NÁZOR – Ačkoliv Rusko tvrdí, že si nepřeje válku, jeho aktuální postup vůči Ukrajině působí velmi agresivně, deklaruje Sarah Lainová k komentáři pro server Politico. Expertka na euroasijský prostor z londýnského Royal United Service Institute připomíná, že nedaleko hranic s Ukrajinou, v regionu Voroněž, se shromažďují a ležení si staví ruské vojenské jednotky, navíc ruská státní televize nabádá Rusy, aby očekávali ukrajinskou ofenzivu.
Znepokojují nejasné úmysly
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov nedávno varoval, že obnova války na Ukrajině by přinesla její zničení, poukazuje Lainová. Dodává, že zástupce ředitele ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak, který je klíčovým ruským vyjednavačem ohledně Ukrajiny, pak zopakoval poselství z roku 2014, že v případě nutnosti bude Moskva intervenovat „na ochranu“ obyvatel Donbasu.
„Většina pozorovatelů tvrdí, že toto nezbytně neznamená bezprostřední invazi, ale to, co je tak znepokojivé, je skutečnost, že ruské úmysly jsou nejasné,“ pokračuje autorka komentáře. Vysvětluje, že opatření na hranicích s Ukrajinou a na anektovaném Krymském poloostrově dávají Rusku možnost situaci eskalovat.
Expertka nepochybuje, že ruský prezident Vladimir Putin chce vystupovat do jisté míry nepředvídatelně a možnost eskalace je pro něj v tomto směru klíčová, především nyní, když svět dění bedlivě sleduje. Ačkoliv „zcela náhodná“ válka je nepravděpodobná, vždy existuje riziko jejího vypuknutí na základně špatného vyhodnocení situace, případně přehnané reakce, upozorňuje Lainová.
Spolu s růstem napětí se bortí opatření k posílení důvěry a stabilizaci situace, konstatuje odbornice. Připomíná, že minská jednání pod patronátem OBSE jako již poněkolikáté uvázla ve slepé uličce a opatření k posílení příměří přijatá v červenci loňského roku, která několik měsíců udržovala relativní klid, přestávají být dodržována – Rusko například víceméně ignorovalo žádost o vyjasnění své aktivity na hranicích s Ukrajinou, o které Kyjev požádal.
„Někteří v Moskvě tvrdí, že Ukrajina k napětí přispívá zaujetím více ‚nepřátelského‘ postoje k Rusku v posledních několika měsících,“ pokračuje Lainová. Taková tvrzení označuje za přehnaná, jelikož ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ve své rétorice ohledně Donbasu a nedávné ruské aktivity ve skutečnosti spíše zdrženlivý.
Není sice pochyb o tom, že nedávné sankce uvalené na proruského oligarchu a Putinova spojence Viktora Medvedčuka a jeho spolupracovníka Tarase Kozaka Kreml rozzuřily, avšak veřejná odpověď Moskvy nebyla příliš hlasitá, upozorňuje autorka komentáře. Podotýká, že Ukrajina také hraje hru s ohlašováním vlastních opatření k zajištění příměří, které se liší od jazyka schváleného v rámci minského procesu, který mluví o „pravidlech pro opětování palby“, což důvěře příliš nepřidává.
Ukrajina sotva volá po válce
Je třeba uvést, že obstrukční jednání není cizí ani Rusku, zdůrazňuje Lainová, byť přiznává, že dva body nedávno schválené ukrajinské strategie jsou také provokativní. Jedná se o strategii pro „deokupaci“ a opětovnou integraci Krymu a aktuální vojenskou strategii, přičemž v obou případech je Rusko explicitně zmiňováno jako hrozba, vysvětluje expertka.
Zelenskyj sice kandidoval do úřadu s příslibem míru, ale nikdy se netajil tím, že Rusko musí Ukrajině vrátit Krym a že Rusko představuje hrozbu pro územní celistvost Ukrajiny, uvádí odbornice. Nastiňuje, že prezidentova krymská strategie se zaměřuje na lidská práva a právní otázky, zatímco ta vojenská se točí okolo reformy spojené s úsilím o členství v Severoatlantické alianci. „Ačkoliv je členství Ukrajiny v NATO pro Rusko naprosto nepřípustnou hranicí, tato ukrajinská aspirace není ničím novým, a tudíž není překvapením – zmíněné dokumenty jsou sotva voláním po válce,“ deklaruje Lainová.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Na druhou stranu je těžké předvídat, jak Moskva tyto věci interpretuje, varuje expertka. Dodává, že zklamání na ruské straně budí i to, že Zelenskyj poslušně nerealizuje minské dohody, které Kyjev nabádají, aby přiznal Ruskem podporovaným samozvaným separatistickým republikám na Donbasu zvláštní práva při jejich začleňování zpět do ukrajinského státu.
Takový postup by však teoreticky Rusku poskytl trvalý a výrazný vliv na dění v zemi skrze tyto samozvané republiky, jejichž fungování by navíc nově neplatila Moskva, ale Kyjev, vysvětluje autorka komentáře. Za pravý důvod, proč napětí roste, ale považuje malou zřetelnost ruských záměrů a ruského postupu v kombinaci s rétorikou připomínající rok 2014, což vytváří prostor pro chybné hodnocení situace.
Existuje jasné linie mezi odstrašováním a kroky, které lze interpretovat jako nátlak, upozorňuje Lainová. Poukazuje, že každý sleduje, jaký může být další ruský postup, ale nikdo nemá plán, jak reagovat v případě, že situace bude výrazně eskalovat, což rovněž přispívá k nepředvídatelnosti.
Není sice jasné, co by Moskva získala zásadní eskalací situace na Donbasu, ale je třeba mít na paměti, že Kreml má vlastní zájmy a hodnotí hrozby po svém, tudíž je nutné zvažovat každý scénář, i když se jeví jako nepravděpodobný, shrnuje odbornice.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , Rusko , Ukrajina , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 41 minutami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 45 minutami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 1 hodinou
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 1 hodinou
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 2 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 2 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 3 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 3 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 3 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 4 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 4 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 5 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 5 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 5 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 6 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 6 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 6 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 8 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.
Zdroj: Jan Hrabě