První snímek čínské pojízdné laboratoře Ču-žung na povrchu Marsu

První snímek čínské pojízdné laboratoře Ču-žung na povrchu Marsu | foto: CNSAAP

Čína se pochlubila prvními dvěma snímky z povrchu Marsu

  • 16
Čína ve středu potvrdila úspěch své marsovské mise. Zveřejnila první dva snímky z povrchu rudé planety.

Čínská pojízdná laboratoř Ču-žung již má svůj první snímek z povrchu Marsu. Barevná fotografie ukazuje horní část stroje s anténou vpředu a částmi tří solárních panelů ze čtyř, kterými je vybavena. Vedle tohoto snímku je k dispozici ještě jeden černobílý, na jehož záběru je rampa pro sjetí robotického vozítka z přistávací plošiny na povrch Marsu.

Snímek rampy přistávacího modulu, která slouží k sjetí čínské robotické laboratoře Ču-žung na povrch Marsu.

Marsovská laboratoř nyní podle čínských vědců provádí závěrečné přípravy, než opustí modul a zahájí plnění úkolů své mise, k nimž patří mimo jiné shromažďovat údaje o podzemní vodě a zjišťovat známky možného života v minulosti.

V následujících měsících by vozítko mělo fotografovat terén v okolí místa přistání v oblasti Utopia Planitia s cílem zjistit, zda jsou podmínky bezpečné. 

Vozítko je poháněno šesticí kol a má rozměry 3 × 2,6 ×1,85 metru. Na své palubě veze přístoje, které mají zkoumat především složení povrchu planety.

Využije k tomu laserem indukovaný rozpadový spektroskopický analyzátoru pro detekci povrchových prvků, minerálů a typů hornin. Kromě topografických a multispektrálních snímků dokáže vozítko studovat klima a magnetické pole. Rover také nese radar, který dokáže proniknout pod povrch Marsu.

Po povrchu se může pohybovat rychlostí až 200 metrů za hodinu, je přitom navržen tak, aby vydržel na Marsu fungovat asi 90 dní.

Utopia Planitia je planina na severní polokouli Marsu vzniklá pravděpodobně dopadem velkého tělesa. Zaujímá rozlohu s průměrem kolem 3 300 kilometrů, což z ní podle expertů činí největší známý takto způsobený kráter nejen na povrchu Marsu, ale rovněž ve Sluneční soustavě.

Čína se stala teprve druhou zemí, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně fungoval. Dosud uspěly jen Spojené státy. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Marsu využívá k výzkumu tři automatické rovery: InSight, Curiosity a Perseverance. V roce 1971 na planetě sice přistál modul Sovětského svazu, ale záhy po kontaktu s povrchem přestal na Zemi posílat data.

Mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.

Družice zůstane na orbitě a bude planetu zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

23. července 2020

,