Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Myslím, že teď akutní riziko vypuknutí války přímo nehrozí,“ řekl Visingr v Rozstřelu. „Byť samozřejmě nelze vyloučit, že by mohlo dojít k nějakému incidentu, nějaké další eskalaci, která by potom mohla oba státy zatáhnout do války, přestože by o to vlastně nestály.“
Visingr uvedl, že nevidí do hlavy ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému nebo ruským či ukrajinským generálům. Podle něj se však objevily různé teorie, proč Rusko zvyšuje svou vojenskou přítomnost na východoukrajinské hranici.
Putin hraje o moc v Rusku
„První úvaha říká, že Rusové vyvíjí nějakým způsobem tlak na Ukrajinu a také na NATO a zejména Spojené státy a novou administrativu prezidenta Bidena. Chtějí Bidena otestovat, protože jeho protiruská rétorika byla velmi silná. Je možné, že Vladimir Putin chce prověřit, nakolik to Biden myslí skutečně vážně a nakolik to mohla být jen rétorika,“ míní Visingr.
„Další teorie, která má ale lehce konspirační nádech, je ta, že na Ukrajině mohl někdo, asi ne přímo prezident Zelenskyj, ale někdo z ukrajinského politického vojenského establishmentu, pojmout nápad zkusit vyvolat na hranicích provokaci, incident, který by obě země zatáhl těsně na hranici války. A potom by Ukrajina požádala o pomoc NATO, respektive USA v naději, že Američané přispěchají na pomoc,“ uvažuje analytik.
„A samozřejmě nelze vyloučit, že i v Rusku může mít někdo podobné choutky, že by mohl chtít vyvolat konflikt na hranicích,“ navazuje Visingr. „Nesmíme zapomínat, že Rusko není nějaký dokonalý monolit, ve kterém by prezident Vladimir Putin kontroloval absolutně všechno. I tam existují různé zájmové skupiny a některá z nich by mohla o válečný konflikt usilovat. To tedy platí jak v Rusku, tak na Ukrajině.“
Amerika by do války nešla
„Mocenské boje v Kremlu pořád existují, někdy mají větší, jindy menší intenzitu. Je klidně možné, že tohle je součást nějakého mocenského boje, ve kterém se může rozhodovat o tom, kdo se stane nástupcem Vladimira Putina.“
Pozici v oblasti posilují také Spojené státy americké, které do Černého moře poslaly své námořnictvo. Lukáš Visingr si myslí, že Američané vysílají lodě proto, aby dali najevo, že jim Ukrajina není úplně lhostejná. „Vyslali je tam, řekněme, kvůli tomu, aby monitorovali situaci, aby se tam v případě eskalace pohybovaly nějaké síly, které by byly nakloněné Ukrajině.“
Američané kvůli Ukrajině plují do Černého moře. Provokace, varuje Rusko |
„Ale myslím si, že pokud by tam nějaký konflikt skutečně vypukl, tak americká podpora by se omezila pravděpodobně pouze na dodávky zbraní, maximálně by mohla poskytnout nějaké instruktory, snad i žoldnéře či něco podobného. Ale pokud si opravdu někdo na Ukrajině myslí, že by dorazila americká brigáda tanků, tak to opravdu ne,“ konstatuje analytik s tím, že i Rusové posilují svou námořní přítomnost v oblasti.
„I Rusové posílají do oblasti lodě, kanálem je přesouvají do Černého moře, jde o plavidla z Kaspické flotily,“ doplňuje analytik.
Visingr si ale nemyslí, že by konflikt hrozil v řádech dnů nebo týdnů. „Jde o to, že je to všechno ohromně vidět, všude jsou kolony na silnicích, vojenská vozidla na vlacích, všude spousty fotek toho všeho. Rusko zjevně chce, aby to bylo vidět, což rozhodně není příprava na invazi, ta by vypadala jinak, tohle naopak svědčí pro tvrzení, že Rusko chce tlačit, zastrašovat, provokovat, zkoušet, ale ne opravdu válčit.“
Ukrajina chce Donbas zpět
Bezprostřední válka o Ukrajinu sice podle Lukáše Visingra nehrozí, z dlouhodobého hlediska se to ale může změnit. Analytik v Rozstřelu nastínil, jaký by podle něj mohl být další vývoj. „Rusové začnou stahovat jednotky a postupně se to vrátí k tomu stavu, který tam byl před měsícem nebo dvěma.“
„Ale současně jsem přesvědčen, že Ukrajina, respektive kyjevská administrativa, se pokusí získat kontrolu nad východní Ukrajinou, respektive nad těmi dvěma tzv. lidovými republikami. Tedy že se v horizontu čtyř až pěti let pokusí o nějaké znovudobytí Donbasu,“ předpokládá Visingr.
Moskva nebude rozhodovat, kam se Ukrajina přidá, vzkázal šéf NATO |
To by podle něj mohlo nastat ve chvíli, kdy ukrajinská armáda získá výrazně větší bojovou sílu. Ukrajina totiž začíná masivně zbrojit a nakupuje vojenskou techniku z řady zdrojů. „Mimo jiné třeba od Turecka kupuje bezpilotní bojové letouny Bayraktar, které se nesmírně osvědčily nad Náhorním Karabachem.“
Česko vyzbrojuje ukrajinskou armádu
„Dalším velmi důležitým dodavatelem techniky pro Ukrajinu se stává Česká republika,“ upozorňuje analytik. „Ukrajina už podepsala smlouvu o dodávce samohybných houfnic DANA M2. A už se objevují zprávy, že celá ukrajinská armáda by postupně měla přijít na podvozky Tatra, což by znamenalo pro Českou republiku obrovský profit. Tady bychom se bavili o tisících až desetitisících nákladních automobilů v dlouhodobém horizontu.“
Ukrajina navíc podle Visingra modernizuje tanky, protivzdušnou obranu a začíná modernizovat také letectvo. „Sice se část peněz ztrácí v kapsách oligarchů, ale přece jenom je tam vidět výrazný posun v kapacitách armády a ta za několik let může vypadat opravdu výrazně odlišně.“
Navíc podle něj musíme počítat s tím, že na straně Ukrajiny se budou čím dál více angažovat některé další země. Kromě Polska to bude především Turecko. „To dneska představuje největšího zahraničního investora na Ukrajině. A kromě toho se na Ukrajinu začínají docela výrazně tlačit čínské zájmy.“
Scénář z Náhorního Karabachu?
Visingr si proto myslí, že do pěti let se v Donbasu může opakovat scénář z Náhorního Karabachu. V nedávném konfliktu pomohlo Turecko Ázerbájdžánu získat zpátky Arménií okupované území právě Turecko, a to navzdory ruskému vlivu v Arménii.
Turecko by podle analytika mohlo v Donbasu za několik let použít stejný postup, který aplikoval na východní Ukrajině Vladimir Putin. „Turci by mohli poslat svoje neoznačené vojáky s technikou a tvrdili by, že tam nikoho nemají, že to jsou dobrovolníci.“
„Ukrajina už by v té době nemusela být tak slabá, mohly by za ní stát významné evropské či světové velmoci, včetně Polska, Turecka nebo Číny a mohla by se ocitnout ve výrazně výhodnější situaci a šance by se jevily jako příznivé,“ uzavírá analytik.
Bude chtít Ukrajina získat zpátky Krym? Jak by obstála při možném konfliktu s Ruskem ukrajinská armáda? A jsou dostatečně předvídatelné kroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského? I o tom mluvil vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr v Rozstřelu.