Dva oxygenátory, zařízení určená pro kyslíkovou léčbu v domácím i nemocničním prostředí, daroval karlovarské nemocnici fotbalový klub FC Slavia Karlovy Vary. I za pomoci fanoušků na ně vybral 90 tisíc korun.
„Dříve jsme pacientům ze svého majetku tyto přístroje nepůjčovali, bylo to nejčastěji na rozhodnutí revizního lékaře. Proto jsme rádi, že tyto přístroje nyní máme a můžeme pacienty tím pádem propouštět dřív, což je to nejlepší hlavně pro jejich psychiku,“ vysvětlil lékař Karlovarské krajské nemocnice a uvolněný zastupitel kraje pro oblast zdravotnictví Josef März.
První pacientkou, která tak mohla po dlouhé době strávit víkend ve svém, je Margita Kocourková z Karlových Varů. I s přístrojem ji sanitka domů odvezla v pátek odpoledne. Pojízdný oxygenátor o velikosti cestovního kufru jí teď bude sloužit několik následujících týdnů, poté pomůže dalším lidem.
Plicní ambulance čekají nápor pacientů
Dušnost, kašel či bolest na hrudi. To jsou hlavní potíže, kvůli kterým teď lidé nejčastěji navštěvují plicní ambulance. Mnohdy však přicházejí až ve chvíli, kdy jim začínají tyto problémy výrazně ztěžovat běžný život, a to většinou právě proto, že jejich řešení odkládali.
Jestliže člověk prodělal onemocnění covid-19 a kašel, dušnost či výrazná únava u něj přetrvávají, neměl by návštěvu svého praktického lékaře nebo pneumologické ambulance oddalovat. Nikoliv náhodou jsou pacienti, kteří byli s covidem hospitalizováni, do péče plicních lékařů předáváni už zcela automaticky.
„Závažnou komplikací totiž může být i plicní embolie spojená s vysokým rizikem úmrtí,“ upozorňuje pneumoložka Eva Fridrichovská.
Některé kraje už se rozhodly zřídit i takzvaná postcovidová centra, ve kterých nejčastěji řeší právě přetrvávající dýchací potíže. Karlovarský kraj se ale k něčemu takovému zatím nechystá.
„Speciální postcovidové oddělení ani centrum neplánujeme, protože takzvaný postcovidový syndrom se projevuje mnoha způsoby, které obvykle spadají pod interní odbornost. Pacienti jsou proto primárně léčeni na interních odděleních našich nemocnic nebo také na plicním, které je v našem zařízení k dispozici pro pacienty z celého regionu,“ uvedl Josef März.
Upozornil zároveň, že častými projevy postcovidového syndromu jsou i psychické problémy. „Rentgenový snímek plic tak není tím jediným, co primárně určuje, zdali člověk má či nemá postcovidové potíže,“ řekl.
Je to neprobádaná oblast, říká lékař
To potvrzují i ze svých zkušeností z ordinací obvodní lékaři. Není podle nich neobvyklé, že má pacient po prodělaném covidu všechna vyšetření v pořádku, ale subjektivně se cítí velmi špatně. Příznaky onemocnění covid-19 se pak téměř u jedné třetiny lidí vyskytují i déle než pět týdnů a každý desátý pacient hlásí potíže ještě 12 týdnů poté.
„Hodně nyní bude záležet na tom, do jaké míry se s následky vypořádají sami pacienti právě za pomoci svého praktického lékaře nebo zdali budou přece jen potřebovat i nemocniční ošetření. To jsou všechno věci, které jsou ještě před námi, jde totiž o dosti neprobádanou oblast,“ upozornil Josef März.
Jak dodal, že nelze v tuto chvíli odhadnout ani to, kolika pacientů v regionu se bude postcovidový syndrom konkrétně týkat. „My jen doufáme, že se epidemie zmírňuje, ale rozhodně si nemyslíme, že by skončila. I proto její následky ještě přesně neznáme,“ dodal lékař.
Pro pacienty, kteří si kvůli covidu prošli hospitalizací, je zároveň podle Josefa Märze velmi důležité, aby se jim pobyt v nemocnici zbytečně neprodlužoval.
