Každé jaro se dvaasedmdesátiletá Jindra Sporková stará o byliny na své zahradě u domu. „Lichořeřišnici jako rostlinné antibiotikum namáčím do slivovice na obranyschopnost. Dál pěstuji třeba tymián, kalísii voňavou, mateřídoušku, mátu i šalvěj,“ vyjmenovala.

Veronika Batelková - Zvol si info
Nejznámější dezinformace o léčbě covidu? Pít čisticí prostředky

Plochy pěstovaných léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR na hektar:

* kmín kořenný - 3 204 (2016) 3 460 (2020)
* fenykl obecný - 121 (2016) 28 (2020)
* jitrocel kopinatý - 38,95 (2016) 166,29 (2020)
* kopr vonný - 38,05 (2016) 39,39 (2020)
* heřmánek pravý - 15,92 (2016) 16,4 (2020)
* máta - 6,86 (2016) 9,87 (2020)
* koriandr setý - 0 (2016) 18,79 (2020)

Zájem o léčivé rostliny v posledních letech na jihu Moravy i ve zbytku republiky přibývá. „Podle posledních zpráv byl letos zájem o osivo minimálně třikrát větší ve srovnání s minulými léty. Totéž se bude týkat sazby,“ uvedla Helena Pluháčková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Zvýšenou poptávku po rostlinách potvrdil i majitel zahradního centra v Břeclavi a Hodoníně Jaroslav Malinkovič. Zákazníci nakupují častěji a ve větším počtu. „Loni jsme měli velký nárůst prodeje. Přicházejí noví lidí, kteří do zahrad nechodili vůbec nebo výjimečně. Teď se všemi těmi restrikcemi si v pěstování našli zálibu,“ prozradil. Na odbyt jdou v prodejně semena i hotové rostliny v květináči.

S pěstitelským trendem souvisí i rozšíření rozlohy osázených ploch. „Zatímco v roce 2016 se v České republice léčivky pěstovaly na ploše asi 280 hektarů, v roce 2019 to bylo už 630 hektarů. Loni vzhledem k suchu byl mírný pokles na 540 hektarů. Nejhojnější je kmín kořenný,“ přiblížila Pluháčková.

V České republice se používá tři sta druhů léčivých rostlin. Z toho třicet druhů lze v českých podmínkách vypěstovat a sedmdesát jich roste volně. Do přírody pravidelně vyráží i brněnská studentka Karolína Szcotková. „Doma pěstujeme mátu, meduňku a šalvěj. Brzy na jaře pak chodíme na medvědí česnek, pampelišky, kopřivy, fialky nebo sedmikrásky,“ svěřila se dívka. Z bylin vaří čaje nebo vytváří zábaly na vlasy.

Působí komplexně a dlouhodobě

Právě přírodní prostředek na problémy s dýchacími cestami, horečkou nebo na posílení imunity vyhledává čím dál více lidí. Podle Pluháčkové je důležité si uvědomit, že léčivé rostliny působí komplexně a dlouhodobě. „Nemůžeme očekávat, že jeden šálek čaje připravený z šalvěje odstraní bolest v krku,“ upozornila.

Nemocnici slouží k vyšetřování vzorků nový špičkový analyzátor.
Špičkový analyzátor v boskovické nemocnici: otestují více vzorků najednou

Kromě klasických bylinek jako máta či levandule lidé v zahradnictví vybírají rostliny, které jsou určené na vaření. „Nejvíce si u nás kupují bazalku, petržel a libeček,“ přiblížila Daniela Miháliková za brněnské zahradní centrum Čtyřlístek.

Léčivým, aromatickým i kořenovým rostlinám se přitom daří podle odborníků i na balkónu.

BARBORA PEŠTÁLOVÁ