Nizozemec z Rotterdamu, 27 let, sedm profesionálních sezon, až 655. místo ve světovém žebříčku, závodník stáje Intermarché - Wanty - Gobert Matériaux, nováček na Grand Tour.
Že jste o něm zatím moc (nebo vůbec) neslyšeli? Není divu, nebylo až tolik příležitostí. Do roku 2018 jezdil Taco van der Hoorn za druhodivizní Roompot. Potom byl domestikem druhého sledu v Jumbu Visma. Ani jednou ho nevzali na závod Grand Tour. Na kontě vítězství měl ještě z časů v Roompotu tři prvenství - na menších kláních Schaal Sels a Primus Classic a ano, jeho doposud největší triumf ve 3. etapě worldtourového BinckBank Tour v roce 2018. Také z úniku.
Happy end, jehož se v pondělí na Giru dočkal, dostává ještě pohádkovější háv také proto, že už vůbec závodit nemusel.
Na podzim roku 2017 si po pádu na horském kole způsobil vážné zranění hlavy, včetně těžkého otřesu mozku. Musel trávit několik měsíců v potemnělé místnosti, než se jeho stav zlepšil.
„Po tom pádu jsem osm měsíců nesedl na kolo,“ vyprávěl. „Má kariéra visela na vlásku, byl jsem bez kontraktu na další sezonu a málem jsem skončil. Ale vytrval jsem - a teď jsem tady.“
Ani v roce 2020, kdy oblékal druhým rokem dres Jumba, to s jeho dalším působení v elitním profipelotonu nevypadalo dobře. Smlouvu mu u žlutočerné stáje neprodloužili a když sháněl jinou, ve Wanty dostal pouze jednoletý kontrakt.
Giro 2021 |
Přesto na svůj nový tým nedá dopustit: „Dali mi šanci, nabídli mi skvělý program a já jsem šťastný, že jsem se jim za něj mohl odměnit. Atmosféra v týmu je fantastická.“
Před úterní etapou z Bielly do Canale si z týmové porady odnesl pokyn: Zkus se dostat do úniku. Řídil se jím. Koneckonců, probil se letos do úniků i při závodech Milán - San Remo a E3 Classic, je na ně zvyklý. Šlapal tedy ve zvlněném terénu v osmičlenné skupině, která měla být na konci dne pohlcena komandy sprinterských stájí, jejichž hvězdy si to samy rozdají o etapu.
Tak zněly papírové předpoklady.
Van der Hoorn je po 190 kilometrech v úniku roztrhal.
Marně snili o etapovém prvenství nedělní premiant Tim Merlier z Alpecinu, navrátilec Dylan Groenewegen z Jumba, malý velký muž Caleb Ewan z Lotta Soudal nebo Giacomo Nizzolo z Qhubeky, který už na Giru dojel devětkrát druhý, aniž by jednou jedinkrát vyhrál.
Giro d'Italia 2021Speciální příloha iDNES.cz |
Ti všichni byli odpáráni z pelotonu ještě předtím, než jezdci vjeli na poslední stoupání.
Marně doufal v návrat na vítěznou vlnu i Elia Viviani z Cofidisu, jenž se zuby nehty v pelotonu udržel, ale v cíli později dával najevo svoji frustraci ze 4. místa.
A marně dřela na špici balíku při sjíždění uprchlíků parta Bory ve jménu Petra Sagana, pro nějž měl být úterní terén jako stvořený.
„Měli jsme perfektní strategii a pracovali nesmírně tvrdě,“ ujistil slovenský sprinter. „Vydali jsme ze sebe to nejlepší, 100 procent, všichni mí kolegové. Jsme tým, který vždy jede na vítězství, nezávodíme pro druhá nebo třetí místa.“
Inu, tentokrát se musel se třetí příčkou smířit. Snad příště.
@BORAhansgrohe leads the bunch!
@BORAhansgrohe tira il gruppo!
#Giro https://t.co/sOGtXTTtgU
V úniku sestava osmi mužů postupně řídla, až zbyli pouze dva. Van der Hoorn a Švýcar Simon Pellaud z týmu Androni Giocattoli. Ale ten náskok... Pětadvacet kilometrů před cílem měli uprchlíci k dobru jen minutu.
Kdo by jim v tu chvíli věřil?
„Ani já jsem už moc nedoufal, že to zvládneme,“ přiznal van der Hoorn. „Ale řekl jsem si, že i kdybychom měli šanci jen půl procenta, pořád je to šance a já po ní půjdu.“
KVÍZ: Co víte o Giru? |
Při posledním tříkilometrovém stoupání na Guarene to byl Pellaud, kdo z nich vypadal lépe. Proto mnozí nechápali, že osm kilometrů před cílem při sjezdu z Guarene zaútočil van der Hoorn - a Pellaud svěsil nohy.
„Simon jel předtím do posledního kopce velmi rychle, zatímco já tam byl na limitu,“ popisoval van der Hoorn. „Ale ve sjezdu jsem těžil ze své větší váhy a měl jsem i lepší aerodynamiku. Naopak Simon už byl unavený.“
„Pořád máš na peloton 40 sekund k dobru,“ křičel na něj do sluchátek sportovní ředitel Valerio Piva, jehož hlasivky procházely zkouškou ohněm. Jeho svěřenec zatím předváděl podivuhodné grimasy v obličeji stejně jako kdysi největší mim v pelotonu Thomas Voeckler, když ze svých nohou vymačkával poslední kousky energie.
