Reklama, poezie dnešní doby?
Namísto hledání krásy a niterné pravdy dnes imaginaci tvůrců zaměstnávají cílové skupiny a spotřební košíky. Kulturní obraz básníka a romantického génia zdá se nahradil atlet s deodorantem v ruce.
Pro dnešní dobu je podle mě typické to, že slovo ztrácí svoji váhu. Schopnost pravdivě popsat svět a svoji zkušenost v něm, v době, která vše poměřuje optikou trhu, prostě ztrácí na hodnotě. Oproti například schopnosti přesvědčit někoho, že prací prášek, který doposud používal, je potřeba nahradit.
Literatura svůj předem prohraný boj svedla v 90. letech. Těžko ale mohla širší nabídka knižního trhu konkurovat reklamním letákům s nabídkou všemožného, do té doby často nedostatkového, zboží. Televizi zaplavila vlna doposud nepoznané zábavy a hodnotná literatura nebo kultura nebyla tím, co by nabízela reklama v hlavním vysílacím čase.
Když dnes někteří komentátoři kritizují manipulaci ze strany politického marketingu nebo šíření „alternativních pravd“ a konspiračních teorií, neměli by zapomínat na širší kulturní trendy. To, že hledání pravdy je ztrátou času, pokud nepřináší přímý užitek, si může dovolit (možná musí) myslet pragmatický businessman. Pokud však takovou pravdu přijme celá společnost, musí se smířit s tím, že pravda, podobně jako sny, se kupuje.
Pro dnešní dobu je podle mě typické to, že slovo ztrácí svoji váhu. Schopnost pravdivě popsat svět a svoji zkušenost v něm, v době, která vše poměřuje optikou trhu, prostě ztrácí na hodnotě. Oproti například schopnosti přesvědčit někoho, že prací prášek, který doposud používal, je potřeba nahradit.
Literatura svůj předem prohraný boj svedla v 90. letech. Těžko ale mohla širší nabídka knižního trhu konkurovat reklamním letákům s nabídkou všemožného, do té doby často nedostatkového, zboží. Televizi zaplavila vlna doposud nepoznané zábavy a hodnotná literatura nebo kultura nebyla tím, co by nabízela reklama v hlavním vysílacím čase.
Když dnes někteří komentátoři kritizují manipulaci ze strany politického marketingu nebo šíření „alternativních pravd“ a konspiračních teorií, neměli by zapomínat na širší kulturní trendy. To, že hledání pravdy je ztrátou času, pokud nepřináší přímý užitek, si může dovolit (možná musí) myslet pragmatický businessman. Pokud však takovou pravdu přijme celá společnost, musí se smířit s tím, že pravda, podobně jako sny, se kupuje.