„Vakcíny se však staly obětí svého vlastního úspěchu. Lidé se běžně nesetkávají s infekcemi, proti nimž se dnes očkuje, proto mají tendenci význam vakcinace podceňovat,“ řekl serveru Lidovky.cz Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního průmyslu (AIFP) s tím, že v úhrnu proočkovanost populace klesá u všech povinných i doporučených očkování. V některých případech je Česko v Evropě dokonce na chvostu žebříčku.
Odmítači očkování se chovají sobecky a hazardují, říká přední virolog. Oficiální propagace je prý mizerná |
Mnohé nemoci, proti kterým se očkuje, dosud nevymizely, ba naopak – nadále se vyskytují v lokálních ohniscích. V Česku se tak stále objevují pacienti s černým kašlem, závažnou pneumokokovou infekcí či se spalničkami. Byť i v důsledku pandemie koronaviru počet případů řady nemocí klesl – lidé zůstávali doma a „příležitostí“ se nakazit nebylo tolik –, nelze očekávat, že stejný trend bude pokračovat i v době, kdy se život vrátí do předcovidových kolejí.
  |
„K zabránění šíření onemocnění v populaci je potřeba dosáhnout dostatečně vysoké proočkovanosti. Až díky tomu se vytvoří kolektivní imunita, jež ochrání i jedince, kteří nemohou být očkováni ze zdravotních důvodů, případně jedinci, kteří si nevytvoří protilátky po očkování,“ zdůraznila Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky.
Trudná řeč čísel
Křehká byla v posledních letech v Česku kolektivní imunita kupříkladu u spalniček, příušnic a zarděnek, kde ochota lidí k očkování v posledních dvou dekádách výrazně ochladla (viz grafika). První pokles pod hranici kýžené kolektivní imunity byl zaznamenám v roce 2015. Od té doby je dle AIFP sledován výrazný sestupný trend proočkovanosti proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
Češi a očkování
„U spalniček většina zdrojů uvádí nutnou proočkovanost 95 procent,“ potvrdila Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
Kvůli očkování proti spalničkám se dokonce rodiče, kteří odmítají nechat dát svým potomkům injekci s očkovací látkou, obrátili se stížnosti na Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. Nepochodili.
Skryté nebezpečí dravé mutace delta pro Česko. Maskuje se jako nachlazení, jedna dávka vakcíny na ni nestačí |
V Česku se děti do jedenácti let povinně očkují dvěma vakcínami proti v úhrnu devíti základním onemocněním. Takzvaná hexavakcína umožňuje očkování proti šesti nemocem najednou – dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophilus influenzae. Vakcínou MMR se očkuje proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. „Poslední povinné očkování sice nastává už mezi desátým a jedenáctým rokem věku, ale pak je tady celá řada nepovinných očkování,“ řekla pro Lidovky.cz pediatrička Hana Cabrnochová.
Dle ní v Česku dramaticky strádá i očkování proti pneumokokům. Ačkoli jsou vakcíny plně hrazené z veřejného pojištění,proočkovanost se pohybuje slabě nad 60 procenty. Naproti tomu ve Švédsku či Dánsku dosahuje 97 procent, na Slovensku 96 procent, nad devádesátkou se drží i Norsko, Belgie, Itálie či jeden z největších očkovacích skeptiků v EU Francie. U tuzemských seniorů nad 65 let, kteří jsou pneumokokem taktéž silně ohrožení, činí proočkovanost zhruba pouhých 14 procent. Přitom i pro ně je vakcína bezplatná, přesněji hrazená státem.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvZnepokojivé cifry vykazuje proočkovanost proti lidskému papilomaviru (HPV), který způsobuje rakovinu děložního čípku a hrdla, ale i penisu či ústní dutiny. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno od roku 2012 dívkám od 13 do 14 let, od roku 2018 i stejně starým chlapcům. Zatímco u dívek je proočkovanost okolo 60 procent – což dle lékařů není dostačující –, u chlapců je situace ještě tristnější. „Ve skupině třináctiletých chlapců dosahuje proočkovanost jen 29,7 procenta,“ uvedl Dvořáček. HPV infekce je přitom nejčastější sexuálně přenosnou infekcí na světě.
„Nádorů asociovaných s HPV je v Česku zhruba 2500 nově diagnostikovaných každý rok. Osobní zkušenost s nemocí má asi 28 tisíc lidí, největší část tvoří nádory děložního hrdla už žen,“ poznamenal ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
V souvislosti se zvažovaným záměrem očkovat proti covidu i děti nad 12 let je dle vakcinologů nutné vyvarovat se termínových kolizí vakcín. „V souladu s doporučením České vakcinologické společnosti je třeba zachovat odstup mezi podáváním odlišných očkovacích látek, a to minimálně 14 dní,“ řekl Dvořáček.
Česko má svůj covidpas, aplikace ověřuje ‚virovou bezúhonnost‘. Víme, na co si dát pozor a co se tím usnadní |
Vacca, tedy kráva
Očkování má kořeny v 18. století. Tehdy si anglický lékař Edward Jenner všiml, že dojičky krav, které prodělaly kravské neštovice, neonemocněly pravými neštovicemi (variolou). V roce 1796 proto učinil odvážný pokus: zdravého chlapce infikoval virem kravských neštovic a po uzdravení ho vystavil infekci pravých neštovic – a pravými neštovicemi hoch neonemocněl. Další vývoj potvrdil správnost Jennerovy teze. Postup přímé ochrany očkováním byl nazván slovem vakcinace podle latinského slova „vacca“, tedy kráva.
K největšímu počinu vakcinace došlo v roce 1980, kdy byly oficiálně vymýceny právě pravé neštovice, jimž na celém světě podlehly stovky milionů lidí. Přesto nedůvěra v očkování nadále trvá. Paradoxně nejvyšší je ve vyspělých částech Evropy, kde vakcínám obecně neholdují zhruba dvě třetiny lidí, jak vyplynulo ze studie, již před dvěma roky uskutečnil fond Welcome Trust.
Důvěře se naopak těší v částech Asie a Afriky, státem s nejvyšší skepsí vůči vakcínám je Francie, dále pak Švýcarsko, Rakousko, Belgie a Island. Česko patří v rámci Evropy k průměru. Lékaři a vakcinologové nejen u nás věří, že právě koronavirová pandemie pootočí „globální kormidlo“ ve prospěch očkování.
