Zejména lázně na západě Čech tvrdě pocítily propad v návštěvnosti zahraničních turistů. I když doufají, že se klienti po covidové pandemii opět vrátí, s Rusy, kteří si kraj obzvláště oblíbili, se prý kvůli stávajícím česko-ruským vztahům moc počítat nedá.

„To bude mít velký dopad. A když se to sečte s tím, co udělal covid, je to hodně přiklepnutý hřebíček do rakve. Protože v těchto zemích, jako je Rusko, hodně působí různá politická doporučení, kam cestovat, a kam ne. Dělo se to s Krymem i v jiných případech. Už v několika posledních letech byl problém se ztrátami ruské klientely a bude to určitě pokračovat,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus generální ředitel lázeňského holdingu Spa & Wellness Nature Resorts sdružujícího Lázně Luhačovice a Léčebné lázně Jáchymov, prezident Svazu léčebných lázní a také spolumajitel sítě ambulancí Mediclinic Eduard Bláha.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Vámi řízená a spoluvlastněná lázeňská skupina je největší v České republice. Znamená to, že na vás také nejvíce dopadly problémy a omezení spojená s covidem?

V tomhle oboru byly nejvíce zasaženy lázně na Karlovarsku, které se nejvíce soustředily na zahraniční klientelu, a lázně, které neměly prakticky žádné pojištěnce. Na druhou stranu všechny ty státní pomoci byly nastavovány tak, že velkou a vlastnicky propojenou skupinu znevýhodňovaly, takže je možné, že na nás byl ten dopad největší. Určitě z hlediska výpadku tržeb i hotovosti, kterou jsme museli spotřebovat na naše udržení a přežití. Takto v absolutní hodnotě budeme asi nejvíce postiženi. Je ale třeba upřímně říct, že díky snaze o reorganizaci a také díky státní pomoci jsme zvládli loňský rok zakončit dokonce v zisku.

To by někomu možná zavdávalo příčinu říct, že jste si tedy žádnou podporu z veřejných peněz nezasloužili…

To by tak mohlo vypadat, ale podstatné je, že zisk je vykoupen tím, že jsme vloni prakticky nic neopravili, byť běžně opravujeme v řádu desítek milionů korun, vůbec jsme neinvestovali a naši zaměstnanci měli zkrácenou mzdu nebo byli na překážkách na 60 % platu. A nakonec pomohlo i to, že se vlastně až na počátku letošního roku podařilo téměř překvapivě vyjednat zpětně některé kompenzace. Nejpodstatnější je, že jsme začínali s napěchovanými účty plnými rezerv na investice a ty účty jsou teď téměř prázdné.

Vláda věci řeší hurá způsobem

Lázně Luhačovice jsou kulturní památka, usilují o zápis do seznamu památek UNESCO. Co zásadního jste museli při investicích a opravách oželet?

My pečujeme o všechny naše objekty, na běžnou údržbu šlo ročně zhruba 40 milionů korun jak v Luhačovicích, tak v Jáchymově. Je to tak, že na jednom konci z těch rozlehlých areálů začnete a když dojdete na druhý, začínáte znovu. Vloni na to šlo ale jen pět, šest milionů a investiční činnost jsme seškrtali úplně. Speciálně Luhačovice mají velký rozvojový potenciál a ten jsme museli přerušit, což nás poškozuje v té lokální konkurenci. Ale věříme, že oživení v oboru bude velké. Možná nepřijde ještě v letošním roce, ale ten další rok už bude silný. Nejde jen o domácí dovolené, ale věříme, že i kvůli covidu bude stoupat zájem o péči o zdraví.

Eduard Bláha, generální ředitel lázeňského holdingu Spa & Wellness Nature Resorts sdružujícího Lázně Luhačovice a Léčebné lázně Jáchymov Foto: Zdeněk Němec / MAFRA / Profimedia

Vy sám jste byl přímo účastníkem jednání s politiky, ministry. Máte pocit, že jste měl a máte dostatek informací o tom, co vás v oboru čeká, jaká opatření a kdy budou platit, jak to bude s cestováním, covidovými pasy a podobně?

