Proplacená dotace pro Fatru? ‚Součást strategie, jak dostat střet zájmů před soud,‘ říká náměstek Piecha

„Česká republika potřebuje rozhodnutí, které můžeme žalovat,“ zdůvodnil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha, proč resort proplatil dotaci pro Fatru z holdingu Agrofert. A to navzdory výsledkům auditu ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Právě tento projekt by nyní měl být cestou k žalobě k evropskému soudu. Od něj české úřady chtějí závaznou odpověď, zda premiér je, či není ve střetu zájmů.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náměstek MPO pro eurofondy Marian Piecha

Náměstek MPO pro eurofondy Marian Piecha | Zdroj: MPO

Proč došlo k proplacení dotace společnosti Fatra, když mají být všechny evropské dotace pro holding Agrofert pozastaveny kvůli auditu ke střetu zájmů?
Je to součástí právní strategie, kterou zvolila Česká republika, již zastupuje pan náměstek Smolek (Martin Smolek, náměstek ministerstva zahraničí pro sekci právní, pozn. red.).

Stopka neplatila. Stát proplatil dotaci pro Fatru, teď na ní chce v Bruselu otestovat střet zájmů

Číst článek

A teď míříte na to, že česká strana se závěry auditu nesouhlasí a chce se kvůli tomu soudit? Podobně, jako je to v případě zemědělské dotace pro Agrofert?
Ano. Česká strana nesouhlasí se závěry auditu. Máme také právní stanovisko Evropské komise, že audit sám o sobě nemá právní podstatu. To znamená, že nemá charakter rozhodnutí, vůči kterému bychom mohli dospět k řešení u soudu. Jak už dříve říkal pan náměstek Smolek, Česká republika potřebuje rozhodnutí, které může žalovat, tedy na základě kterého může evropský soudní dvůr říct, zda pan premiér je, či není ve střetu zájmů (náměstek Smolek tento plán nastínil v rozhovoru pro Deník N zkraje května, pozn. red.). O tom nerozhodují auditoři.

Vy ale přece ze závěrů auditu víte, že Brusel žádnou dotaci pro Agrofert kvůli střetu zájmů neproplatí. Proč jste tedy vy osobně v dopise zaslaném na ministerstvo financí žádal o mimořádnou certifikaci dotace pro Fatru, tedy předložení k proplacení?
Už jsem vám odpověděl: abychom dostali rozhodnutí.

Rozhodnutí od Evropské komise, o které byste se opřeli v případném soudním sporu?
Přesně tak. Stále máme pouze názor auditorů, nemáme žádné rozhodnutí Evropské komise.

Nárok na dotaci

Proč jste ale tu dotaci Fatře vůbec přiznali? Rozhodnutí o udělení dotace padlo v únoru 2019, tedy v době, kdy měly být dotace pro Agrofert už pozastaveny. A proplatili jste ji letos v únoru. Zatímco u společnosti Primagra (první neschválená dotace pro Agrofert od ukončení auditu, pozn. red.), další firmy holdingu Agrofert, jste tu žádost o udělení dotace zamítli, a to kvůli střetu zájmů, respektive že by neexistoval zdroj financování, protože v Bruselu by tu dotaci stejně neproplatili. Proč to tedy u Primagry šlo, ale u Fatry ne?
Je to jednoduché. Primagra neměla rozhodnutí o poskytnutí dotace a nebyl tam tak vytvořen závazek státu (tj. smlouva o poskynutí dotace, pozn. red.). Oproti tomu Fatra rozhodnutí měla, tudíž závazek státu byl vytvořen. To je ten rozdíl.

Dotace pro Fatru

  • Preventivní pozastavení dotací pro firmy z holdingu Agrofert neplatilo bez výjimky. Server iROZHLAS.cz zjistil, že před třemi měsíci dostala plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) proplaceno 547 tisíc korun ze státní kasy.
  • Politické špičky teď chtějí zariskovat a pokusit se u Evropské komise o proplacení finanční injekce, aby otestovaly reakci. Redakci to potvrdil ministr Karel Havlíček (za ANO), který se ve věci osobně angažuje. Ministryně Klára Dostálová (ANO) kvůli tomu do Bruselu poslala už dopis.
  • Pokud Brusel žádost zamítne, Česko ho bude moci žalovat. Současně ale hrozí, že tento „pilotní projekt“ zablokuje proplácení dotací nejen pro Agrofert, ale i další české podniky. K takovému plánu se staví vlažně ministerstvo financí, které bude mít ve věci konečné slovo.

Jenže Fatra to rozhodnutí o poskytnutí dotace dostala pár týdnů po auditní misi ke střetu zájmů. Proč jste tedy žádost o podporu schválili, když dotace pro Agrofert měly být stopnuté?
Jde o projekt v hodnotě 690 tisíc (proplaceno bylo z této částky dosud 547 tisíc, pozn. red.) a byl schválen v době, kdy audit nebyl dokončen, tedy před konstatováním auditorů o střetu zájmů. Neměli jsme žádné indicie o tom, že může být něco špatně. Předběžnou zprávu jsme dostali až o několik měsíců později. A na ni české úřady zareagovaly tím, že na základě požadavku Evropské komise zastavily veškeré vydávání rozhodnutí, proplácení a podobně (tento požadavek ze strany Evropské komise ale zazněl už v prosinci 2018 a bylo mu podle ministryně financí Aleny Schillerové vyhověno, pozn. red.).

