Celosvětová analýza
Přemíra práce zvyšuje riziko smrti na mrtvici nebo srdeční nemoci

Kvůli dlouhé pracovní době zemřou ročně stovky tisíc lidí. Vyplývá to z první celosvětové analýzy, která se zabývá dopady množství odpracovaných hodin na lidské zdraví. Trend se přitom zhoršuje a dále ho může urychlit pandemie covidu-19, upozornila v pondělí Světová zdravotnická organizace (WHO), která studii  vypracovala společně s Mezinárodní organizací práce (ILO). Autoři zprávy docházejí k závěru, že v roce 2016 zemřelo na mozkovou mrtvici nebo kvůli srdečním onemocněním spojenému s přemírou odpracovaných hodin odhadem 745 000 lidí. To je o téměř 30 procent více než v roce 2000.

"Práce 55 hodin týdně a více je vážné hazardování se zdravím," prohlásila Maria Neiraová, ředitelka oddělení veřejného zdraví, životního prostředí a sociálních dopadů na zdraví ve WHO. Dodala, že organizace by rády, aby výsledky studie přinesly větší ochranu pracovníků.

WHO a ILO odhadují, že v roce 2016 zemřelo na celém světě 398 tisíc lidí kvůli mozkovým mrtvicím a 347 tisíc lidí na srdeční choroby, které se u nich projevily v důsledku toho, že pracovali 55 hodin týdně a více. Studie dochází k závěru, že takto dlouhá pracovní doba zvyšuje riziko mozkové mrtvice o 35 procent a riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční o 17 procent - ve srovnání s lidmi, kteří týdně pracují 35 až 40 hodin, podotkla agentura Reuters.

Ze studie dále vyplývá, že nejvíce obětí nemocí z nadmíry práce tvořili muži (72 procent) a lidé ve středním věku nebo starší pracovníci. Dopad přemíry odpracovaných hodin se u nich projevil častokrát později, někdy i desítky let poté, co si dlouhou pracovní dobu odpracovali.

Autoři studie, kterou nyní otiskl odborný magazín Environment International, zkoumali dopady množství odpracovaných hodin na lidské zdraví ve 194 zemích světa v rozmezí let 2000 až 2016. Mezi nejvíce postižené oblasti podle nich patří oblasti jihovýchodní Asie a západního Tichomoří, do které WHO řadí Čínu, Japonsko nebo Austrálii.

Ačkoliv se zpráva nezaobírá obdobím pandemie covidu-19, WHO se obává, že nárůst množství práce odváděné na dálku a globální zpomalení ekonomiky by mohly mít za následek další zhoršení situace. "Pandemie covidu-19 významně změnila způsob, jakým mnoho lidí pracuje," uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

"Práce z domu se stala normou v mnoha průmyslových odvětvích, častokrát smazala hranice mezi domovem a prací. Nadto mnoho podniků bylo přinuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily. Přičemž lidé, kteří zůstávají na výplatní listině, pracují více hodin. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdeční nemoci. Vlády, zaměstnavatelé a pracovníci musejí spolupracovat, aby se dohodli na limitech, které ochrání zdraví pracovníků," dodal šéf WHO.