Za koronavirové pandemie se budou ceny Magnesia Litera rozdávat už podruhé. Za jakých podmínek se uskuteční předávání letos? Došlo oproti loňsku ke změnám?
Co se týče večera samotného, tak k žádným výrazným změnám nedojde. Samozřejmě se musíme držet vládních nařízení, takže v sále bude přítomna jen polovina diváků. To je asi nejvýraznější rozdíl. Jinak se snažíme, aby vyhlášení bylo stejné jako v předešlých ročnících, spisovatelé si to zaslouží. Měli jsme v plánu nějak oslavit jubilejní dvacátý ročník, ale kvůli všem nejistotám jsme od toho upustili a připomeneme to jen letmo.
Byly pro vás letos přípravy vzhledem k testování a dalším opatřením časově náročnější?
Termín vyhlášení se posouval, takže jsme měli na přípravy delší čas, téměř tři měsíce. Běžně to bývá třeba jen měsíc nebo měsíc a půl, takže jsme toho rádi využili. Jen do poslední chvíle nebylo jasné, co si můžeme dovolit.
Večerem už poněkolikáté provede dvojice Daniela Písařovicová a Jiří Havelka. Jak toto spojení vzniklo?
Tak nějak postupně a přirozeně. Před devíti lety jsme Jirku přidali k Anně Geislerové, pak ale otěhotněla, tak jsme sháněli náhradu a napadla nás právě Daniela Písařovicová. Mám pocit, že jako moderátorská dvojice jsou stále lepší a lepší. Diváci i literáti si na ně už zvykli.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
O oceněních v jednotlivých kategoriích rozhodují odborné poroty. Podle jakého klíče je sestavujete?
Vychází to z návrhu příslušných oborových institucí nebo obcí. V případě ocenění překladu je to Obec překladatelů, za naučnou literaturu dává návrhy Akademie věd, my pak jejich návrhy jako Spolek Litera interně konzultujeme. Vždy je důležité, aby byly zastoupeny v případě překladů různé jazyky nebo v případě naučné literatury různé vědní obory.
Už vám někdo porotcování odmítl?
Možná v momentě, kdy jsou ti lidé osloveni zmíněnými obcemi či institucemi. Ale když jejich jméno padne na schůzce spolku, tak už se předpokládá, že se svou účastí v porotě souhlasí.
Máte přehled o tom, kolik času porotci stráví hodnocením?
To se dá těžko odhadnout, u každé kategorie to bude jiné - u poezie logicky porotci stráví čtením méně času než u románů. Něco jiného je také hodnotit odborné tituly nebo překlady. Tam je důležité, aby porotci vzájemně důvěřovali svým kompetencím.
Knihu od astronoma nebo biologa například kunsthistorička po odborné stránce těžko posoudí. Někdy taky může docházet k favorizování svého vědního oboru nebo v případě překladu třeba jazyka... to už jsou ale procesy uvnitř poroty, do kterých obzvlášť v prvním kole nezasahujeme. Poskytujeme porotcům volnost a nutný servis.
Loni se Knihou roku stala osmisetstránková biografie Jana Žižky od historika Petra Čorneje. Promítá se vítězství do prodejů?
Promítá, často se prodeje násobně zvýší a k mému překvapení se to děje i u titulů, které byly ještě před oceněním bestsellery. Nejvíce prodaných exemplářů před vyhlášením měl, myslím, Erik Tabery a jeho Opuštěná společnost. Asi dvacet tisíc výtisků. Pak se to ještě zdvojnásobilo.
Nominaci na Magnesii Literu má Vladimír Merta i Martin Hilský |
Při pohledu do minulosti - stalo se, že by ocenění Literou někomu opravdu zásadně proměnilo kariéru?
Určitě Petře Soukupové. Ta v roce 2010 uspěla se svou druhou knihou Zmizet. Do té doby jako spisovatelka nebyla nepříliš známá. A částečně ocenění určitě pomohlo i Biance Bellové v roce 2017, kdy ještě navíc získala Cenu Evropské unie za literaturu.
Co u zavedených literátů?
Pokud vyhraje autor známý a zavedený, třeba Jiří Hájíček, Michal Ajvaz a další, tak je to vnímáno spíše jako stvrzení kvality.
Budete v budoucnu oceňovat i audioknihy?
Zatím o tom neuvažujeme. Chceme oceňovat text jako takový, audiokniha je už jiná disciplína, musí se přihlížet k tomu, jak je nahrávka zpracována, načtena a tak dále.
