Ozvalo se zvonění do posledního kola a Jaroslavu Kulhavému bylo jasné, že o olympijskou medaili ho může na trati plné kamení a štěrku připravit jen defekt nebo nehoda. Na těžkém okruhu na okraji Londýna už měli se Švýcarem Schurterem a Italem Fontanou na ostatní soupeře značný náskok. Navíc brzy přišla chvíle, při které mnozí Češi u televizorů vykřikli nadšením. Z vedoucí skupiny odpadl Fontana a hned poté Kulhavý, který se v jednom z posledních stoupání zvedl ze sedla, doslova přesprintoval Schurtera. „V té chvíli jsem si byl jistý, že vyhraju, že už nemá šanci mě předjet,“ vzpomíná český závodník.

Jenže Švýcarova jezdecká technika byla výjimečná. „Hned v dalším sjezdu mi hodil odbočku, šel přede mě a já jen zíral,“ přiznává Kulhavý. V té chvíli už zbýval úplně poslední kopec, který končil zhruba 200 metrů před cílem. Jedině tam mohl přijít další Kulhavého trhák. A přišel. Jako vymrštěný prakem se znovu vyřítil před soupeře a ve sjezdu se dvěma ostrými zatáčkami stejně jako na krátké cílové rovince už Schurter sledoval jen jeho záda. „Po 34 kilometrech rozhodlo až poslední stoupání a síla, které jsem byl schopen dát do konce víc než on,“ říká dnes o nejslavnějším závodě své kariéry z roku 2012, k němuž ještě za čtyři roky přidal stříbro z olympiády v Riu de Janeiru.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se