Určitě nemám pocit, že má vláda jasnou představu o opatřeních. Často se připravují takovým hurá způsobem, dlouho nic a pak najednou všechno. My ale nečekáme, že nám vláda řekne, co nastane, snažíme se to odhadovat sami z vývoje a trendů. Od vlády nečekáme scénáře, které nám namaluje.

A pokud jde o příjezdovou turistiku a právě ty covidové pasy, na to se dá připravit?

Spíš se snažíme to aktivně ovlivňovat. Teď žijeme tím, co platí, co ne, jak to bude u samoplátců a lázeňských pobytů… Předpokládáme, že očkování a uklidnění situace povede k tomu, návštěvnost poroste, bude primárně domácí. Ve svých strategiích se teď nedíváme na potenciál zahraničích trhů a soustředíme se na domácí trh.

Ten by mělo podpořit i pokračování lázeňských voucherů. Byly už vloni, mají být i letos s platností až do konce roku – v podobě poukazu v hodnotě až 4 000 Kč. Část lázní se ale po negativních zkušenostech rozhodla v programu dále nepokračovat. Proč, v čem je problém?

Neřekl bych, že se řada lázní rozhodla do toho nejít. Byla tam ale zpočátku řada negativních zkušeností. Byl to pilotní program, špatně uchopený a pro konečného spotřebitele byl nepochopitelný. Lidi měli pocit, že dostávají něco oni, že je to benefit pro ně, jenže on to je optikou úředníků benefit pro to zařízení. Tyhle dvě logiky se moc nepotkávají. Plus řadu lázní otrávilo množství byrokracie s tím spojené. Když si pak ty problémy sedly, přišla další vlna covidu. Věřím, že program bude fungovat, bude efektivnější než vloni. Díky míře proočkovanosti a většího pocitu bezpečí věřím, že to bude fungovat efektivněji než vloni v létě.

Ovšem v seznamu lázní, které vouchery braly, jsem třeba ty vaše nenašel.

To ale není proto, že bychom se rozhodli do toho nejít, my jsme do toho jít nemohli. Pořád se na to pohlíží jako na program dotační podpory a vám se všechny ty dotace a podpory sčítají dohromady a podpora má nějaký strop a limit. Ten ale není stanoven relativně, třeba na zaměstnance či na lůžko, ale absolutně. A pak se stane, že podnik naší velikosti je reálně v přepočtu na zaměstnance a lůžko podporován na úrovni jedné třetiny ostatních malých hráčů. My jsme tedy už měli stopku a nemohli jsme lidi s vouchery přijímat. Bylo to kontraproduktivní, protože spousta lidí by k nám ráda jela, ale když zjistili, že by neměli finanční výhodu jako jinde, tak nepřijeli.

Tam šlo o maximální limit veřejné podpory, která je nastavena na evropské úrovni. Strop byl původně 800 tisíc eur, podařilo se to nějak vyřešit?

Podařilo, problém se ale jen odsunul, protože pořád chybí ta relativita. Ten dočasný rámec veřejné podpory byl skutečně navýšen nejprve z 200 tisíc na 800 tisíc eur za období posledních tří let. To ale bylo v době, kdy se mělo za to, že problém bude trvat půl, tři čtvrtě roku. Pak se limit zvedl až na 1,8 milionu eur. Jenže i to firmy naší velikosti vyčerpají poměrně brzy, u nás to bylo už v prosinci loňského roku. Takže v celém letošním roce bychom už na nic dalšího nedosáhli. Abychom tedy u voucherů úplně nevypadli ze hry, rozhodli jsme se část jiných podpor nepřijmout, asi v hodnotě pěti milionů korun, a v této hodnotě umožníme zájemcům o naše služby také u nás čerpat vouchery, a to pouze pro Jáchymov, konkrétně Radium palác, kde je největší výpadek cizinců. Ale pak se nám ozývají lidé a diví se, že u nás vouchery využít nemohou. A je pro ně těžké pochopit, že to není podpora pro ně, ale pro ta zařízení. Teď se na ministerstvech rodí podobný program, kdy se budou odměňovat zdravotníci.

Formou rekondičního pobytu v lázních?

