Lékaři o Arenbergerovi: Je to odborník, jeho názor na Sputnik nesdílíme

Arenbergera jmenoval prezident Miloš Zeman ve středu dopoledne. Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se tak stal již čtvrtým ministrem zdravotnictví během epidemie. Ve funkci nahradil odvolaného Jana Blatného, který v čele resortu strávil pět měsíců. 

Nově jmenovaný ministr má podle odborníků mezi lékaři pověst dobrého manažera. „Pan profesor je konsenzuálním člověkem mírné povahy, který je nejen uznávaným, ale i oblíbeným předsedou České dermatovenerologické společnosti,“ řekl iDNES.cz epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. 

10 fotografií

„Je to dlouholetý ředitel jedné z největších nemocnic v Česku. Kromě toho se těší dobré odborné pověsti jako špičkový dermatolog se zaměřením na melanomy. Nemohu proti němu říct nic špatného,“ řekl o Arenbergerovi prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podobně se pro iDNES.cz vyjádřil také předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka či imunolog Václav Hořejší.

Prezident Zeman si při jmenování Arenbergera postěžoval, že jeho předchůdce „blokoval“ přijetí vakcín z Východu, které nebyly v Evropské unii ještě uznány. Nový ministr se vstřícným postojem k ruské vakcíně nijak netají. V rozhovoru pro Novinky.cz v březnu uvedl, že ví o řadě pacientů, kteří na Sputnik čekají. 

„Rozumné řešení vidím v tom, že by se udělala rozsáhlá klinická studie na větším počtu pacientů, kdy obě strany vědí, že jdou do experimentálního preparátu, jemuž nějaké to razítko chybí, a vstupují do toho dobrovolně,“ řekl tehdy Arenberger. 

Sputnik by prohloubil nedůvěru v očkování

S jeho postoji však většina odborníků razantně nesouhlasí a před očkováním neschválenými vakcínami naopak varuje. „Česká lékařská komora nemůže doporučovat léky nebo vakcíny, které nejsou řádně schválené Evropskou lékovou agenturou. To je náš jednoznačný postoj,“ uvedl Kubek. Stejný názor má i epidemiolog a šéf mezioborové skupiny pro epidemické situace pod ministerstvem zdravotnictví Petr Smejkal.

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů by očkování neschváleným Sputnikem mohlo v Česku prohloubit nedůvěru občanů i u ostatních vakcín. „Když vidím v praxi, co s důvěrou lidí k očkování dělají informace o vakcíně AstraZeneca, která se používá po celém světě a očkovala se s ní i britská královna, nedovedu si představit, jak by pacienti přistupovali k vakcíně, která schválená není a kterou se nechtějí očkovat ani sami Rusové,“ poznamenal Šonka. 

Ministr Blatný skončil. Je to politické, odborně jsem se snažil, řekl

Epidemiolog Maďar však věří, že Arenberger nakonec k očkování neschválenými vakcínami nepřistoupí. „Chci věřit tomu, že se bude držet odborných názorů a bude je hájit před politickými tlaky. Ať už to bude vakcína Sputnik nebo cokoliv jiného.“

Nový ministr našel zastání u imunologa Václava Hořejšího, který by Sputnikem očkoval. „Kdyby to záleželo jen na mně, tak bych proti tomu nic neměl. Sputnik by schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv stejně jako to udělaly národní orgány v Maďarsku nebo Srbsku. Sputnikem se očkuje ve více než 50 státech, takže to není žádná podivnost, kterou by nikdo neznal a byla by nějakým způsobem podezřelá,“ tvrdí Hořejší. 

Časté změny resortu neprospívají

Podle lékařů takto časté změny na ministerstvu zdravotnictví zemi rozhodně neprospívají. „Není to úplně šťastné. Novému ministrovi určitou dobu trvá, než se na resortu zorientuje a naváže vztahy s pracovníky,“ uvedl Šonka.

Podle Hořejšího časté změny odrážejí fakt, že Česko epidemii nezvládá. „Premiér v takové situaci hledá lidi, kteří by to zvládali lépe. Vše se pokazilo už na konci léta a od té doby se problémy jen kupí. Je to primárně problém vlády a premiéra Babiše, že to takhle zvorali. Na konci prázdnin se měla udělat podobná opatření jako v loňském březnu, kdy se to zvládlo vzorově,“ dodává.

Prezident lékařské komory Kubek také nešetřil kritikou na adresu bývalého ministra zdravotnictví. „Pan Blatný se stal ministrem na konci října, kdy jsme měli 3 000 mrtvých, teď jich máme skoro 30 000 (oficiálně 27 329, pozn. red.). Jsme nejpostiženější zemí na světě, máme v přepočtu na obyvatele největší počet zemřelých,“ poznamenal Hořejší. 

„Samozřejmě to není vina pouze pana Blatného, ale jestliže jeho jediným úkolem při nástupu bylo, aby zvládl epidemii, tento úkol nesplnil. Je jasné, že když máte za zády hyperaktivního předsedu vlády, který se do všeho plete, není to jednoduché. Ministr zdravotnictví však musí být osobnost, která si dokáže vymezit své pole působnosti a nenechá si do toho mluvit,“ tvrdí Kubek.

Na Blatném ho mrzelo, že podle něj od začátku epidemii zlehčoval a nereagoval na výzvy ke včasnému zpřísňování opatření. „Nezabránil tomu, že se v listopadu vracely děti do škol, aniž by byly testovány, nezabránil nesmyslnému prosincovému rozvolnění, za které pykáme dodnes. Byť samozřejmě, viník rozvolnění je hlavně vicepremiér Havlíček,“ uzavřel Kubek.