Boje na severu Jemenu o přístup k ložisku plynu mají 90 obětí

Vládní zdroje přiznaly ztrátu 32 bojovníků v řadách armády a vládních milicí. Zbylé oblasti byly podle nich způsobeny nálety na pozice šíitských povstalců, které podporuje Írán. Jemenská vláda může naopak počítat s pomocí Saúdské Arábie.

Maríb je pro jemenskou vládu a její spojence strategický, protože je pokládán za poslední obrannou linii jemenských nalezišť ropy a plynu, která má v rukou stále vláda. Jedná se navíc o jedno z mála měst, které mají na severu země stále pod kontrolou vládní jednotky. Zbytek severu je v rukou povstalců.

Boje o město znovu vypukly na začátku února. Na konci února v nich padl velitel jemenských speciálních sil generál Ghání Šalan.

OSN se obává prudkého zhoršení humanitární situace ve městě i v celém Jemenu. Kvůli bojům, které trvají více než rok, město a okolí opustilo přes 100 000 lidí.

Válka v Jemenu vypukla v roce 2014, když vzbouření šíitští Húsíové obsadili hlavní město Saná a postupovali dále k Adenu. Mezinárodně uznávaná vláda se uchýlila do Saúdské Arábie a její prezident Abd Rabbú Mansúr Hádí požádal Saúdy o intervenci.

I když nasadila Saúdy vedená arabské koalice letectvo a nevybíravě bombardovala oblasti pod kontrolou vzbouřenců, poraz šíity se jí nepodařilo. Ti naopak opakovaně útočili na cíle v Saúdské Arábii, bombardovali je z dronů a ostřelovali balistickými raketami. napadli rafinérie společnosti Aramco a v únoru podnikli útok na mezinárodní letiště v Abhá na jihu země, při kterém bylo zničeno jedno civilní letadlo.

Ani jedna strana na ní schopna vyhrát. Vládní síly mají navíc problémy s jihojemenskými milicemi, protože v oblasti sílí touhy po odtržení. Část území Jemenu je pod kontrolou radikálů a teroristických skupin.

V polovině února Spojené státy vyzvaly k ukončení bojů. Nový americký prezident Joe Biden chce ukončit konflikt, který zemi zpustošil a vedl k hladomoru. Přestal vojensky podporovat Saúdskou Arábii.