Výletů v příhraničí s Rakouskem by mohlo díky pandemii přibývat

Co byste Jihočechům doporučila v Horním Rakousku a okolí k výletu či dovolené?
V první řadě rozhodně Linec, kterým lidé spíše projíždějí. Je to ale zelené, kulturní a dynamické město. Letos asi naposledy hostí výstavu Höhenrausch, při níž jsou k vidění na střechách různých domů v centru zajímavé instalace. Podíváte se třeba do lodi klášterního kostela, odkud je skvělý výhled na město. Nedaleko je městečko Enns na Dunaji, bývalé sídlo římské legie. Necelé dvě hodiny od Budějovic jsou pak termální lázně Vitalwelt, o nichž řada Čechů neví.

Když zůstaneme v Linci, dá se tam ubytovat a vyrážet odtud za zajímavými místy do okolí?
Určitě. Je možné si zakoupit pobyt včetně karty Linz-Card, která otevírá dveře do místních galerií, muzeí, funguje na veřejnou dopravu, ale umožňuje také slevu na některé výlety po okolí nebo projížďku lodí po Dunaji.

Centrum rakouského Lince

Když naznačujete, že některá místa Češi vůbec neznají, zvyšuje se jejich počet v Horním Rakousku a okolí?
Žijeme vedle sebe, někteří za hranicemi pracují či studují, ale známe se málo. Jinak počet hostů z Čech v Horním Rakousku se v posledních letech výrazně zvýšil, v roce 2019 jsme zaznamenali přes 260 tisíc přenocování českých hostů. S ohledem na dnešní situaci si přeji brzký návrat k tomuto číslu.

Stojí vůbec Horní Rakousko o klientelu z Česka?
Samozřejmě. V příhraničí ale Češi netráví delší dobu; je to i tím, že nabídka je dost podobná ve srovnání s tou u nich doma. Ta atraktivita začíná Lincem, který považuji za jedno z nejatraktivnějších měst v okolí 200 kilometrů. Když půjdeme dál, tak si uvědomíme, že Čechy samozřejmě lákají Alpy a křišťálová jezera. Většina této klientely proto jezdí spíš na jih od Dunaje. V blízkém příhraničí jsou to hlavně výlety. Těch by ale určitě mohlo být daleko víc.

Když se to pokusíme otočit, je naopak Jihočeský kraj atraktivním regionem pro Rakušany?
Je atraktivním, ale domnívám se, že příliš není v jejich celkovém povědomí. Trhu, jako je rakouský, je třeba se pravidelně věnovat.

Jak Rakušany přilákat?
Rakouský turista je poměrně náročný na kvalitu a citlivý na poměr cena a výkon. Je to velmi kulturní člověk, chce mít servis a pozornost. Určitě na něj platí, když mu při odjezdu poděkujete nebo dáte nějakou maličkost, zkrátka mu věnujete pozornost. Teď mluvím hlavně o lidech ve středním věku. Nejnovější studie uvádějí, že v téhle covidové době je kladen větší důraz na osobní zkušenost a doporučení, což právě s tímhle souvisí. Je třeba na to myslet.

Máte pocit, že s ohledem na pandemii bude teď příhraniční cestovní ruch intenzivnější?
Bude, pokud pro to něco uděláme. Musíme ten trend příhraničního cestování zachytit, což platí pro obě strany. Co jsou aktuální požadavky? Chci vidět přírodu, poznat místa, kde nejsou masy lidí, odnést si nějaký zážitek, nebo ochutnat regionální gastronomii. Mimochodem odborníci se shodují, že většina lidí letos bude cestovat doma, nebo pojede do sousední země. Studie rakouského trhu zmiňuje mezi preferovanými destinacemi Maďarsko a Česko. Je třeba toho využít. Řada přeshraničních projektů, jako třeba Linecká stezka nebo Zemská cesta (hrady na Malši) jsou připravené.

Například Jihočeská centrála cestovního ruchu počítá s tím, že se v případě zahraničí zaměří právě na sousední země. Je to v Rakousku stejné?
Rozhodně, v oboru se s tím počítá. I odborníci říkají, že regiony budou na trhu bojovat o stejný kus koláče. Já osobně budu chtít, aby čeští hosté přijeli do Horního Rakouska. Budu hledat možnosti spolupráce s českými partnery. Umím si představit, že host, který jezdí pravidelně na týdenní dovolenou na Lipensko, vyrazí na výlet právě do Lince a užije si tam den.

Vnímáte při vaší práci nějaké překvapivé dopady pandemie?
Už jsem zmínila, že bude větší důraz na osobní doporučení. Pak dojde také k velkému posunu v informovanosti. Lidé chtějí cestovat, ale budou mít větší potřebu vědět, co je na daném místě čeká. Komunikace nebude jen o počasí a atraktivitách, ale i o tom, jaké jsou na daném místě podmínky příjezdu, co je zajištěné třeba z pohledu hygienických opatření, ale také se budou řešit stornovací podmínky. Kdo nabídne kulantní a flexibilní možnosti storna, bude mít větší konkurenční výhodu.

Myslíte si, že půjdou dolů ceny ubytování na rakouské straně?
Určitě ne, protože prioritou je udržení kvality těchto služeb. Když ji chcete udržet, musíte mít kvalitní personál a poskytovat tu stabilní přidanou hodnotu.

Už víte vy, kam pojedete na dovolenou?
V létě to asi nechám na poslední chvíli. Pokud to ale situace umožní, tak pojedu na konci dubna aspoň na tři dny do oblasti Pyhrn-Priel v Horním Rakousku, kam se jezdím dívat na sady kvetoucích hrušní. Je to nádherné. Když nad tím přemýšlím, napadá mě jedno srovnání Česka a Rakouska, z něhož nevycházíme dobře.

Jaké to je?
Je třeba něco udělat s nepořádkem a celkovým veřejným prostorem. Na ulicích, podél cest jsou rozházené odpadky a špína. Je třeba se zaměřit na ten první dojem a starat se o krajinu, ať už to je město, nebo příroda. To totiž žádná internetová kampaň nezachrání. I tohle je totiž součást značky. Rozdíl těchto dvou zemí je na první pohled zjevný.

Vy kvůli práci jezdíte do Lince. V Budějovicích se toto město často vnímá jako vzor. Myslíte, že mají potenciál se mu přiblížit?
Bezpochyby. Budějovice mohou být velmi autentické. Unikátní je například soutok řek, který by přilákal spoustu lidí, což už se v určité míře děje. Stále mám také pocit, že město dostatečně nežije s velkou světovou značkou, kterou je Budějovický Budvar. Je to historie i budoucnost a vidím tam paralelu s ocelárnami v Linci, které tohle rakouské město pomohly nastartovat. Dnes se tam mimochodem jezdí na exkurze, před covidem to bylo ročně 70 až 80 tisíc lidí. Podílí se i na řadě společenských akcí a jsou součástí nové éry Lince.