Hlavní obsah

Primář plicního: „Ivermectin bych si asi bál vzít.“ Jaké léky fungují?

Covidové plíce. Bílé skvrny jsou oblasti, kde je pneumotida – zánět plicních sklípků.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Královéhradecký kraj byl nejtvrději postižen agresivnější mutací koronaviru, takzvanou Brigitou. Lékaři zdejší fakultní nemocnice proto patří k průkopníkům zkoušení nových léčebných postupů.

Článek

„Osmdesátý ročník, leží v nemocnici už ani nevím od kdy. Naprosto zdravý chlap. Málem umřel. Zachránili ho kolegové na KARIMu. Tohle jsou covidové plíce,“ říká primář plicního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové Vratislav Sedlák a ukazuje na monitoru typické bílé skvrny na plicích. „Ty bílé jsou oblasti, kde je pneumotida – zánět plicních sklípků. To bílé tam být nemá. Je tam zánětlivý infiltrát, který brání normálnímu přenosu kyslíku,“ vysvětluje u animace na monitoru.

Primář plicního Sedlák s kolegy nad tím, jak nejlépe zachránit pacienty s covidem-19, přemýšlí denně. A zkoumají, jaké léčebné postupy fungují, jaké se dají zlepšit či upravit. „Oproti situaci na podzim jsme dnes někde úplně jinde. Za prvé vyšla velká studie Světové zdravotnické organizace, která se jmenuje Recovery a která sledovala efekt různých antivirotik. Mimo jiné i remdesiviru a efekt kortikoidů. A ukázalo se, že pozitivním lékem je kortikoid. Pokud se podá v určitou dobu a v určité správné dávce, zabrání ‚přestřelené‘ hojící reakci v organismu, která vypadá třeba jako tady na tom rentgenu,“ ukazuje za sebe na obrazovku počítače. „Mají bílé plíce, špatně se jim dýchá a mají nedostatek kyslíku,“ dodává.

Lékařům v Hradci se u vybrané skupiny pacientů daří léčit pomocí trochu vyšších dávek kortikoidů, než doporučovala studie WHO. „Zmenšíme tak počet lidí, kteří skončí na JIPce. Vidíme, že za dva tři dny jim je prudce lépe, uleví se jim a daří se jim lépe. Novinky v léčbě přicházejí v těchto dnech. Máme špičkový lék bamlanivimab, což je monoklonální protilátka proti povrchovým strukturám viru. Tu dáváme pacientům, kteří ještě nemají nemoc covid-19, ale už vědí o svojí pozitivitě a současně mají některou výrazně kompromitující situaci. Jsou po transplantaci, trpí nemocí plic nebo srdce či sníženou imunitou,“ přibližuje Sedlák.

Z prvních 24 pacientů, kterým bamlanivimab podali, nezabral jen u jednoho. Šlo o pacientku s chybějící tvorbou protilátek. V poslední době se také mluví o ivermectinu, který však WHO ani Evropská léková agentura nedoporučují používat. „Ivermectin bych si asi já bál vzít. Věřím na medicínu skutečně založenou na důkazech. Práce s ivermectinem některé jsou – ze zemí jako Írán, Pakistán nebo Kolumbie. Výsledky nejsou příliš přesvědčivé,“ říká primář Sedlák.

Podle něj je problémem, že léky, které se osvědčují, jsou účinné v raných fázích choroby. Jenže sanitky vozí pacienty až v pozdějších fázích nemoci. „Ti lidé jsou celkem zdraví, celkem z plných sil dostanou covid a snaží se prvních 10 dní vydržet doma. My je dostaneme v situaci, kdy už nemůžeme některé léky použít. Už je to pozdě na remdesivir, protože virus už organismem proběhl. Tady žádný zásadní lék, který by byl revolucí, prostě nemáme,“ přiznává Sedlák

Lékaři proto doporučují koupit si za pár stovek pulsní oxymetr, třikrát denně si ho nasadit na prst a zkontrolovat saturaci kyslíkem. Při poklesu hodnot pod 92 % pak volat lékaře nebo záchrannou službu.

Reklama

Doporučované