Měď nad zlato. Kvůli klimatickým cílům hrozí nedostatek kovů, uvádí studie

Výroba typického elektromobilu vyžaduje šestinásobný objem nerostných surovin oproti tradičnímu automobilu. Pobřežní větrná elektrárna si žádá devětkrát více nerostných zdrojů než elektrárna na plyn. Tyto konkrétní příklady v komplexní studii Mezinárodní energetické agentury (IEA) ilustrují jediné: pokud chce lidský svět dostát klimatickým závazkům, musí se přeorientovat na kovy.

5 fotografií

Jde například o měď, lithium, nikl či kobalt. Všechny jmenované suroviny jsou přitom náchylné ke kolísání cen na trhu, kvalita jejich dostupných ložisek klesá a těžební společnosti navíc čelí stále přísnějším environmentálním požadavkům, píše CNN.

Zatímco do roku 2010 si energetický sektor ukrajoval jen malý podíl z celkové poptávky po nerostných surovinách, nyní se stává hlavním tahounem trhu. Pokud se státům podaří dodržovat Pařížskou dohodu, poptávka po nerostných surovinách v energetice se do roku 2040 ztrojnásobí. U elektromobilů poptávka po nerostech naroste do roku 2040 dokonce třicetkrát, uvádí IEA.

Jde však jen o jeden scénář, který počítá s dodržením Pařížské dohody. Zdali se podaří cíle tohoto dokumentu naplnit, není vůbec jasné. Nárůst poptávky by rovněž byl jiný, pokud by státy zašly o krok dál a kromě naplnění Pařížské úmluvy by se jim podařilo dosáhnout i nulových emisí do roku 2050.

Otázkou tedy je, jak rychle dokážou firmy reagovat na environmentální požadavky a opatření vydávaná státem. Odpověď agentury IEA není příliš povzbudivá.

Těžařova nejistá budoucnost

Organizace uvádí, že trvá zhruba 16 let, než se na nově objeveném ložisku zahájí produkce nerostu. Podle IEA hrozí, že těžební společnosti nebudou moct na rapidní růst poptávky reagovat pohotově.

„Data vypovídají o hrozícím nesouladu mezi světovými ambicemi v oblasti klimatu a dostupností kritických materiálů, které jsou nezbytné pro uskutečnění těchto ambicí. Výzvy nejsou nepřekonatelné, ale vlády musí jasně říct, jak plánují proměnit své závazky v oblasti klimatu v činy,“ komentoval výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Eurokomisaři se přou, zda jsou investice do jádra a zemního plynu ekologické

„Zdali jsou kritické nerostné suroviny zásadním faktorem umožňujícím přechod na čisté energie nebo spíše překážkou v procesu, bude záviset na reakcích politiků a firem,“ píše se v závěrech dokumentu.

Studie operuje s jedenácti alternativními scénáři. Například poptávka po kobaltu se může oproti současnému objemu zvýšit do roku 2040 šestkrát až třicetkrát. Vše závisí na státních klimatických opatřeních a na technologickém vývoji. Ukazuje to, jak nejistá je vlastně budoucnost pro těžaře a dodavatele.

Prostor pro zlepšení

Agentura dále upozorňuje, že v současné době je těžba některých kovů koncentrovaná prakticky jen do tří zemí, které kontrolují až 75 procent světové produkce kobaltu, lithia či prvků vzácných zemin. Jde o Čínu, Demokratickou republiku Kongo a Austrálii. V roce 2019 stálo Kongo za 70 procenty vyprodukovaného kobaltu. Čína zase vytěžila 60 procent prvků vzácných zemin.

EU tepe Česko za špinavou energii. Zasekli jsme se v boji se solárními barony

Překážky týkající se získávání nerostných zdrojů nevylučují fakt, že technologie čisté energie potřeba jsou, uvádí IEA. Například celkové emise skleníkových plynů za životní cyklus elektromobilu jsou v průměru přibližně poloviční v porovnání s automobilem se spalovacím motorem. Navíc má čistá energie stále prostor pro zlepšování.

Za pomoci nízkouhlíkové elektřiny jde potenciálně dále snížit emise elektromobilů o 25 procent. IEA proto zdůrazňuje, že spolu s jasným postojem politiků je potřeba zvýšit investice do technologických inovací, zaměřit se na recyklaci a v neposlední řadě také sdílet spolehlivá data.