Vymazala pět setbolů hvězdičky Gauffové. Odvrátila mečbol Sakkariové, v témže utkání se nesložila po sporném verdiktu rozhodčího.
Mazácky zvládla i finálovou grandslamovou premiéru, v níž kdysi pohořeli i Lendl nebo Agassi.
Pětadvacetiletá žena z Ivančic u Brna ovšem ve městě pod Eiffelovou věží dělala skvělý dojem i poté, co odložila raketu.
 |
Znamenitě si vedla při videokonferencích, při nichž se na každou otázku snažila zareagovat smysluplně a zajímavě. Otevřeně promluvila o duševní slabosti, která ji postihla před partií se Stephensovou. Nebála se přiznat, že se jí vůbec nechtělo na kurt.
Trpělivě hovořila o bývalé trenérce Janě Novotné, jež zemřela v listopadu 2017. Snad pokaždé o ní dokázala říct něco nového. Skvělým způsobem oprášila její památku.
Zcela nenuceně a bez patosu do svých odpovědí vkládala úvahy o vnímání tenisu a života, jež jí změnila nemoc Novotné či pandemie.
S nelíčenou vděčností zmiňovala podporu Jana Kodeše a Martiny Navrátilové, věhlasných předchůdců, kteří na velkých akcích vždy drží pěsti krajankám a krajanům.
Jan Kodeš sleduje z hlediště finálový souboj Barbory Krejčíkové s Anastasií Pavljučenkovovou.
„Martina byla šťastná jak blecha,“ říkal Kodeš o přítelkyni, která Krejčíkové předávala pohár.
Při rozhovoru na dvorci po semifinále si neváhala vzít zpět slovo, aby legendám poděkovala.
Po bitvě s Gauffovou vytáhla z tašky mobil a zuřivě v něm cosi hledala. Chtěla Fabrici Santorovi, jenž se jí chystal vyptávat, ukázat společnou fotku z Australian Open.
Chovala se bezprostředně, mile, zdvořile. Někdy až rozpustile.
Při odchodu z centrkurtu jednou nakreslila na kameru srdce a jméno čerstvě zesnulé herečky Libuše Šafránkové. Podruhé děkovala celému Česku za přízeň.
Povzbuzovala své následovníky, aby nepřestali makat a snít. Prohlásila, že také oni si mohou zasloužit a vydřít podobný úspěch. Vzkázala jim, že se na ni klidně mohou obrátit se žádostí o radu.
Třebaže před turnajem posbírala pět grandslamových titulů v deblu a mixu, stále byla v branži vcelku neznámou osobou. Svým účinkováním v areálu pojmenovaném po slavném letci si však získala obdiv řady tenisových celebrit od Evertové po Pierceovou a Heninovou.
Pierceovou napodobila vítězstvím ve dvou soutěžích, což se jedné hráčce na Roland Garros nepovedlo 21 let. O Heninové se rozpovídala při slavnostním ceremoniálu.
Ona, dívka, která se dřív bála promluvit na veřejnosti, třeba i ve třídě před profesorkou, najednou bavila tisíce diváků na Chatrierově stadionu.
„Doma jsem Justine fandila u televize, a pak ji tu potkám a ona mi říká, že si vedu dobře. Páni, úplně jsem se klepala. Dotkla jsem se jí. Opravdu je živá,“ vyprávěla vesele. „Odvážím si tolik zážitků. Jednou budu mít co vyprávět dětem.“
Ano, na její báječné pařížské tažení se bude vzpomínat ještě dlouho.