Když osamocený voják dobude mocné hradby
Bez efektu se Van der Hooka vydali stíhat Giulio Ciccone a Tony Gallopin. Peloton si na nich pochutnal. Ale také mu už docházely síly. Borci Bory už byli vyčerpaní, žádný tým nedokázal přitopit pod kotlem.
Ještě tři kilometry - a osamocený uprchlík měl stále 25 sekund k dobru.
„Kilometr před cílem jsem se ohlédl za sebe - a uviděl jsem: Já to zvládnu,“ vyprávěl van der Hoorn. „Poslední metry byly neuvěřitelné.“
Při hře sebevědomé kočky (rozumějte pelotonu) s malou myší vyhrávala hbitá myš.
„Přežil“ na špici i poslední dvě ostré zatáčky, zbýval jen rovný úsek do cíle. S převahou čtyř sekund a s výrazem, jenž byl směsí nedůvěry, úžasu a euforie, proťal cíl, chytl se za hlavu. Načež ruchové mikrofony zachytily, jak dlouze zařval nepublikovatelné, ovšem v tu chvíli omluvitelné anglické slůvko: „Fuuuuuuu......k.“
ŘEV RADOSTI. Já to zvládl!
Jako kdyby antický voják z jakési zapomenuté posádky na periférii říše sám pokořil opevnění mocného města. Tak si musel připadat.
„ON TO DOKÁZAL!“ zazářilo vzápětí na Twitteru stáje s nejdelším názvem mezi prvodivizními týmy Intermarché - Wanty - Gobert Matériaux.
Zpravodajství z 3. etapy Gira |
Od roku 2016 a triumfu Enrika Gasparotta na Amstelu nevyhráli jezdci týmu Wanty žádný závod World Tour. Od září 2020 nevyhráli vůbec žádný závod. Letos, kdy se po odkoupení licence krachujícího CCC poprvé stali worldtourovým týmem, zůstávali až do 10. května jedinou prvodivizní stájí, která neměla v sezoně na kontě ani jedno vítězství.
Ovšem to už neplatí.
„Tohle je úspěch velkého bojovného srdce,“ říkal sportovní ředitel Piva. „Aby se vám něco takového povedlo navzdory pelotonu, který vás nahání, potřebujete na to mít opravdu silné nohy.“
U hrazení za cílem kroutil vítěz etapy nevěřícně hlavou, smál se a ptal se: „Je to opravdové? Nemohu tomu uvěřit.“ S gratulacemi se k němu hrnuli týmoví parťáci včetně Jana Hirta, ale i bývalí kolegové z Jumba Visma.
Jeden z nich Paul Martens později na sociální sítě napsal: „Chytré závodění porazilo hrubou sílu.“
Behind this historic win is the story of a team that never gave up. https://t.co/D2aCNghZvw
Chlapík, kterého chválil, na tiskové konferenci vzpomínal také na dva roky v Jumbu. „Užil jsem si ten čas,“ říkal van der Hoorn. „Hodně jsem se tam naučil a bylo opravdu pěkné jezdit pro kluky, jako je Wout van Aert. Ale je mnohem hezčí usilovat sám v úniku o etapu, než abych se snažil ten únik pro někoho jiného sjíždět.“
Maglia rosa slaví 90. narozeniny
Kráčel si na pódium pro trofej a o chvíli později jej tam vystřídal Filippo Ganna, muž v růžovém. Trikot, který obléká lídr Gira, slavil v pondělí 90. narozeniny. Přesně před 90 lety v roce 1931 byl v pelotonu italské Grand Tour poprvé představen.
Od té doby jej nosilo 256 jezdců z 27 zemí a úplně nejčastěji - osmasedmdesátkrát - Eddy Merckx.
MUŽ V MAGIA ROSA. Majitelé nejcennějších dresů, jak stáli na startu třetí etapy Gira v Bielle. Druhý zleva růžový Filippo Ganna.
Je jen dobře, že v den 90. narozenin ho měl na sobě Ital.
V úterý možná změní majitele. Série kopců a hlavně čtyřkilometrové desetiprocentní stoupání těsně před cílem v Sestole prověří jezdce pro celkovou klasifikaci.
Ganna už v neděli spurtoval proti Remkovi Evenepoelovi z QuickStepu o tři bonifikační sekundy na prémii.
„Ne proto, abych si růžový dres udržel na Giru co nejdéle, ale abych vzal čas lídrům jiných týmů, a pomohl tím v celkovém pořadí Eganovi (Bernalovi) a Pavlovi (Sivakovovi),“ zmínil lídry Ineosu. „Aby se pak nestalo, že na konci Gira ztratíme růžový dres třeba jen kvůli těm třem sekundám.“
4. etapa Gira ONLINE |
V úterý si o něj určitě zkusí říci i Evenepoel, vždyť z průběžného 3. místa ztrácí na Gannu pouze 20 sekund. „Vypadal zatím na trati nesmírně silně,“ vyzdvihuje ho i dosavadní majitel maglia rosa.
Síly s mladým Belgičanem určitě poměří také vrchařské komando Ineosu. „Tým určitě nebude pracovat na mě,“ zasmál se Ganna. Zná své místo v týmové hierarchii.
Pro nejbohatší stáj pelotonu, usilující o další titul z Grand Tour, jako by Giro dnes teprve začínalo. Ještě dlouho nebudou mít splněno.
Taco van der Hoorn naopak může říci: „Já už mám přeplněno.“
Goodnight
(for those going to sleep) https://t.co/qXiHTK8ueU
Když dostal na tiskové konferenci otázku, kdo by se mohl v úterý obléci do maglia rosa, upřímně odpověděl: „Nevím. A v tuhle chvíli je mi to i úplně jedno.“
