Šafaříkova důvěra v radě začala klesat poté, co unikla korespondence premiéra Sobotky, kterou zveřejnili neonacisté. Vyplynulo z ní, že Šafařík předsedu vlády informoval o interním dění v radě a o volbě generálního ředitele Českého rozhlasu.
Vysokoškolský pedagog Šafařík je s krátkou přestávkou členem rady rozhlasu od poloviny roku 2011. Loni 25. listopadu nahradil v čele rady Michala Stehlíka, který na funkci rezignoval spolu s dalšími členy předsednictva po volbě prozatímního ředitele. |
Šéf rozhlasové rady byl kvůli tomu 13. ledna pozván na kobereček poslanci z Volebního výboru. Šafařík se však omluvil, neboť má prý virózu. Předseda výboru Martin Komárek si však myslí, že se jen skrýval.
„Mrzí mne, že mohl vzniknout dojem, že se vyhýbám jasnému sdělení ohledně autorství čtyř e-mailů, které v materiálech webu White Media vypadají jako mé dílo,“ dodal. Šafařík v prohlášení pro ČTK odmítl, že by byl autorem e-mailů, které neonacisté zveřejnili. „Od počátku jsem kladl ve svém postoji k té pseudokauze velkou váhu na razantní distancování se od toho serveru a jeho praktik. Proto jsem důsledně používal pojem neautenticita. Aby to tedy z mé strany zaznělo zcela jasně: to, co bylo zveřejněno na zmíněném webu, jsem nepsal já,“ uvedl Šafařík.
Devítičlenná rada ČRo na svém zasedání poslouchá prezentace pěti kandidátů na post šéfa ČRo a následně by měla generálního ředitele zvolit. Ten nastoupí na místo po Peteru Duhanovi, který rezignoval loni v říjnu. O místo soupeří děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, vedoucí právník Psychiatrické nemocnice Bohnice Tomáš Němeček, náměstek ČRo pro program a vysílání René Zavoral, ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení České spořitelny Michael Kralert a bývalý ředitel divize Euro a E15 vydavatelství Mladá fronta Tomáš Skřivánek.
Radní se již dříve shodli v tom, že žádný z projektů výrazně kvalitativně nevybočoval. Některé byly psané příliš manažerským stylem bez zohlednění specifik veřejnoprávního rozhlasu, jiné zase málo akcentovaly nadcházející digitalizaci rozhlasového vysílání.
Český rozhlas bude letos hospodařit s vyrovnanými příjmy a výdaji ve výši 2,193 miliardy korun. Loni to bylo 2,233 miliardy Kč, ale údaje jsou srovnatelné jen částečně, protože rozhlas přechází na novou metodiku rozpočtování. Základem hospodaření ČRo jsou koncesionářské poplatky ve výši 45 korun měsíčně, které budou v v roce 2016 znamenat celkový příjem 2,05 miliardy korun. Dalších 85 milionů korun jsou očekávané výnosy z reklamy a sponzoringu. ČRo zaměstnává asi 1500 lidí.
Sobotka a hackeři
|
