O ochranu před věřiteli žádají první podniky magnáta Gupty. Odboráři z Ostravy zabránili odlivu peněz do Rumunska

Byznys britsko-indického podnikatele Sandžíva Gupty, jenž ovládá i ostravskou huť Liberty, se otřásá v základech. První podniky, které mu patří, požádají o ochranu před věřiteli. Jde o tři závody ve Francii, jež dodávají hliníkové díly pro automobilový a letecký průmysl. Tyto firmy jsou součástí jedné z Guptových skupin – Alvance Aluminium, kam patří rovněž největší evropská hliníkárna v Dunkerquu.

Řízený bankrot se zatím netýká žádné z jeho hutí, které tvoří pod firmou Liberty Steel nejdůležitější část jeho holdingu GFG (Gupta Family Group), jež udává obrat 20 miliard dolarů. Problémy s hotovostí uvnitř skupiny je ale zasahují. Projevily se třeba v současném tvrdém sporu o zapůjčení části emisních povolenek v řádu miliard korun, jež chtělo vedení zapůjčit z Ostravy do své další huti v rumunském Galati. Moravskoslezští odboráři kvůli tomu v momentálně asi nejziskovějším Guptově evropském podniku vyhlásili stávkovou pohotovost.      

Jiná situace je ve Francii, kde se žádost o ochranu před věřiteli týká hliníkárny a slévárny v Poitou a továrny v Diors, jež vyrábí disky do automobilů. Tyto firmy zaměstnávají asi 850 lidí. S informací a odvoláním na odboráře přišla agentura AFP. Celý insolvenční proces má začít ke konci dubna. Vše potvrdila i samotná Alvance Aluminium. Podle jejího mluvčího se ale rozhodnutí netýká celé hliníkové skupiny: nezahrnuje provoz Dunkerquu, hliníkárnu ve Skotsku a významného dodavatele plechů v Belgii, kterého Gupta získal teprve loni v říjnu. „Tyto podniky fungují normálně a mají pozitivní cash flow," uvedl mluvčí.

Pro Guptu jde v případě Francie o další problém, jemuž celé jeho impérium, vzniklé řadou akvizic, čelí po pádu britsko-australské finanční skupiny Greensill. Ta až do začátku března zajišťovala Guptovi většinu jeho provozního financování a poskytla mu před dvěma lety i 740 milionů eur (asi 19 miliard korun) na akvizici hutních závodů v Evropě od světové ocelářské jedničky ArcelorMittal. Díky ní se Gupta posunul na pozici čtvrté největší ocelářské skupiny v Evropě.

Greensill zkrachovala poté, co švýcarská banka Credit Suisse odmítla dále kupovat její krátkodobé dluhopisy. Důvodem bylo právě přílišné propojení s podnikáním Sandžíva Gupty, které banka považovala kvůli jejímu vysokému zadlužení za rizikové. Podle deníku Financial Times dosahují závazky celé GFG asi 3,5 miliardy dolarů (76 miliard korun).

Guptovi se zatím nepodařilo za Greensill získat náhradu. To má obrovský vliv na jeho firmy, po nichž nyní chtějí dodavatelé platby předem. Komplikuje se jim proto výroba, a to v době, kdy jsou ceny oceli nejvyšší za několik let. Například ostravská huť za letošní první tři měsíce vyrobila přes 600 tisíc tun oceli a měla provozní zisk 1,6 miliardy korun. Ne všechny součásti skupiny GFG jsou ale tak úspěšné. Podle mluvčího Alvances bylo důvodem pro rozhodnutí o ochraně před věřiteli právě to, že podniky ve Francii už Gupta nebyl schopen dále financovat.

Alvances je vedlejší částí holdingu GFG. Divizi zaměřenou na hliník začal Sandžív Gupta budovat v roce 2016, když převzal poslední hliníkárnu ve Velké Británii, jež leží ve městě Fort Williams na úpatí skotské vysočiny. Součástí koupě byla také vodní elektrárna zásobující závod energií. Gupta tehdy pro ztrátový podnik získal 25letou garanci skotské vlády ve výši 575 milionů liber (19 miliard korun), na základě níž vydal dluhopisy.

Celá skupina Alvances měla ještě loni ambici do dvou let produkovat milion tun hliníku – hlavně pomocí dalších akvizic. Poslední větší koupí byl už zmíněný dodavatel válcových hliníkových plechů v belgickém Duffelu s kapacitou 240 tisíc tun. Naopak záměr převzít španělskou hliníkárnu San Ciprian od předního koncernu Alcoa loni nevyšel.

Největší problém nyní hasí Gupta ve Velké Británii, kde v roce 2013 získal první ocelárnu. Britská vláda před dvěma týdny odmítla žádost o finanční podporu 170 milionů liber (5,2 miliardy korun) na provozní náklady a pokrytí ztrát. Odůvodnila to tím, že o peníze žádala GFG, jejíž strukturu britský ministr průmyslu Kwasi Kwarteng označil za neprůhlednou.

Dalším problémem je už zmíněná kauza kolem povolenek do Rumunska. Loni zde vedení ocelárny v Galati prodalo svoje povolenky, na něž má huť každoročně bezplatný nárok. Podle informací HN je prodalo za cenu blížící se 30 eurům, a získalo tak asi 100 milionů eur (2,6 miliardy korun). Rumunská huť dostane další volné povolenky až za několik měsíců, musí je ale vykázat ke konci dubna. Musí si je proto dokoupit za vyšší cenu, než je prodala (nyní je cena 43 eur), nebo zaplatit pokutu.

Třetí možností, bylo zapůjčení povolenek, které nyní zablokovali odboráři. Ti se bojí, že pokud v příštích měsících Liberty Steel zkrachuje, tak povolenky z Ostravy už nikdy neuvidí. Do hutě v pátek vyrazil i premiér Andrej Babiš, kterému vedení podniku slíbilo, že povolenky do rumunské Galati nezapůjčí. Podle předsedy odborů v Liberty Petra Slaniny ale zaměstnanci i tak zůstanou ve stávkové pohotovosti do konce dubna, kdy musí rumunská huť vlastnictví povolenek do Bruselu vykázat.