Izrael průmysl omezil, i když na tom nebyl tak zle jako Česko. Babiš nezvolil dobrý příměr
Vláda Andreje Babiše (ANO) své rozhodnutí, že nové restrikce prakticky nedolehnou na průmysl, odůvodňovala i inspirací Izraelem. Při pohledu na to, jak Izrael k lockdownu přistoupil, je ale zřejmé, že argumenty touto blízkovýchodní zemí více zamlčely, než sdělily.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
„Já jsem o tom mluvil s izraelským premiérem. Lock down the people, to byl ten lockdown. Izrael nikdy nezavřel průmysl. Nikdo, nikdo na světě nezavřel průmysl.“
Slovy o nutnosti „zavřít“ doma lidi, ne průmysl hájil premiér Babiš koncem února sadu vládních opatření, zavedenou s úmyslem vyvést Česko z nejhorších pozic na světě, co se epidemie koronaviru týče, a z dráhy směřující ke kolapsu zdravotní péče.
Otázka nestojí tak, zda má veškerý průmysl běžet bez omezení, nebo zda naopak vše uzavřít. Klíčové je, kolik z 1,3 milionu lidí pracujících v českém průmyslu se může chovat zodpovědněji a omezit kontakty. A to v tak špatné epidemické situaci, v jaké se Izrael – mimo jiné země s podstatně složitější etnickou i náboženskou strukturou obyvatelstva a třikrát vyšší hustotou zalidnění – nikdy neocitl.
Deník N se rozhodl prozkoumat, jakým způsobem Izraelci k lockdownu v průmyslové oblasti skutečně přistoupili. Ukázalo se, že se na důležitá
