RECENZE: Lana Del Rey lehce ukročila. A naplnila ambici

Lana Del Rey se na svých minulých albech vyprofilovala jako zamilovaná dívka toužící po svém muži a současně snící o lepší budoucnosti. Úvodní skladba White Dress tomu ostatně odpovídá. Používá v ní tenký hlas, který co chvíli hrozí, že se tak nějak zlomí a selže. Ono se tak ale nestane, neboť s ním umí v tomto módu pracovat.

Uvedený projev, který je součástí několika dalších skladeb na albu, stejně jako všeobjímající melancholie jsou jejím poznávacím znamením. Ne že by na nové desce neučinila pokus to trochu pozměnit či posunout. Zdá se však, že je ve své hudební řeči a přednesu natolik uzavřená a ctí je, že jí to vlastně moc nejde.

Obecně vzato, její dosavadní tvorba vyprávěla o dívce z amerického venkova, která sní o lepším životě. Na albu je tato poloha rovněž, nicméně nastává i zvrat. Lana Del Rey se v některých skladbách transformuje do vypravěčky, která se nesoustředí jen na své dojmy a zkušenosti, nýbrž čerpá i z americké popkultury, přímo i nepřímo. Zpívá též o škodlivosti slávy nebo snaze najít a udržet si lásku.

V písničce Dance Till We Die odkazuje na Stevie Nicksovou z kapely Fleetwood Mac, Joan Baezovou, Courtney Love a Joni Mitchellovou, jako by naznačovala, že ve svém příběhu není sama. Je to jedna z nejlepších skladeb na albu, která by mohla docela klidně protáhnout svou atmosféru i na další počin. Poslední na tom aktuálním je coververze písně For Free právě od Mitchellové.

V hudební složce netlačí Lana Del Rey na pilu. Doprovod je většinou komorní a pokaždé funkční. Naučila se vytvářet pro sebe osobitou a tradiční atmosféru, navíc k tomu použila živé nástroje, syntetické jen sporadicky. Výborné jsou vokální party, v nichž je zdvojen její hlas anebo se k ní přidají další vokalistky.

Na albu Chemtrails Over The Country Club se Lana Del Rey pokusila překročit svůj stín. Zůstala v tom na první poslech nedůsledná, spíše však byla ona koketérie s jiným výrazem pravou ambicí celého počinu.

Hodnocení 75 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: