Látky škodící lidskému zdraví mapuje správa u lovné zvěře a ryb stejně jako u farmových chovů. Ve farmových má rozbor vzorků vyloučit zejména používání veterinárních léčiv, jako jsou stimulátory růstu nebo antibiotika.

České chovy u veterinářů prošly. „Vyšetření nezjistila v chovech hospodářských zvířat a ryb ani nepovolené preventivní podávání léčiv prostřednictvím krmiv ani vody k napájení. Stanoveným limitům vyhověly také všechny vzorky syrového ovčího a kravského mléka,“ potvrzuje mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Dobře dopadla i kontrola vzorků vajec. V minulosti byla antibiotika, včetně těch úplně zakázaných, problémem především chovu prasat, podle Státní veterinární správy se ale rok od roku vyskytuje látek v chovech méně.

První den trhů na pražském Kubánském náměstí po jejich opětovném povolení vládou (úterý 13. dubna 2021).
Trhy otevřely, farmářům „podává ruku“ i on-line supermarket

V mase, které Češi loni snědly, veterináři neobjevili výskyt PCB (Polychlorované bifenyly), které jsou karcinogenní. Ty se nedostávají do masa skrze krmení, ale velkou roli hraje prostředí, ve kterém zvířata žijí. Do konce 80. let byly PCB běžnou složkou barev, kterými se ve velkokapacitních chovech natíraly kovové konstrukce či silážní věže a další konstrukce.

„Ke zlepšení stavu v chovech skotu a prasat z hlediska sanace stájí a odstranění starých nátěrů s obsahem PCB přispěla významně důsledná kontrola a rozsáhlá informační kampaň,“ poznamenává ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Nález kadmia

Předchozí kontaminace životního prostředí ale má stále na kvalitu potravin a zdravotní nezávadnost vliv. Příkladem je nález kadmia, těžkého kovu, v ledvinách jednoho z vyšetřovaných telat. „Krávy pocházely z oblastí, které lze považovat za kontaminované po předchozí průmyslové výrobě,“ upřesňuje Petr Vorlíček.

Kadmium se objevilo v Hlinkách na Karlovarsku, v Dolní Bečvě na novojičínsku a poblíž Chrastavy u Liberce. Nadlimitní koncentrace těžkého kovu, konkrétně olova, našla Státní veterinární správa ve vzorcích masa kachny divoké a jednoho bažanta na Opavsku a u Prostějova „Podobný problém byl zjištěn také u tří prasat divokých,“ doplňuje Petr Vorlíček.

Zákaznice v prodejně potravin - ilustrační foto.
Kvóty na české potraviny v obchodech nebudou. Sněmovna vyslyšela Senát

Vzorky u černé zvěře pocházely ze Sadova na Karlovarsku, Pole Líšnice na Šumpersku a ze Židlochovic. Počty ulovených prasat se momentálně pohybují okolo dvou set tisíc, podle statistik Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) se v posledním sečteném mysliveckém roce 2019/2020 ulovilo téměř čtvrt milionu kusů divoké kachny a půl milionu bažantů.

U dvou divočáků prokázaly vzorky také nadlimitní koncentraci pesticidu DDT, divočáci se před ulovením pohybovali v honitbě u Konstantinovo lázní. Přestože se v zemědělství látka oficiálně nepoužívá už od roku 1974. „Uvedené nálezy potvrzují, že v některých lokalitách i po téměř půl století zátěž v prostředí přetrvává,“ poznamenává Petr Vorlíček. Dobrou zprávou je, že pesticidy či insekticidy nebyly objeveny ve vyšetřovaných vzorcích medu.