Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česko

Poslanci nedořešili Hamáčkovu cestu do Moskvy, debata přerostla v osočování

Jednání poslanecké sněmovny. foto:  Petr Topič, MAFRA

Aktualizováno
Praha - Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) chtěl podle serveru Seznam Zprávy při své nedávné neuskutečněné cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Hamáček to popírá.
  15:25aktualizováno  20:30

Jsou to šokující lži, uvedl Hamáček k tvrzení, že chtěl vyměnit kauzu Vrbětice za vakcínu a summit v Praze

Část opozice jej vyzvala k demisi, Hamáčka naopak podpořili nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či velvyslanec ČR v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Sněmovna o případu začala v utajeném režimu odpoledne jednat za účasti šéfů tajných služeb či Zemana. Debatu poslanci nedokončili. Kdy bude pokračovat, není jasné.

Seznam Zprávy s odkazem na své zdroje uvedly, že Hamáček chtěl do Moskvy vyrazit s plánem „vyměnit mezinárodní skandál“ za dodávky Sputniku V a možnost, že by se v Praze uskutečnil summit amerického a ruského prezidenta. Hovořil o tom podle serveru 15. dubna na schůzce, které se zúčastnili velvyslanec v Rusku Pivoňka, šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun a policejní ředitel Jan Švejdar. Na závěr dorazil také žalobce Zeman.

Zleva nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, šéf BIS Michal Koudelka, ministr...
Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček na tiskové konferenci ke kauze...

Hamáček informace důrazně popřel, zpráva serveru Seznam Zprávy je podle něj plná lží a spekulací. Uvedl, že v žádném okamžiku se neplánoval „jakýkoliv výměnný obchod s Ruskem“. „Tyto ničím nepodložené spekulace poškozují zájmy České republiky a nahrávají zájmům cizí moci,“ řekl. Tajné služby podle něj o zapojení ruských agentů do výbuchů ve Vrběticích informovaly své adresáty 7. dubna a ve stejnou chvíli jim sdělily, že s informacemi pracují některá média. Podle Hamáčka je tak konstrukce serveru nesmyslná, protože vicepremiér de facto neměl Rusům, co nabídnout a slíbit.

‚Neuvěřitelné. Tímto způsobem ohrožovat naší bezpečnost.‘ Spolu chce vyslechnout zpravodajce

Nejvyšší státní zástupce sdělil, že při schůzce s Hamáčkem nenabyl dojmu, že by chtěl vicepremiér kauzu Vrbětice ukončit. Zeman uvedl, že na schůzce 15. dubna nebyl od začátku. „K obsahu schůzky mohu říct pouze to, že v době mojí přítomnosti se řešila koordinace dalšího postupu státu v této kauze, ať už z hlediska trestního řízení, bezpečnosti a mezinárodního dopadu,“ sdělil. „Rozhodně jsem během schůzky nenabyl dojmu, že by pan vicepremiér Hamáček byl ten, kdo by chtěl kauzu jakýmkoliv způsobem utlumit nebo ukončit,“ doplnil. Hamáčka podpořil i velvyslanec Pivoňka, který na schůzce byl. „Já stojím za ministrem Hamáčkem,“ řekl serveru Deník N. Dál se k věci nechtěl vyjadřovat.

Pokud by se informace o Hamáčkově plánu potvrdily, měl by vicepremiér podle některých opozičních stran rezignovat. Opozice před zasedáním Sněmovny apelovala na to, aby komora záležitost projednala bezodkladně v tajném režimu a zabývaly se jí také příslušné výbory a komise. Poslanci po odpoledním začátku schůze na návrh koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) odsouhlasili, že záležitost projednají. Později schválili i uzavření bodu veřejnosti kvůli tomu, že zaznějí utajované skutečnosti.

Sněmovna jednala asi hodinu a půl bez výsledku. „Myslím, že jsem v tom svém projevu uvedl všechno, co jsem chtěl říct,“ řekl novinářům ve Sněmovně Hamáček. Diskuse podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška přerostla ve vzájemné osočování, podle Hamáčka byla korektní. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) novinářům řekl, že ho přístup opozice zklamal. Souvisle podle něho vystoupil jen Hamáček. „O vysvětlení nikdo nestál,“ uvedl.Mimořádným bodem se začala zabývat Sněmovna po 16:00. Na jednání kvůli tomu dorazili Šimandl, Beroun, ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, Zeman a Švejdar. Sněmovna před projednáváním tajného bodu přerušila přenos ze sálu, pořizován nebyl ani stenozáznam. V sále nesměla být zařízení schopná záznamu, tedy ani mobilní telefony, notebooky či chytré hodinky. Za zavřenými dveřmi jednají poslanci zřídka.

