Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Žeň objevů 2020

Žeň objevů 2020

Osobní pohled Jiřího Grygara na nejzajímavější události, které se v astronomii udály v roce 2020. V premiéře od Hvězdárny a planetária Brno.

Q&A | otázky & odpovědi

Podívejte se na Žeň objevů 2020 a pošlete nám do 16. května na reditel@hvezdarna.cz dotaz na Jiřího Grygara. Za 14 dní ty nejzajímavější osobně zodpoví v dalším videu.

Fenomén Žeň objevů

Fenomén Žně objevů vznikl v roce 1966 jako osobní pohled Jiřího Grygara na nejzajímavější události, které se v astronomii udály právě v roce 1966. Příval objevů se nezastavil, naopak narůstal, stejně tak i Žeň objevů. Na začátku přitom bylo pět tiskových stran, dnes je její objem srovnatelný s útlou knihou.

V průběhu šesti desetiletí tak vznikla jedinečná kronika měnícího se pohledu na náš vesmír. Objevila se, ale mnohdy také zmizela mnohá témata. V roce 1968 to bylo heslo „pulsary“, v roce 1979 „gravitační čočky“, v polovině osmdesátých let se v centru pozornosti ocitla Halleyova kometa, dnes to jsou základní otázky o podobě našeho vesmíru, jeho původu i budoucnosti.

Jak uvádí Jiří Grygar: „Aby mohl vzniknout přehled toho, co se v astronomii stalo zásadního v uplynulém roce, musím přečíst něco přes tisíc odborných prací. Samozřejmě je otázka, co nazvat prací. Protože se někdy jedná pouze o sdělení v cirkuláři Mezinárodní astronomické unie a jindy to může být třeba osmistránkový nebo dvacetistránkový spis o kvintesenci. Ale výsledek je stejný, ve výsledné Žni se vždy objeví jen tak asi dvě věty. Spíš to znamená, že je nutné sledovat všechny hlavní světové časopisy. Jde vlastně o průběžnou práci. Dnes, kdy skončím jednu žeň objevů, tak začínám připravovat další.

Pokud nás neklamou naše záznamy, odehrávají se Žně objevů na brněnské hvězdárně od února 1974. Jiří Grygar byl již v té době známý popularizátor – například jeho kniha Vesmír (spoluautoři Zdeněk Horský a Pavel Mayer) vyšla v roce 1979 a 1983 v neuvěřitelném nákladu sto tisíc výtisků. Když se ale v osmdesátých letech stal scénáristou i moderátorem výjimečně úspěšného televizního cyklu Okna vesmíru dokořán, byl o jeho vystoupení takový zájem, že posluchači běžně stávali pod otevřenými okny přednáškového sálu. Později naši technici zajišťovali zvukový přenos k reproduktorům zavěšeným na stromech v parku a instalovali televizní okruh pro černobílé obrazovky umístěné v planetáriu.

Přednáška Žeň objevů 2020 zazní na Hvězdárně a planetáriu Brno samozřejmě i v „live“ podobě – jakmile to podmínky dovolí. Zatím se můžete podívat na její „on-line“ verzi, která vznikla na vzdálenost Brno-Praha a zpět. Technicky zajistil Josef Forman a Pavel Karas.

Jsme Hvězdárna a planetárium Brno a vy jste naše hvězdy!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »