České firmy během pandemie nashromáždily u domácích bank rekordní objem eur. Koncem února přesáhla korunová hodnota firemních vkladů poprvé v historii čtvrtbilionovou hranici. Vyplývá to z aktuálních statistik České národní banky. Rostoucí vklady firem ve společné evropské měně jsou výsledkem solidní poptávky po českém zboží v zahraničí, odložených investic tuzemských firem i nejistoty ohledně vývoje kurzu koruny. Pro velké domácí byznysové hráče to přitom představuje ztrátový obchod.
Vzhledem k tomu, že banky nedokážou větší množství eur investovat se ziskem, penalizují velké firemní vklady tučnými poplatky.
„Držet eura v hotovosti na bankovních účtech pro nás znamená půl až jedno nákladové procento z vkladů ročně, raději peníze využijeme na předčasné splacení starých závazků, pokud to jde,“ říká deníku E15 pod podmínkou anonymity manažer jedné z největších českých firem, která u bank drží vklady v řádu vyšších stamilionů eur.
Formálně banky záporné úroky v sazebnících neuvádí, v důsledku to ale vyjde na stejno. „Prakticky všechny banky ale schovávají náklady, které s eurovými depozity v důsledku záporných sazeb Evropské centrální banky mají, do poplatku za vedení účtu,“ říká rovněž pod záminkou anonymity vysoko postavený domácí bankéř.
Banky neuplatňují poplatky plošně, ale obvykle tam, kde jde o velmi objemné vklady či nehrozí negativní reakce klientů v dalších obchodních vztazích, které s bankou mají. „Pro vyšší úložky nad půl milionu eur máme možnost účtovat speciální poplatek ze zůstatků,“ potvrzuje Petra Kopecká z Raiffeisenbank. Banka si za eurové vklady ročně účtuje 0,65 procenta vložené částky.
„U vkladů nad milion eur si pro korporátní a institucionální klientelu stanovujeme možnost vklady zpoplatnit,“ uvádí i šéf depozit a finančních trhů banky ČSOB Martin Bednárik s tím, že jejich případná výše se stanovuje individuálně.
Některé z firem drží raději menší eurové vklady u více bank. „Naše společnost nemá zásadně velké vklady u domácích bank v eurech, vzhledem k velikosti společnosti. I proto, věříme, naše banky ještě nepřistoupily k negativnímu úročení,“ uvádí Hana Novotná z firmy Bohemia Energy.
Podle ekonomů jsou relativně vysoké poplatky daní za měnovou politiku Evropské centrální banky držící úrokové sazby v záporu. „Jelikož je pro tuzemské finanční domy držba eur spojena s náklady ve formě záporných úroků, respektive hluboce záporných výnosů eurových vládních bondů, přenáší peněžní ústavy tyto náklady na větší klienty,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Jen za poslední čtyři roky vzrostly eurové vklady českých firem v tuzemských bankách podle statistik České národní banky takřka na dvojnásobek, zatímco celkové vklady firem jen o necelou třetinu. Podíl eurových vkladů firem tak neustále roste a dosáhl zhruba pětinového podílu.
„Zásadním momentem, zda držet eura místo korun, je pro firmy celková měnová expozice jejich byznysu a z toho vyplývající riziko změn kurzů,“ připomíná šéf projektu Partners Banky Marek Ditz. Vyšší podíl eur drží i firmy, které se díky nižším úrokům ve společné měně financovaly. „Jestliže by koruna výrazně znehodnotila, pak by pro ně eurový dluh mohl představovat větší zátěž,“ míní Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Znalci zároveň zdůrazňují, že i přes záporné tržní úroky typicky na investicích do vládních bondů zemí eurozóny banky na eurech vydělat dokážou. „Získaná depozita mohou umístit do jiných aktiv, než jsou státní dluhopisy. Například financování komerčního nemovitostního sektoru probíhá téměř výhradně v eurech a s kladnými maržemi,“ dodává Ditz.
