S lehkou a střední krátkozrakostí se potkávají nejčastěji děti mezi desátým a dvanáctým rokem. Hlavním příznakem této vady bývá zamlžené, neostré vidění na dálku, které se školáci při pohledu do dálky snaží zlepšit mhouřením oči, aby přes zúženou štěrbinu oční získávali lepší obraz. Ostatně právě od tohoto příznaku pochází také odborný název onemocnění – myopie, což v řečtině znamená „zavřené oči“.
Světlem proti krátkozrakosti. Lidem chybí denní světlo |
Počet dioptrií u krátkozrakých lidí nejvíce narůstá v pubertě, po dokončení růstu zhruba kolem dvacátého roku života se obvykle počet dioptrií stabilizuje a už dál neroste.
„Odhaduje se, že v České republice je kolem dvaceti procent lidí krátkozrakých,“ uvádí docentka Šárka Skorkovská, primářka brněnské kliniky NeoVize. Nebývalý růst myopie zaznamenává východní Asie. Zatímco před šedesáti lety trápila krátkozrakost deset až dvacet procent čínské populace, v současné době podle vědeckého časopisu Nature postihuje 90 procent mladých Číňanů. V případě jihokorejského hlavního města Soulu hovoří čísla dokonce o 96,7 procenta.
Dočtěte si článek v digitální vydání LN.
Ve středeční příloze Medicína a věda si dále přečtěte:
Předškolákům vadí neléčené oční vady
Dětem u počítače chybí také dostatek pohybu
Je homosexiualita zapsána v DNA?
