„Pokud bude dostatek schválených vakcín, asi nemá cenu hledat nějaké alternativy. Měli bychom to zvládnout s vakcínami, které jsou schválené,“ řekl Hamáček.
Podle něj o očkování jednala v pondělí vládní rada pro zdravotní rizika. Vicepremiér uvedl, že dodávky do Evropy „postupně akcelerují“ a plány na proočkování 75 procent lidí se posouvají do července. Zmínil, že USA jsou v očkování dál, takže vyšší část tamní výroby vakcín se bude moci využít v evropských státech.
  |
V ČR jsou zatím čtyři druhy vakcín. Tři se podávají ve dvou dávkách, u čtvrté stačí dávka jedna. Podle původního harmonogramu dodávek, který vláda schválila v lednu, mělo Česko dostat do konce srpna celkem téměř 11,4 milionu dávek vakcín od pěti výrobců. Počítalo se s naočkováním 6,68 milionu lidí.
V Česku žije podle údajů statistiků asi 8,7 milionu lidí nad 18 let. Pokud by měla proočkovanost dosáhnout 75 procent, očkovalo by se přes 6,5 milionu dospělých. Podle průzkumů měly v březnu zájem o očkování téměř dvě třetiny Čechů a Češek, v přepočtu tedy kolem 5,6 milionu dospělých. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) v pondělí řekl, že od července by se mohli začít hlásit a očkovat všichni zájemci.
Vakcína Sputnik V dosud nezískala souhlas od Evropské lékové agentury (EMA), která posuzuje mimo jiné bezpečnost léčiv. Využití ruské očkovací látky i bez evropského schválení jen s případnou výjimkou od českých úřadů prosazoval prezident Miloš Zeman. V neděli řekl, že o nasazení ruské vakcíny bude usilovat v případě, že bude nedostatek očkovacích látek.
Ruská strana Česku nabídla prodej 300 tisíc dávek Sputniku V, pak každý měsíc 150 tisíc dávek. Hamáček před necelými dvěma týdny oznámil, že odletí do Moskvy jednat o dodávkách, cestu pak zrušil. Označil ji za zastírací manévr kvůli postupu ČR po zveřejnění informací, že za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 stáli agenti ruských tajných služeb.
