Představitele umírněného křídla islámského režimu Hasana Rúháního v křesle prezidenta Íránu vystřídá zástupce konzervativců Ebráhím Raísí. Podle předběžných výsledků soudce dostal v prvním kole pátečních prezidentských voleb zhruba 62 procent hlasů. Jeho vítězství už předtím naznačil stávající prezident Hasan Rúhání, k zisku mandátu mu poblahopřáli na sociálních sítích i jeho soupeři. Dosavadního soudce za vítěze voleb prohlásil také šéf diplomacie Mohammad Džavád Zaríf.

Podle šéfa volební komise odevzdali Íránci dohromady 28,6 milionu hlasů, z nichž zatím 17,8 milionu získal Raísí. Letošních voleb se mohlo zúčastnit 59,3 milionu obyvatel starších 18 let, účast tak byla zřejmě nejnižší ze všech voleb konaných od ustavení islámské republiky v roce 1979, podotýká agentura AP.

Nízký zájem o volby se ale podle médií očekával, protože úřady ještě před začátkem hlasování vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. To mezi voliči způsobilo nechuť se na volbách podílet.

„Doufám, že vaše administrativa, pod vedením nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, učiní islámskou republiku pyšnou, zlepší životní podmínky a zajistí blahobyt a prospěch národa,“ uvedl podle médií bývalý šéf centrální banky Abdolnáser Hemmatí. Ten byl jedním z Raísího hlavních soupeřů a podle komise dostal 2,4 milionu hlasů.

Gratulace ultrakonzervativnímu soudci nabídl i další soupeř a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který získal 3,3 milionu hlasů. Ministr zahraničí Zaríf na diplomatickém fóru v Turecku prohlásil, že Raísí je novým prezidentem a že každý s ním bude muset od nynějška spolupracovat.

Raísího vítězství nepřímo komentovala také dosavadní hlava státu Hasan Rúhání. „Gratuluji lidu k jeho volbě,“ řekl v televizním projevu. „Moje oficiální blahopřání přijde až později, ale víme, kdo měl dostatek hlasů v těchto volbách a koho si lidé zvolili,“ dodal prezident, aniž zmínil Raísího.

Raísí je blízkým spojencem Chameneího. Írán jeho zvolením bude mít prvního prezidenta, na něhož se vztahují americké sankce ještě před nástupem do úřadu. Uvaleny na něj byly kvůli jeho roli při popravě politických vězňů v roce 1988.

Stoupenci ultrakonzervativního křídla se dostanou v Íránu k moci po osmi letech vlády umírněného Rúháního, který se podle ústavy už nemůže ucházet o třetí mandát. Raísího vítězství podle zahraničních agentur zvyšuje obavy z růstu napětí mezi islámskou republikou a západními mocnostmi včetně Spojených států, zejména pokud jde o rozvoj íránského jaderného programu.

Raísí v předvolební kampani sliboval, že bude bojovat proti korupci a chudobě. Naznačil také, že hodlá pokračovat v nepřímých rozhovorech se Spojenými státy ohledně oživení mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu z roku 2015. Zároveň však naznačil, že bude nejprve požadovat zrušení mezinárodních sankcí vůči Íránu, které mají velmi negativní dopady na íránskou ekonomiku.

Reuters připomíná, že poslední slovo ve státních záležitostech, včetně zahraniční politiky a jaderného programu, má v íránském systému Chameneí, a nikoliv prezident.

Podle analytiků přitom Raísího vítězství zvyšuje jeho šance na to, že by mohl v budoucnu duchovního vůdce nahradit ve funkci. Chameneí totiž sám sloužil osm let jako prezident, než se stal nejvyšším vůdcem po smrti otce islámské revoluce Rúholláha Chomejního v roce 1989.