Ano, jako odměna za to, co vybojovali během covidu. Mohli by jet na nějakou regeneraci do lázní, což by samozřejmě pomohlo i lázním, ale pokud to bude postaveno stejně a v rámci stropů a limitů na podporu, tak k nám, do největšího lázeňského zařízení v Česku, se tito lidé vůbec nepodívají. A nepodívají se ani do řady dalších, která mezitím svůj limit na podporu taky vyčerpají. A výsledek bude, že nebude možné uspokojit poptávku zdravotníků, protože ta malá zařízení, která na limit nikdy nedosáhnou, mají zase nedostatečnou kapacitu. Řešení podle nás je postavit to jako odměnu pro ty konkrétní uživatele, zdravotníky, a nezapočítávat to do limitu pro veřejnou podporu.

Číňané nás nikdy neobjevili

Jak dopadá srovnání dopadů covidu na západě Čech a na jižní Moravě, u vás tedy Jáchymov versus Luhačovice?

Západní Čechy jsou samozřejmě mnohem více postižené, protože to byl vždy takový kotel, kde se celý ten obor vařil. Tam se soustředila převážná část ekonomiky a turistiky spojené s lázeňstvím a byly na to nalepené všechny související služby. Proto tam také vyskočila nezaměstnanost více než jinde, a to je úspěšně držena dole různými covidovými programy. Projevuje se to i větším zájmem vedení měst a kraje s tím něco dělat, byť ty možnosti nejsou veliké. Ten problém se jmenuje závislost na zahraničí, na příjezdovém cestovním ruchu. Na opačném konci, kde to bylo postaveno hlavně na domácím cestování a péči o pojištěnce, ten problém není tak veliký.

Pokud jde o zahraniční klientelu, jaký dopad budou mít podle vás současné vztahy s Ruskem na zájem ruských turistů navštěvovat české lázně?

To bude mít velký dopad. A když se to sečte s tím, co udělal covid, je to hodně přiklepnutý hřebíček do rakve. Protože v těchto zemích, jako je Rusko, hodně působí různá politická doporučení, kam cestovat, a kam ne. Dělo se to s Krymem i v jiných případech. Už v několika posledních letech byl problém se ztrátami ruské klientely a bude to určitě pokračovat.

A co Číňané? Měli vůbec čas objevit české lázně?

Čínská klientela a české lázně, to nikdy k sobě nešlo. Jednak má Čína úplně jinou představu o medicíně a léčení, takže se to moc nepotkávalo. Spíše tu byly opačné snahy nějak využít čínskou medicínu ve spojení s lázeňstvím. To byly třeba pokusy v Lázních Bohdaneč, ale nikdy to nedošlo k nějakému cíli.

Vy jste i spolumajitel sítě ambulancí Mediclinic. Jaké bude zdravotnictví po covidu?

Krize neuvěřitelně zvedla prestiž zdravotníků. Mluví o tom už střední školy, kolik se jim hlásí zájemců. Ukázalo se, jak chtěli nejrůznější dobrovolníci pomáhat, z nich se mohou rekrutovat kvalifikovaní zdravotníci. Spousta zdravotníků si přenastavila sebehodnotu, možná znovu objevila smysl své práce. Ukázalo se, že české zdravotnictví umí krizi zvládat. Potřebuje ale větší podporu ze strany vlády. Pokud jde o schopnost řešit problém a organizovat se, ta byla skvělá. Nemám obavu o české zdravotnictví, mám obavu o jeho financování z veřejných rozpočtů, to ano.

V souvislosti se covidem řešíme tělo, fyzické zdraví, ale co duše? Říká se, že tyhle druhotné dopady covidu budou také drsné, chystáte se na to třeba nabídkou speciálních programů i v lázeňství?

Ta duševní či socializační stránka věci vždy hrála v lázeňských pobytech klíčovou roli. Tím jsme také argumentovali, když jsme tlačili na vládu či ministerstvo zdravotnictví, aby lidem rychle umožnily pečovat o své zdraví i touto formou. Rozhodně je to důležité. A mám velkou obavu z toho, jaké škody ta krize a izolace napáchala na mladé generaci. Nejsem psycholog ani psychiatr, ale myslím si, že v tom jako společnost budeme mít hodně práce.