Nejvyšší státní zástupce Zeman zkritizoval debatu ve Sněmovně. Novinářům řekl, že se styděl za to, jakým způsobem jednání Sněmovny probíhalo. „Bylo mi líto lidí, kteří od roku 2014 vyšetřují tuto trestnou činnost. Strávili na tom hodiny, týdny, měsíce času, dospěli jsme k nějakému řešení. Místo toho, aby se jim dostalo poděkování, a teď nehovořím o sobě, ale o policii, BIS, příslušném dozorovém státním zástupci, tak jsem byl přítomen nejapnému a nedůstojnému divadlu,“ uvedl.

Hamáček ve středu 14. dubna oznámil, že odletí v pondělí 19. dubna do Moskvy jednat o dodávkách ruské vakcíny. Cestu, kterou kritizovali premiér Andrej Babiš (ANO) i opozice, pak zrušil. Později ji označil za zastírací manévr kvůli postupu ČR po zveřejnění informací o kauze Vrbětice. Babiš se k cestě na uzavřeném jednání Sněmovny rovněž nevyjádřil. Dopoledne Právu řekl, že o žádné schůzce na vnitru neví. „Dozvěděl jsem se o tom z médií. Podle mě je dobře, že se cesta (do Moskvy) neuskutečnila,“ uvedl Babiš.

Kabinet kvůli informacím orgánů činných v trestním řízení a tajných služeb o zapojení agentů GRU do explozí 17. dubna oznámil, že ČR vyhostí 18 pracovníků ruské ambasády v ČR. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Výběr případů uzavřeného jednání Poslanecké sněmovny

7. prosince 2000 - Poslanecká sněmovna na neveřejném jednání přijala rozhodnutí o zapojení České republiky do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO, což mimo jiné znamená, že letecké síly aliance se mohou podílet na obraně ČR a naopak české letectvo na obraně spojenců z aliance.

19. prosince 2001 - Sněmovna schválila po téměř tříhodinovém uzavřeném jednání vyslání jednotky speciálních sil do operace pod mandátem Rady bezpečnosti OSN na území Afghánistánu, a také vyslání jednotek 6. polní nemocnice a 9. roty chemické, radiační a biologické ochrany v rámci česko-slovenského kontingentu v operaci Trvalá svoboda také v Afghánistánu.

29. září 2006 - Sněmovna se zabývala únikem informací z takzvané Kubiceho zprávy. Z materiálů tehdy vyplynulo, že byli odposloucháváni politici, novináři, policisté a jeden lékař, a to včetně jejich rodinných příslušníků. Část jednání o úniku informací tehdy poslanci projednávali na uzavřené schůzi.

16. dubna 2010 - Poslanci na jednání za zavřenými dveřmi potvrdili padesátitisícovou pokutu prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Františku Dohnalovi za to, že Sněmovně neumožnil kontrolu hospodaření úřadu.

12. února 2016 - Sněmovna na neveřejném jednání projednávala případ údajného úniku informací z Bezpečnostní rady státu. Únik informací se vztahoval k propuštění pětice Čechů zadržovaných v Libanonu, kteří byli podle médií vyměněni za Libanonce Alího Fajáda, o jehož vydání z Česka žádaly Spojené státy pro podezření z terorismu. Výměnu veřejně připustil tehdejší ministr obrany Martin Stropnický (ANO), který kvůli tomu čelil tlaku k rezignaci. Na veřejnost navíc unikla i informace o údajné výši výkupného, které Česko zaplatilo za propuštění dvou dívek unesených už dříve v Pákistánu.

27. března 2018 - Poslanci za zavřenými dveřmi diskutovali o situaci kolem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) . Sněmovna nakonec neschválila program mimořádné schůze, a poslanci se tak nezabývali okolnostmi snahy premiéra Andreje Babiše (ANO) zprostit funkce ředitele GIBS Michala Murína.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...