I když o těchto jevech slýcháme zejména ze zahraničí, je něco takového možné i na našem území? Experti na geomorfologii v čele s Janou Smolíkovou a společně s Vítem Vilímkem z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalšími kolegy dali na tuto otázku odpověď.
K výskytu tzv. přívalových proudů dochází i na našem území, i když jen velice ojediněle. Jejich výskyt je téměř výhradně omezen na oblast nejvyšších pohoří, přičemž jejich síla je tak velká a průběh tak náhlý, že mohou být značně nebezpečné. Několik takovýchto přívalových proudů, které předcházely srážkové události bylo zaznamenáno například v Beskydech, Krkonoších, Hrubém Jeseníku, Jizerských horách nebo Javorníků.
I když je známo, že jednou z příčin svahových deformací jsou právě extrémní či dlouhotrvající srážky, přesné podmínky vzniku nejsou detailně prozkoumány. Proto se vědci zaměřili na podrobnou analýzu předchozích podmínek jednoho z přívalových proudů v pohoří Javorníky na hoře Lemešná z 2. 6. 2010. K tomu využili data od roku 1983 ze tří srážkoměrných stanic v nejbližším okolí ve vzdálenosti 7, 12 a 20 km. Jelikož však v horských oblastech dochází ke značné prostorové variabilitě v úhrnu srážek, v bezprostřední blízkosti výskytu přívalového proudu byla zároveň instalována nová srážkoměrná stanice, která měřila v období od 29. června 2012 do 16. července 2016. Díky porovnání dat tak bylo možné lépe porozumět místní variabilitě srážek.
Vědci velice podrobně analyzovali srážky v průběhu celého období, kdy byly v provozu meteorologické stanice, a to mezi lety 1983 až 2018. Pro každý den vypočítali kumulativní srážky 2, 3, 5, 10, 20, 30 a 60 dnů a tzv. ukazatel předchozích srážek 5, 10, 20, 30 a 60 dnů. Ukazatel předchozích srážek (Antecedent precipitation index – API) je ovlivněn množstvím srážek a evapotranspirací a ukazuje zpětně srážkové a půdní vlhkostní podmínky, které jsou přirozeně ovlivňovány místním podnebím a významně se liší v časoprostorovém měřítku.
Zajímavým zjištěním bylo, že se v průběhu sledovaného období několikrát vyskytly srážkové úhrny, které mnohonásobně překročily ty způsobující přívalový proud v roce 2010, ale během nichž nebyla zaznamenána žádná svahová deformace. Instabilitu materiálu nezpůsobil pouze jeden parametr, ale jejich kombinace. V daném případě se jednalo zejména o kombinaci kumulativních srážek po dobu 30 dnů spolu s 1denním a 3denním úhrnem a celkového vývoje srážkové situace. Tyto parametry byly pro vznik přívalového proudu na hoře Lemešná důležitější než jednotlivé extrémy srážek.
Kromě nového pohledu na příčinné okolnosti vzniku přívalových proudů vědci dále zdůrazňují význam výběru umístění srážkoměru ke stanovení prahových hodnot srážek. Zejména v horách mohou být srážkové úhrny vzhledem k orografii velmi rozdílné i na krátké vzdálenosti a hodnoty místních a měřených srážek se odlišovat.
I když výskyt přívalových proudů tzv. „debris flows“ je na našem území poměrně ojedinělý, současný výzkum iniciálních podmínek pro vznik přívalového proudu v pohoří Javorníky má značný význam pro přesnější předpověď těchto nebezpečných jevů nejen na našem území. Příště již budeme připraveni!
Smolíková, J., Hrbáček, F., Blahůt, J., Klimeš, J., Vilímek, V., Usuga, J.c.L. (2021): Analysis of the rainfall pattern triggering the Lemešná debris flow, Javorníky Range, the Czech Republic. Natural Hazards, https://doi.org/10.1007/s11069-021-04546-7