Navíc Fatra je jediným projektem, který je dotčen pouze střetem zájmů a nemá jinou chybu. Na tomto projektu se dá tedy jasně rozhodnout, jestli Evropská komise vnímá celou věc tak, že je pan premiér ve střetu zájmů, či není. Kdybychom to zkusili udělat na projektech Cerey (další neoprávněně vyplacené dotace pro dceřinku Agrofertu, pozn. red.), tak tam může být problém v tom, že tyto projekty jsou vedle střetu zájmů postiženy ještě chybou výběrového řízení. Bylo by tam tedy riziko, že Evropská komise to neproplatí kvůli této chybě, a nedostaneme se k rozhodnutí ke střetu zájmů.

Je to ale odpovědné chování, když víme, že Brusel tyto peníze s ohledem na výsledky auditu neproplatí, ale ministerstvo průmyslu je stejně vyplatilo ze státních peněz? Neupřednostnil se zájem příjemce před zájmem daňových poplatníků, kteří tu dotaci pro Agrofert teď zaplatili?
Naopak. Tady všichni straší státní úředníky, že tady na ně budou podávána trestní oznámení a že způsobují škodu. Je to ale naopak. U Fatry máme vydáno rozhodnutí, kterým je dán nárok na tu dotaci. Máme názor evropských auditorů, že zřejmě dle jejich názoru není něco v pořádku s českým zákonem a v kontextu s panem premiérem. Já to respektuji. Nemáme ale žádné rozhodnutí Evropské komise, které by říkalo „nepošleme vám platby za tyto projekty“.

Tudíž jediná možnost úředníků v tomto případě je dokončit proces, v tomto případě platbu, a požádat Evropskou komisi o proplacení. Protože máte pravdu, že kdybychom to zaplatili pouze ze státního rozpočtu, tak by vznikla zbytečně škoda. A pokud komise rozhodne, že to neuhradí, tak je na České republice, aby to žalovala. Kdybychom komisi nežalovali, tak způsobíme škodu České republice. Je to přesně opačně, než se ptáte.

Žádost náměstka pro eurofondy Mariana Piechy o mimořádnou certifikaci dotace pro Fatru | Zdroj: Ministerstvo financí

Stanovisko Bruselu

Z metodik k dotacím, které má na webu ministerstvo pro místní pro místní rozvoj, ale lze vyčíst, že úřady mohou na základě auditu, pokud tedy zjistí chybu, vyzvat příjemce k vrácení dotace. Proč tedy nejdete touto cestou? Ať se spíše případně soudí Agrofert, a ne český stát?
Jenže my jsme o těch dotacích už rozhodli. To je ten rozdíl mezi Fatrou a Primagrou. Fatra měla na rozdíl od Primagry rozhodnutí o udělení dotace ještě před závěry auditu, který se týkal střetu zájmů. K Primagře nemáme zdroj financování, protože komise napsala, že nové projekty proplácet nebude. Ministerstvo financí se k tomu také tak postavilo. My jsme v tomto duchu vydali rozhodnutí. A Fatra měla už platné rozhodnutí, projekt zrealizovala, realizovala ho v dobré víře. Tudíž ten nárok ze strany České republiky proplacen byl.

Výsledek auditu

Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že premiér Andrej Babiš (ANO) porušuje české a evropské zákony, protože nadále ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok. Česko se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá.

A v momentě, kdy je projekt hotový a proplacený, tak se domnívám, že ho musíme certifikovat také u Evropské komise. A je na jejím uvážení, aby vydala rozhodnutí, zda je podle ní pan premiér ve střetu zájmů a tyto prostředky tak nebudou refundovány České republice.

Pak je na České republice, aby se bránila. A aby evropský soudní dvůr rozhodl, kdo má pravdu. My potřebujeme zachránit prostředky České republiky, které byly přiznány před dokončením auditu. A vědět také to, jak postupovat v budoucnu, což lze právě na základě závazného právního posouzení, tedy rozhodnutí. Takto bychom postupovali v případě jakékoliv firmy.

Vy tedy chcete z Fatry udělat jakýsi testovací balonek, díky kterému byste mohli od Evropské komise získat zamítavé rozhodnutí kvůli střetu zájmů, od něhož byste se odrazili? Chápu to správně?
Ano. Máme stanovisko Evropské komise, sice neoficiální a předběžné, že v tom není problém. Že pokud chceme jednu platbu certifikovat, tak ať to uděláme. Komise také chce, abychom se dostali k soudu a spor se jednou pro vždy vyřešil. A teprve na základě žádosti o certifikaci platby se tím začnou zabývat. To je moment, kdy komise musí rozhodnout.

Tudíž jste se dohodli, že je možné do Bruselu poslat žádost o jednu platbu, tedy o platbu pro Fatru, a na tom se ukáže, jak Evropská komise rozhodne?
Úplně bych to nespecifikoval, ale je možné poslat nějakou platbu. Je to v kontextu toho, co říkal mluvčí Evropské komise: Česká republika nemusí nic vracet, protože o žádné peníze nežádala a co tedy chcete, abychom rozhodovali. Takže i Evropská komise říká, pošlete alespoň jednu platbu a vydáme rozhodnutí. A nikdo zatím neříká, jaké to rozhodnutí bude. Jestli se přikloní ke svému auditu, což je předpoklad, nebo nikoli. Teprve tehdy ale bude ze strany Evropské komise oficiálně rozhodnuto. A my můžeme na toto zareagovat.

Kristýna Guryčová, Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme