až čtyři centimetry a má na svém jídelníčku i mláďata malých obratlovců nebo drobné žabky.

Evoluce u hmyzu ovšem preferuje miniaturizaci. Ta je totiž důležitým předpokladem úspěšnosti v konkurenci s ostatními živočichy. Nejmenší hmyz je menší než největší nálevník – měří jen pětinu milimetru. Je jím vzdálená příbuzná mravenců, parazitická blanokřídlá brvuška, která se vyvíjí ve vajíčkách jiných malých druhů hmyzu.

Biologové: Vymírají nejen včely

Lidovky.cz: Hmyzí společenství jsou často velmi dobře organizovaná, mohou nás nějak inspirovat?
Uspořádání, jaké známe třeba u včel, mravenců nebo termitů, můžeme obdivovat, ale sotva by se někdo chtěl dobrovolně zříci práva mít v zájmu celku vlastní potomky a nezištně dřít do úpadu nebo i položit život pro blaho a prosperitu ostatních. Nesobecká dělba zdrojů, jak ji známe u společenského hmyzu, by snad mohla být určitou inspirací. Ostatně v nedávné historii lidstva se masivně propagovala, ale my starší víme, jak se to může zvrhnout. Člověk má svou biologickou podstatou blíž ke smečce vlků než ke včelímu roji.

Lidovky.cz: Jak může hmyz ohrozit lidskou civilizaci?
Kdybychom na planetě jako biologický druh všichni vymřeli, hmyz by to lehce přežil. Ovšem kdyby tomu mělo být obráceně, nejen lidská civilizace by zkolabovala, ale zhroutila by se i většina suchozemských ekosystémů. Hmyz je nepostradatelný a užitečný živý inventář přírody, s nímž se musíme naučit žít a vycházet. A to můžeme jen za předpokladu, že ho dobře poznáme a odhalíme všechny jeho často až neuvěřitelné strategie přežití, které si vyvinul za oněch 400 milionů let, co obývá tuto planetu.

Autor: