Ve čtvrtek 22. dubna 2021 se po přechodu studené fronty nad Českou republikou vytvořila zajímavá oblaka, za jejichž vznikem stály Krušné hory. To že v závětří hor a nad horami vzniká oblačnost, není nic neobvyklého. V letním období máme na horách větší množství “orograficky” generovaných bouřek, na podzim a v zimě vzniká často za horami při vhodném směru a rychlosti větru vlnové proudění, které také často generuje vlnovou oblačnost.
Orografický cirrus nebo spíše horami generovaná cirrovitá oblačnost je méně často se vyskytující jev.
Na dalším obrázku je stejná oblačnost, jen družicí nasnímaná nad pohořím High Sierra (zdroj Dalle Durran)
Často lepší než mnoho slov jsou obrázky a v případě orograficky generované oblačnosti jsou nejlepší obrázky pohyblivé.
Animace z družice Meteosat v “uměle přirozených barvách”
Animace z družice meteosat s barevně zvýrazněnou cirrovitou (studenou) oblačností
Animace z družice Meteosat v “obarveném” infra spektru, bíle je vysoká oblačnost, zelenomodře oblačnost nízká, hnědě zemský povrch.
Ne že by tedy orograficky generovaná cirrovitá oblačnost byl jev úplně vzácný, to zase ne, ale k jejímu vzniku je zapotřebí splnit některé ne úplně často dohromady se vyskytující podmínky. Mezi tyto podmínky patří vítr kolmý na horskou překážku, velká vlhkost vzduchu ve výškách nad 8 km, s výškou zesilující rychlost větru, který stále zachovává více méně stejný směr jako ve výšce vrcholků hor a nejlépe také stabilní zvrstvení.
U nás bývají tyto podmínky splněny častěji na podzim a v zimě při “teplém” jihozápadním proudění a většina vlnové oblačnosti vzniká za Krkonošemi a Jeseníky na Polské straně hor.
Pokud se vyskytnou podobné podmínky při severozápadním větru, kolmém na Krušné hory, nebývá většinou atmosféra tak stabilní a také vzduch bývá vlhký v podstatě ve všech hladinách od země až po vršek troposféry a vlnové proudění bývá rozrušováno přeháňkami. Ve čtvrtek 22. dubna mělo po přechodu studené fronty severozápadní proudění ne úplně typické vlastnosti – vzduch byl ve spodních 5 km dosti suchý (to způsobil vliv tlakové výše nad Britskými ostrovy), zachovával severozápadní směr ve všech hladinách a ve výškách nad 6 km byl naopak dosti vlhký. Průběh teploty s výškou byl pro suchý vzduch navíc i stabilní. Viz obrázky:
teplotní zvrstvení (zdroj ČHMU)
vertikální profil větru (zdroj ČHMU)
Proudění vzduchu bylo navíc přímo v oblasti České republiky ve výškách zesílené díky vhodnému rozložení tlakových útvarů – tlakové výši nad Britskými ostrovy a tlakovou níží nad Skandinávií, viz obrázek (zdroj DWD).
Nastaly tedy vhodné podmínky pro vznik vlnového proudění za Krušnými horami. Vlnové proudění se dá docela dobře předpovídat a vizualizovat jako například na dalším obrázku, kde je předpověď vlnového proudění právě pro Krušné hory na dopoledne 22.4.2021:
Díky tomu, že v malých a středních výškách byl vzduch poměrně suchý, nevytvářela se typická vlnová oblačnost altocumulus lenticularis ani rotory, ale díky velké vlhkosti v horní troposféře se vytvořily právě orografické cirry. A při rychlosti proudění kolem 100 km/h se brzy z oblasti závětří Krušných hor dostaly až na jižní Moravu. A právě to je jeden velký a zásadní rozdíl mezi orografickým cirrem a vlnovou oblačností altocumulus lenticularis – orografický cirrus se šíří dále po větru (často stovky km) do závětří, tak altocumulus lenticularis i při silném větru stojí v závětří hor bez pohybu (leckdy také desítky km v závětří hor). U orografického cirru máme nepohyblivou jen “náběžnou” hranu oblačnosti, kde nad/za horami tato oblačnost vzniká. Dost často vlnový impuls jen zvýrazní již existující nevýraznou cirrovitou oblačnost, tak tomu bylo nakonec u “naší” i u “Dalle Durranovy” situace – na výše zmíněných animacích je to dobře vidět.
