Článek
Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají Ježíšovu poslední večeři, při níž se loučí s apoštoly a myje jim nohy. Poté požehnal chléb a víno s poselstvím, že toto je on sám, jeho tělo a krev, které obětuje pro ostatní.
Ježíš učedníky vyzval, aby stejné mše opakovali na jeho památku a slíbil, že bude pokaždé přítomen této hostině křesťanů. Tak vznikla křesťanská oslava a svátost eucharistie. Po večeři, během které se vytratil dokonat svůj zrádný skutek Jidáš, všichni odešli na Olivetskou horu do Getsemanské zahrady.
Zde na Ježíše během modliteb doléhá úzkost, strach a osamění. Jeho zlá předtucha se naplňuje – přichází Jidáš s nepřáteli a označí jim polibkem Ježíše, který je následně zatčen. Jako projev smutku proto na Zelený čtvrtek s večerní mší umlkají zvony: říká se, že „odletěly do Říma“, znovu se rozezní až na Bílou sobotu.
| Zelený čtvrtek byl původně uplakaný |
|---|
| Název Zelený čtvrtek vznikl pravděpodobně omylem – špatným překladem či zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag. Ten znamená v překladu „plačtivý čtvrtek“, neboť tento den byl dnem pokání a odpouštění hříšníkům. Byl ale, nejspíš kvůli nedbalé výslovnosti, nesprávně pochopen jako Gründonnerstag, tedy zelený čtvrtek. |
Neobvyklé velikonoční tradice ve světě
Lidové zvyky a tradice Zeleného čtvrtka
- Na Zelený čtvrtek vstávali lidé brzy ráno: po modlitbě se omyli rosou, což mělo upevnit zdraví.
- Med snězený v tento den měl chránit pře hadím uštknutím i bodnutím a poštípáním od hmyzu – sladily se jím různé kaše nebo se mazal na tradiční velikonoční pečivo zvané jidáše.
- Kdo stihl sníst jidáše ještě před čtvrtečním svítáním, zůstal zdráv po celý rok. Jidáš ale nesměl být kupovaný – ztratil by kouzelnou moc.
- Jidáš vhozený do studny měl zajistit po celý rok čerstvou vodu. Kousek tohoto pečiva se dával také dobytku, kterému měl zaručit pevné zdraví.
- Než vyšlo slunce, zametly hospodyně stavení. Smetí pak odnesly na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.
- Zvony na Zelený čtvrtek umlkají a nahrazují je řehtačky a klapačky. Ty mají zároveň svým „rachotem“ zahnat zlé síly.
- Děti chodily po vsi a „honily Jidáše” – za zvuků řehtaček se obcházela stavení, odříkávaly se básničky o biblickém zrádci a koledníci za to dostávali drobné mince či sladkou odměnu.
Řehtačky nahrazovaly zvony, které na Zelený čtvrtek večer umlkají a rozezní se opět až na Bílou sobotu.
- K Zelenému čtvrtku patří zelené pokrmy. Jídla ze špenátu, zelí nebo např. hrachu měla zaručit pevné zdraví. Hrách bylo zvykem v tento den také sadit.
- Jídla se zdobila zelenými bylinkami a na stole jako dekorace nechybělo jarní osení.
- Pokud chtěli lidé zbavit domácnost hmyzu a myší, zvonili paličkou o hmoždíř.
- Nikdo se v tento den nemá hádat, jinak člověka čekají celý další rok nesváry.
- Půjčovat si na Zelený čtvrtek peníze prý přivolává nouzi.
Velikonoce 2024: Otevírací doba obchodů během svátků
Velikonoce 2024
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Termín Velikonoc každoročně vychází na přelom března a dubna, letošní Velikonoční pondělí připadlo na 1. dubna 2024. Mezi nejznámější tradice a zvyky Velikonoc patří pletení pomlázky nebo barvení vajíček a kraslic.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Velikonoční dekorace