I v konkurenci mnoha nových trendů a dramatických světových událostí jsou klimatické změny a přechod k zelené energetice, který vyvolaly, jedním z nejskloňovanějších hitů naší postcovidové současnosti. Z veřejné debaty na toto téma se bohužel často vytrácí obsah a zůstává jen ideový (pohříchu spíš ideologický) souboj všech zúčastněných. Zejména u nás se tvoří dva silné tábory: jedni si překládají Green Deal jako zelenou dohodu a vidí v ní příležitost, druzí ji zase vnímají jako zelený úděl, a tedy hrozbu, která Evropu poznamená skoro jako nějaká novodobá morová rána.
Na odborném poli v energetice se ale spíš vede debata o tom, jak rychlý bude „phase-out“ od uhlí a čím v tomto svižném tempu nahradit fosilní zdroje. O tom, že to nebude ploužák, ale spíše kvapík, a že to všechno bude rychlejší, než jsme předpokládali, už dnes nikdo nepochybuje.
