Robotický průzkumník Perseverance americké vesmírné agentury NASA má napilno. Na začátku tohoto týdne sledoval první řízený let motorem poháněného stroje na jiné planetě a záznam pak poslal na Zemi. Nyní zapojil další aparát a vyzkoušel extrahovat kyslík z řídké atmosféry Marsu, která z 96 procent obsahuje CO2.
Graf ukazující množství produkovaného kyslíku.
A zkouška dopadla podle předpokladů. Šestikolová pojízdná laboratoř tak zvládla pomocí zařízení MOXIE, velkého asi jako toustovač, „vyrobit“ celkem 5,37 gramu kyslíku.
Celá akce se odehrála 20. dubna, to byl rover na Marsu tamní šedesátý den, který je nazýván sol. Výsledky pak na Zemi dorazily včera a vzbudily velké nadšení. Je to totiž vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo na jiné planetě než na Zemi.
Another huge first: converting CO2 into oxygen on Mars. Working off the land with what’s already here, my MOXIE instrument has shown it can be done!
Future explorers will need to generate oxygen for rocket fuel and for breathing on the Red Planet. https://t.co/9sjZT9KeOR
„Byl to první klíčový pokus vyrobit z oxidu uhličitého kyslík na Marsu,“ uvedl Jim Reuter z NASA. „MOXIE čeká ještě další práce, ale výsledky tohoto pokusu jsou velice slibné a pomohou nám posunout se k našemu cíli, kterým je mít jednoho dne lidi na Marsu,“ dodal.
Získaný kyslík by měl stačit asi na deset minut dýchání pro jednoho astronauta při běžném zatížení. NASA předpokládá, že by MOXIE mohlo vyrábět při plném výkonu až deset gramů kyslíku za hodinu.
Astronauté však nejsou jediní, kteří budou potřebovat kyslík. Ten je i součástí paliva pro rakety, jež budou z Marsu létat zpět na Zemi. Pro ty by však výkon zařízení musel být výrazně vyšší. Výroba kyslíku na místě by výrazně zjednodušila logistiku vesmírných misí.
„Dostat čtyři astronauty z povrchu Marsu na budoucí misi by vyžadovalo téměř sedm tun raketového paliva a zhruba 25 tun kyslíku,“ řekl Hecht.
Vynášet 25 tun kyslíku ze Země na Mars je podle NASA náročný úkol. Přeprava jednotunového kyslíkového konvertoru - většího a výkonnějšího potomka MOXIE, který by dokázal vyrobit těchto 25 tun,by byla mnohem ekonomičtější a praktičtější.
Schéma zařízení MOXIE
Samotné zařízení MOXIE, které vyvinul Massachusettský technický institut (MIT), slouží k rozštěpení oxidu uhličitého za teplot kolem 800 stupňů Celsia. MOXIE nasává vzduch pomocí pumpy a poté při elektrolýze odděluje dva atomy kyslíku od každé molekuly oxidu uhličitého, přičemž odpadní produkt, oxid uhelnatý, je vypuštěn do marsovské atmosféry.
Součástí nynějšího procesu je i analýza, která ukazuje, kolik kyslíku bylo vyrobeno, jak čistý je a jak efektivně stroj pracuje. Po provedení každého experimentu jsou všechny plyny vráceny zpět do atmosféry.
Počítá se s tím, že MOXIE bude testovat produkci kyslíku na Marsu asi dva roky, během nichž bude zkoušet různé provozní podmínky.
Testování techniky výroby kyslíku patří mezi hlavní čtyři vědecké cíle průzkumníka Perseverance, který přistál na Marsu 18. února.
Další cíle jsou identifikovat prostředí, jež mohla v minulosti podporovat mikrobiální život, hledat známky někdejšího možného života v takových prostředích a vyvrtávat vzorky hornin a „půdy“. Ty by pak příští mise měla dopravit na Zemi.
Aktualizováno: Text jsme rozšířili o další informace
