ČSSD čeká klíčový sjezd o přežití, tentokrát bez Zemana a poprvé online

Od posledního volebního sjezdu sociálních demokratů uplynuly v březnu dva roky. Optikou současné koronavirové pandemie to byl jiný svět. Na 700 delegátů napříč republikou se tehdy sjelo do legendárního kulturního domu Střelnice v Hradci Králové, kde byl na sjezdu v roce 1993 poprvé zvolen předsedou strany současný prezident Miloš Zeman. 

Na místě nechyběl ani před dvěma lety, kdy vystoupil jako čestný host a stranu pochválil za vstup do menšinové koaliční vlády s hnutím ANO. Vyzdvihl také práci některých regionálních politiků, jichž si podle něj strana málo vážila. Zmínil například i starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu, kterého jen o několik měsíců později odmítl jmenovat ministrem kultury. To bylo příčinou dosud nejzávažnější vládní krize. 

41. volební sjezd ČSSD v roce 2019 18 fotografií

Post předsedy na sjezdu obhájil Jan Hamáček, který neměl protikandidáta a získal 433 z 501 platných hlasů. „Před rokem jsem vám slíbil, že se pokusím zvednout ČSSD z kolen. Všichni si pamatujeme, v jakém stavu naše strana byla po parlamentních volbách. Slib jsem splnil, zvedli jsme se z kolen, nelitujeme se, neflákáme se a vidíme cestu. Vládnutí s Andrejem Babišem nebyl sen nikoho z nás, bez kompromisů to však občas nejde. I proto jsem se však stal předsedou, znám taktiku i strategii a umím vyjednávat,“ řekl tehdy Hamáček delegátům.

Strana v průzkumech dlouhodobě ztrácí

Čas však ukázal, že byl předseda až příliš optimistický. Průzkumy ukazují, že ČSSD od té doby neustále padají volební preference a strana neuspěla ani v loňských krajských a senátních volbách, od kterých si hodně slibovala. Hamáčka za to kritizuje právě místopředseda Michal Šmarda. 

„Vedení ČSSD v čele s Janem Hamáčkem jasně řeklo, že naši práci mají lidé hodnotit dle výsledku krajských voleb. Ty jsme drtivě prohráli. To je potřeba přiznat. Nepodařilo se zvrátit trend propadu ČSSD. Je to prostě neúspěch. Není čas na tradiční socanské zabíjačky, ale ani na zakrývání chyb. Musíme si to přiznat a přijít s úplně novým stylem. Jinak sociální demokracie skončí špatně. Odpočítávání začalo,“ řekl Šmarda pro iDNES.cz před sjezdem.

Jeho slova dokládá i poslední volební model agentury Median, který sociálním demokratům přisuzuje čtyři procenta. Horší zprávou pro ČSSD však je, že se tento trend potvrzuje v průzkumech již delší dobu. 

Navzdory průzkumům ministryně práce Jana Maláčová pro iDNES.cz připomněla několik věcí, které se podle ní ČSSD ve vládě během pandemie podařily. Vyzdvihla například „izolačku“ (mimořádný příspěvek při výpadku příjmů), program antivirus či zvýšení ošetřovného. „Myslím, že jsme pro lidi něco udělali. Ještě nás ale čeká jeden velký úkol, a tím jsou spravedlivé důchody. Návrh mám připravený, začínám pro něj hledat spojence,“ nastínila ministryně. 

Také podle statutárního místopředsedy ČSSD Romana Onderky se straně během uplynulých let podařilo udělat mnoho dobrého. Zmínil například změnu podmínek nemocenské a zvýšení minimální mzdy. „Nemohu však zatajit, že politická cena, kterou platíme za společné vládnutí s Andrejem Babišem a za podporu od komunistů, je obrovská. Velmi těžko se nám v prostředí koaliční reality vysvětluje odlišnost ČSSD od ANO a odlišnost ČSSD od KSČM,“ vysvětlil Onderka, který byl jedním z odpůrců vstupu strany do vlády s hnutím ANO. 

V ČSSD se úspěch neodpouští. Matadoři přitom mohou přinést body, říká Hašek

Sociální demokracii podle politologa Jana Kubáčka sráží hlavně vnější nejednotnost a také to, že se jí nedaří řešit témata, která trápí její dřívější voliče. „Strana by potřebovala více zapojovat regionální lídry do celostátní politiky. Také opouští svá témata, například vymahatelnost sociálního práva. Často utíká k idealistickým tématům, která jsou jejím voličům naprosto vzdálená. Ti částečně proto odcházejí k SPD, hnutí ANO nebo k Pirátům,“ okomentoval pro iDNES.cz Kubáček. 

Hamáčka vyzve Petříček a Valachová

Na rozdíl od posledního sjezdu strany bude o hlasy delegátů na tom letošním usilovat hned trojice kandidátů. Současného předsedu Jana Hamáčka vyzve ministr zahraničí Tomáš Petříček a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Třetím straníkem, který chtěl sesadit Hamáčka z postu předsedy, byl starosta brněnské městské části Líšeň Břetislav Štefan. Nakonec však podpoří Petříčka.

