Do Národního katalogu otevřených dat publikuje data pouze 42 z 18 tisíc českých institucí. Česko si pohoršilo i v žebříčku Open Data Maturity Report 2020, který hodnotí míru otevřenosti dat jednotlivých zemí. Výzkum ukazuje, že ačkoliv má zveřejňování otevřených dat své místo v programovém prohlášení vlády, ve skutečnosti má z její strany nízkou podporu a není pro ni prioritou.

Problémem zůstává i to, že data jsou minimálně využívaná pro řízení veřejného sektoru.

Česko zaostává především v oblasti datového portálu a jeho využití. V ideálním prostředí má sloužit k publikaci otevřených datových sad a důležitých informací vztahujících se k problematice otevřených dat. A v této kategorii je Česko mezi pozorovanými zeměmi druhé nejhorší v Evropě.

Pomalá digitalizace je patrná i během pandemického období, kdy práce s daty vázne, chybí jejich vyhodnocování a zasazení do širšího společenského kontextu. Veřejnost tak často postrádá snadno dostupná data, která by jí pomohla se v nepřehledné situaci zorientovat.

"Ukazuje se, že veřejné politiky a jejich strategické přípravy nejsou v žádném případě postavené na datech nebo vědeckém poznání, které máme k dispozici. Pandemie nasvítila zaostalost a nepřipravenost státu. Jednotlivé složky státu nemají propojené systémy a zásadní informace si vyměňují složitě, pokud vůbec," líčí základní problémy projektový koordinátor Nadace OSF Josef Šmída s tím, že Česku schází základní otevírání dat a pravidelné vyhodnocování klíčových společenských jevů a zároveň dopadů jednotlivých politik.

Zveřejňování dat ohledně pandemie covidu-19 má v Česku na starosti ministerstvo zdravotnictví, konkrétně pak Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Pro veřejnost publikuje data například o počtu testovaných a nakažených lidí, počtu hospitalizací a volných lůžek nebo přehled testovacích míst. Ústav nicméně nezveřejňuje data o tom, jak zabírají nebo nezabírají jednotlivá opatření a jaké jsou jejich dopady na jednotlivé sektory průmyslu nebo na obyvatele. Schází i datové sady pro prediktivní modelování.

A to i přesto, že podle garanta webových aplikací covid-19 na ÚZIS Martina Komendy hraje datový servis v oblasti zdravotnictví klíčovou roli a zájem o jeho dostupnost mezi laickou veřejností dramaticky vzrostl.

"Dostupná data jsou ale bohužel často interpretovaná a vykládaná nesprávným způsobem. Společně se sociálními sítěmi a určitou mírou anonymity to posiluje dopad těchto závěrů na širokou veřejnost. Obecně vnímám komunikaci jako jeden ze slabých článků, který musíme společně zlepšit," hodnotí Komenda z ÚZIS. Na druhou stranu ale dodává, že se podařilo vybudovat a kontinuálně rozvíjet centrální informační systém pro sběr dat a následně data publikovat v otevřeném formátu.

Šmída zároveň radí, jaké kroky podniknout pro zlepšení situace s (ne)otevřenými daty v Česku. Říká, že na digitalizaci se musí pohlížet se stejnou důležitostí a vážností jako na zemědělství nebo dopravu. Zároveň zmiňuje, že ji stát musí podpořit i finančně. "Lidi je potřeba za jejich expertizu adekvátně odměnit. Práce pro stát má být důstojná, poté si jí budeme i více vážit," dodává Šmída.

Deficit datových analýz a zpracování dat o koronaviru zčásti nahrazuje občanská společnost. Například aplikace Dáme roušky postavená na otevřených datech z map loni na jaře v určitou chvíli zcela nahradila stát v dodávkách ochranných pomůcek pro jeho občany, iniciativa Covid19CZ s mottem "data proti covidu" se zase zasloužila například o vytvoření aplikace eRouška.

Tyto a další občanské iniciativy budou o práci s daty v době pandemické krize referovat na nadcházejícím veletrhu Open Data Expo