„Připravíme setkání v srdečné atmosféře. Jistěže jsou mezi námi a Řeckem v mnoha oblastech rozdílné názory, důležité ale je otevřeně všechno probrat.“ Slova tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoğlua před čtvrteční schůzkou s jeho řeckým protějškem Nikosem Dendiasem by napovídala, že má jít o setkání starých známých, kteří se jen občas nad něčím drobně poškorpí.
EU: Turecko musí ctít lidská práva. To drží uprchlíky ze Sýrie jako trumf pro vyjednávání s Bruselem |
Tak to ovšem není a ještě loni na podzim z turecké strany zněla směrem k Řecku úplně jiná slova: o „tvrdé odpovědi na případné provokace“ či „bezpodmínečném hájení nezadatelných tureckých zájmů“. Válečná plavidla Turecka a Řecka, jinak dvou států, které jsou technicky spojenci v NATO, byla od sebe na dostřel a na východě Středomoří to vypadalo na desítky let nevídanou krizi.
  |
Napětí v oblasti začalo stoupat koncem roku 2019, kdy Turecko ke všeobecnému překvapení podepsalo „smlouvu o námořních hranicích“ s Libyí, a na jejím základě ve svévolně vymezené části Středozemního moře začalo provádět průzkum podmořských ložisek plynu. Dělo se tak ovšem i v těsné blízkosti řeckých ostrovů a Kypru, což si tyto státy nechtěly nechat líbit, a napětí se dalo krájet.
Koncem loňského roku pak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan náhle obrátil kurz: stáhl průzkumné lodě ze sporných vod a vůči Evropské unii i některým svým starým nepřátelům se náhle začal chovat výrazně vstřícněji.
Čtvrteční řecko-turecké jednání na nejvyšší úrovni, první od doby zvýšeného napětí, je jen jedním kamínkem z celé mozaiky. Schůzky s řeckým ministrem se přitom zúčastnil i sám Erdogan. Je přitom velmi nezvyklé, aby turecký prezident na zahraniční jednání přijímal někoho jiného než hlavy států.
„Turci nemohou mít všechno“
Co všechno vedlo Erdogana k tak výrazné změně postoje, kdy z nedávných nepřátel jsou náhle vážení hosté, není zcela jasné. Mnozí analytici se domnívají, že Turci si prostě spočítali, že mít špatné vztahy na všechny strany je dlouhodobě neudržitelné a zejména ekonomicky škodlivé. Možná také nevyšla sázka na Rusko jako klíčového spojence.
I podle názoru Toma Ellise, šéfredaktora anglické verze řeckého deníku Kathimerini, zřejmě prezident Erdogan pochopil, že nelze mít všechno. „Turci prostě nemohou udržovat dobré vztahy s EU a USA, hospodářsky z nich těžit a současně se pokoušet realizovat svůj sen o nějaké nové osmanské říši,“ říká Ellis.
Samotná čtvrteční jednání ale nakonec velký průlom nepřinesla. Přestože ministři na tiskové konferenci uvedli, že si přejí vyřešit vzájemné nesrovnalosti, ani jeden neustoupil ze svých pozic a nadále se obviňovali z porušování závazků. Dendias trval na tom, že Turecko svým průzkumem porušuje námořní zákony. Çavuşoğlu konstatoval, že průzkumy ropných ložisek jsou „naprosto legální“. Zdůraznil ale, že Turecko chce spory řešit dialogem.
Animozity mezi Řeky a Turky jsou starého data: obě země dělí rozdílné náboženství, historický kontext i např. pohled na etnické čistky v Malé Asii.
Současná diplomatická ofenziva Ankary ovšem sahá dál než jen ke vztahům s Evropskou unií, případně bilaterálně s Řeckem. V pondělí dorazil do Ankary na Erdoganovo pozvání Abdal Hamíd Dbaíba, nedávno zvolený premiér libyjské Vlády národní jednoty. Na této schůzce šlo zejména o ekonomické otázky. Turecko stojí o účast na předpokládané rekonstrukci Libye poničené dlouhou občanskou válkou a má v zemi své vojáky. Obě země si však také potvrdily spornou dohodu o námořních hranicích.
Řecký premiér se omluvil za násilnosti ze strany policie během demonstrací, slíbil policejní reformu |
Součástí „tání ledů“ ve východním Středomoří je i možný posun v jednáních o sjednocení Kypru, který je od roku 1974 de facto rozdělen na dvě části s tím, že severní třetinu ostrova ovládá neuznaná Severokyperská turecká republika podporovaná Ankarou. Po včerejším jednání měli šéfové diplomacie Turecka a Řecka odletět právě na Kypr, každý do „své“ části zřejmě s cílem probrat další postup s místními vůdci.
A do třetice je tu Egypt, který je v současném složitém předivu vztahů spojencem Řecka a odpůrcem Turků. I tady ale Ankara před několika dny „hodila udičku“ a oznámila zájem na obnovení diplomatických vztahů. Turecká delegace by se měla do Káhiry vypravit začátkem května.