Ministr zahraničí pro iDNES.cz uvedl, že dlouhodobě není spokojen se směřováním strany a z pozice místopředsedy již vyčerpal jakékoliv možnosti, jak kormidlem otočit. „Potřebujeme navázat na to dobré, co jsme pro Česko historicky udělali a zbavit se pověsti Babišovy rohožky. Je třeba zásadně změnit stranu uvnitř, omezit vliv různých „bratrstev“ a „klik“, které jedou jen na sebe. Musíme obnovit naše odborné zázemí, které se prakticky rozpadlo, a vrátit rozhodování všem členům strany.“ 

Petříček chce podle svých slov stmelit všechny, kterým na ČSSD ještě záleží a postavit co nejkvalitnější kandidátky složené ne na základě stranických knížek, ale na odbornosti. „Jsme levice, která nechce mít nic společného s neřízeným neoliberalismem, loupežným populismem či nahnědlým nacionalismem,“ prohlásil.

Dlouhou dobu vypadalo, že Hamáčka vyzve na sjezdu pouze on, ale jen několik dní před zahájením kandidaturu oznámila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. „Sledovala jsem vnitrostranickou situaci i vývoj preferencí a došla jsem k názoru, že musí přijít rázná změna. Rozhodla jsem se nečekat, zda k ní na sjezdu dojde či nikoliv. Jsem připravena ji uskutečnit sama,“ řekla iDNES.cz Valachová.

Vypadnout z vedení ČSSD musí Hamáček i Petříček, míní exministr Mládek

Jedním z důvodů, které ji ke kandidatuře vedly, byly časté ústupky vedení sociálních demokratů během vládnutí s hnutím ANO. „Je potřeba ukončit sérii kompromisů. Z členů strany cítím, že kreslení nepřekročitelných čar, které nakonec stejně neplatily, se musí zastavit,“ vysvětlila. Valachová má podle svých slov přislíbenou podporu okresních organizací strany napříč republikou.

Jihomoravská krajská organizace ČSSD na konci března nominovala na post předsedy starostu Brna-Líšeň Břetislava Štefana. Ten chtěl stranu restartovat a k tomu, aby neskončila pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny. Nakonec se však rozhodl podpořit Tomáše Petříčka a bude usilovat pouze o pozici místopředsedy. „Musíme se oprostit od spolupráce s premiérem Babišem, začít být konkrétní a umět si nejen představit, ale i implementovat příklady správného fungování moderního sociálního státu,“ tvrdí Štefan.

Hamáček za dobu svého šéfování straně připouští jednu chybu. „Podcenil, respektive nedocenil jsem ten fakt, že když se strana rozhodla v referendu o vstupu do vlády, tak jsem předpokládal, že to většina strany nebo lidé, kteří měli jiný názor, budou akceptovat. Nestalo se. A strana celou dobu, kdy byla ve vládě, trávila diskusí, jestli má ve vládě zůstat či nikoli,“ zhodnotil Hamáček.

Sjezd poprvé formou videokonference

Kvůli epidemii koronaviru už letos odložili sjezd komunisté i KDU-ČSL. Sociální demokraté se však rozhodli jít s dobou a po vzoru Pirátů tentokrát uspořádají sjezd online. Podle Hamáčka proto bude letos komornější a nebude kladen obvyklý důraz na vystoupení hostů. 

Na sjezdech ČSSD v minulosti často promlouvali i zahraniční hosté, například tehdejší slovenský premiér Robert Fico, tato možnost letos odpadá. Sjezdu se nezúčastní ani prezident Zeman, jehož účast s ním Hamáček dopředu diskutoval. „S prezidentem jsme sjezd řešili, ale domluvili se, že když je online, tak ho zvát nebudeme,“ uvedl Hamáček v březnu. Pokud by se sjezd konal prezenčně, Zeman by podle něj pozvánku dostal.

Vývoj sjezdu sociálních demokratů je kvůli nové online formě nečitelný i pro politology. „Těžko odhadnout, jak bude probíhat. Je to novinka pro všechny. Pro každý sjezd je důležité zákulisní vyjednávání. Nedokážu odhadnout, čím se to nahradí v online prostoru,“ řekl iDNES.cz politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Sociální demokraté v minulém týdnu představili jeden ze sloganů, se kterým chtějí jít do letošních sněmovních voleb. V kampani „Víme, co po covidu“ slibují, že zabrání vyvádění zisků z Česka, nepřipustí privatizaci nemocnic a prosadí kratší pracovní dobu. 

Kampaň nicméně vyvolala na sociálních sítích rozporuplné reakce. Odpůrci straně vyčítají, že by stačilo, aby ministři za ČSSD věděli, co dělat „při covidu“. Ke kampani se příliš kladně nestaví ani politologové. „Všechny politické strany tvrdí, že vědí, co s covidem i po covidu. Takový slogan si může udělat každý. Problém ČSSD je v tom, že nemá dostatek politiků, kterým to veřejnost uvěří,“ tvrdí Mlejnek.

Podle něj je to dlouhodobý problém strany. „ČSSD je zaměřením strana spíše pro starší voličské skupiny a sociálně slabší vrstvy obyvatel. Tyto voliče jim však přebralo hnutí ANO a vedení ČSSD se nedaří je dostat zpět. Asi také proto, že mezi čelními představiteli strany jsou samí mladí lidé, kteří věkově patří spíše k Pirátům. Petříček a Maláčová mohou být pro důchodce málo důvěryhodní už jen kvůli věku,“ myslí si Mlejnek.