Testování ve firmách může pokračovat, správní soud zamítl návrh na jeho zrušení

Testování zaměstnanců na hradě Karlštejn

Testování zaměstnanců na hradě Karlštejn Zdroj: Blesk:David Malík

Testování zaměstnanců na hradě Karlštejn
Testování na covid-19 ve Zlínském kraji
Testování na covid-19 ve Zlínském kraji
4
Fotogalerie

Nejvyšší správní soud zamítl návrh na zrušení opatření ministerstva zdravotnictví, které v březnu odstartovalo testování zaměstnanců ve firmách. Povinnost podrobit se testování na koronavirus podle soudu vyplývá z pandemického zákona, opatření ministerstva jen upravuje podmínky a rozsah. Ani výtěr z nosní dutiny, který je nejinvazivnější formou antigenního testování, neznamená takový zásah do integrity nebo lidské důstojnosti, aby kvůli tomu bylo nutné rezignovat na testování zaměstnanců, uvedl Nejvyšší správní soud.

Návrh na zrušení opatření podal dělník Tomáš Sawkiw, jenž pracuje ve výrobě autodílů. K soudu osobně nepřišel, zastupoval ho advokát Norbert Naxera. V jednací síni dnes nebyli ani zástupci ministerstva zdravotnictví, písemně opatření hájili.

Naxera uvedl, že testování je zdravotní úkon, se kterým musí lidé souhlasit. Zaměstnanci ve firmách ale v případě odepření testu podle Naxery dostávají vytýkací dopisy a hrozí jim výpověď. Jde o nezákonný útisk občanů, dodal. Zpochybňoval také smysl a efekt testování. Podle soudu se ale nepodařilo Naxerovi zpochybnit alespoň částečný přínos antigenního testování ve firmách v boji s pandemií koronaviru.

Dnešní veřejné jednání bylo první svého druhu. Přezkoumávání opatření ministerstva zdravotnictví vydaných podle pandemického zákona je novou pravomocí Nejvyššího správního soudu. Předseda senátu Filip Dienstbier na začátku vyzval účastníky řízení, aby se drželi právní argumentace a vynechali politická prohlášení, později musel Naxeru několikrát přerušovat, když se vyjadřoval obecněji k dalšímu opatřením a pandemii koronaviru. Před budovou soudu dnes demonstrovalo několik lidí proti testování jak ve firmách, tak zejména ve školách.

Mimořádné opatření vydalo ministerstvo zdravotnictví. Prakticky z něj plynula nutnost zorganizovat testování ve firmách s více než 250 zaměstnanci, protože na pracovišti směli být od 12. března jen ti, kteří v posledních sedmi dnech podstoupili test s negativním výsledkem. Povinnost firemního testování se v Česku dalšími opatřeními ještě měnila a rozšiřovala. „Připadá mi, že je s lidmi zacházeno jako s dobytkem,“ řekl Naxera k povinnému testování. Rozhodnutí soudu označil za alibistické a formalistické. Po poradě s klienty zváží ústavní stížnost.

Podle pandemického zákona, který platí od konce února, přezkoumává mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví právě Nejvyšší správní soud. Postupně obdržel více než deset podnětů, některé ale předal k projednání Městskému soudu v Praze. Kvůli povinnému testování ve firmách se na Nejvyšší správní soud obrátily také Nezávislé odbory Teva Czech Industries, což je výrobce léčiv. Nesouhlasí například s tím, že po odmítnutí testování vzniká překážka v práci na straně zaměstnance, který tak nemá nárok na náhradu mzdy. Kritizují také to, že zaměstnavatel nakládá s daty o zdravotním stavu pracovníků. Veřejné jednání Nejvyšší správní soud svolal na 14. dubna.