O víkendu oslavil své osmdesátiny Václav Klaus. Europoslanec Alexandr Vondra napsal v komentáři pro Lidové noviny: „Jeden by čekal, že jeho kulatiny opanují veřejný prostor. Realita je ale jiná. Gratulace od prezidenta a kardinála, rozhovory pro Xantypu a Parlamentní listy. Jinak ticho a mlčení.“ Čím si to vysvětlit, když jde o muže, který řídil transformaci ekonomiky od komunismu ke svobodě a české politice jako ministr financí, premiér, předseda Poslanecké sněmovny a prezident dominoval přes dvě dekády?
Převládající ideologie ve společnosti se změnila. Tak, jako se v roce 1989 překlopila doprava, od roku zhruba 2000 se stále víc pomalu posouvá doleva, směrem k „progresivismu“ a kolektivismu. A ten by Václava Klause, jako výrazného zastánce individualismu, nejraději vygumoval z historie. Však ona se tato ideologie opět otočí – ale bude to ještě celkem dlouho trvat, nejprve se musí ekonomicky svou vahou zhroutit.
Vadí vám, že se Jaromír Jágr nechce nechat naočkovat proti covidu-19, protože prý má dostatek protilátek?Anketa
Od začátku roku 2021 jsme svědky prudkého zvýšení cen na globálních trzích surovin. U některých komodit jde za půl roku o zdražení o 50 procent, v meziročním srovnání dokonce o více než sto procent. Například sójový olej zdražil od začátku roku o 65 a meziročně o 157 procent, ropa o 42, resp. 84 procent, dřevo 52, resp. 273, či kukuřice 41, resp. 107. Zatímco ale viceguvernér České národní banky Marek Mora se přiklání ke zvýšení úrokových sazeb již na zasedání bankovní rady příští týden, americká ministryně financí Janet Yellenová, bývalá šéfka Fedu, považuje tento jev za přechodný. Fed přitom před časem slíbil úrokové sazby zvednout, když bude inflace dlouhodobě vyšší než dvě procenta; nyní se v USA do konce roku očekává inflace na úrovni tří procent. Měly by centrální banky na zvyšování cen reagovat?
Tohle je naprosto klíčové téma, má daleko hlubší přesah než „jen“ inflace, jako by snad inflace byla málo, ale většina lidí nedohlédne hloubky problému. Víc než o „obyčejnou inflaci“ totiž jde o selhávání politiky vlád a centrálních bank, a pokud bychom šli ještě dál, tak jde o důsledek selhávání právě oné kolektivisticko-progresivní ideologie, která velí zachovat plnou zaměstnanost, maskovat recesi, tisknout peníze a zadlužovat se.
Centrální banky, zvláště ECB, v minulosti intenzívně bojovaly za vyšší inflaci. Teď už se ovšem dávno o vybičování inflace nesnaží. Teď se hlavně pokouší o něco, co by do jejích cílů, které jsou ustanoveny v takzvaném institucionálním rámci Evropské unie, vůbec patřit nemělo – totiž o umožnění předluženým vládám, aby se dál zadlužovaly a levně prodávaly své dluhopisy. Aby se kupříkladu předlužená Itálie nebo Francie mohly dál zadlužovat, sype ECB peníze do oběhu, a inflace roste jako vedlejší důsledek toho, že v oběhu je příliš mnoho peněz na příliš málo zboží.
Mimochodem, zboží by bylo v oběhu třeba i víc a bylo by levnější, ale nedostatek základních surovin, čipů i dalších komponentů vede k tomu, že výrobní podniky nemohou vyrábět, jak by mohly, kdyby vlády pandemickými opatřeními nepoškodily ekonomiku a nevychýlily ji ještě víc z rovnováhy. A všelijaké pandemické programy zase udržely zaměstnanost i v krizi tak vysoko, že podniky byly donuceny držet či ještě zvyšovat mzdy i další náklady, takže se jejich zboží a služby ještě víc prodražují.
Je to tak, že od centrálních bank už nemůžeme čekat kroky, které by z logiky věci podnikat měly?
Za normální situace by se každá centrální banka už chystala zvyšovat své úrokové sazby, aby inflaci tlumila. Ne tak Evropská centrální banka, která by tím předlužené země potopila. Inflace tedy bude dál akcelerovat. ECB sice předpokládá, že se jedná jen o dočasně zvýšenou inflaci, ale mám podezření, že se jedná spíš o přání než realitu. Spíš o politickou proklamaci než ekonomický odhad.
Psali jsme:
Jedním ze signálů, který dost polopaticky naznačuje, že zvýšená evropská inflace není jen přechodná, jak ECB tvrdí, je třeba fakt, že komerční banky sosají likviditu od Evropské centrální banky čím dál víc. Tyto peníze banky musí rozpůjčovat svým klientům. Pokud by je samy investovaly na finančním trhu třeba do akcií, musely by z nich platit vyšší úrok. Klienti bank si ovšem úvěry velmi rádi vezmou. Že by to ovšem zvýšilo hospodářský růst, jak ECB čeká, o tom si můžeme nechat jenom zdát. Klienti za úvěry spíš nakoupí nemovitosti, takže akorát vyženou ceny ještě výš. A současně se tím v eurozóně opakuje nechvalně známý stav z období před rokem 2008: Totiž poskytování hypoték každému za pozdrav včetně negativního dopadu na zdraví bilancí bank.
O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu korun). Obligace se splatností deset let jsou první částí emise o celkovém objemu až 800 miliard eur (20,3 bilionu korun) a jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení EU jako hlavního společného dlužníka. Těmito penězi chce Unie naplnit svůj fond obnovy, který bude až do roku 2026 poskytovat jednotlivým členským zemím granty a půjčky na zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19. Komu byste tyto dluhopisy doporučila?
Nikomu. Za prvé, jejich výnos bude minimální a já se vsadím, že nakonec ani nepokryje inflaci, což by znamenalo, že dluhopisy budou reálně ztrátové. A za druhé, eurový monetární systém, který je samozřejmě největší částí Evropské unie, ve mně nevzbuzuje vůbec žádnou důvěru. Umím si představit mnohem bezpečnější a současně výnosnější investice. Svým klientům něco takového rozhodně nedoporučuji.
S tématem regulace agenturního zaměstnávání přichází ČSSD a navrhuje, aby firmy směly v budoucnu zaměstnávat maximálně deset procent agenturních pracovníků. Ti musejí odvádět významnou část svého výdělku agenturám, a pracují tak za dumpingovou odměnu; navíc pobyt těchto většinou nekvalifikovaných cizinců u nás přináší negativní vedlejší efekty fungování agentur práce. Lze tento problém řešit tak, jak si představuje ČSSD, když ovšem najímaní cizinci k nám přicházejí za prací, o kterou nemají zájem ani nezaměstnaní Češi?
Popravdě nerozumím, o jakém problému mluvíte, co by se mělo řešit. Je problémem k řešení to, že na stavbách u nás pracují levní pracovníci? Považuje ČSSD za ideál, aby už tak drahé bydlení bylo ještě dražší, protože ho budeme stavět ještě dráž kvůli nedostatku levných cizinců? Taková dumpingová odměna pro zahraniční dělníky je tou nejlepší zprávou pro české spotřebitele! Aneb jak pod rouškou sociálna ožebračit všechny.
Fronty před obchody nebyly v Československu do roku 1989 nijak neobvyklým jevem. Ve čtvrtek se ty časy vrátily, když na pražském Václavském náměstí otevřel svou prodejnu módní řetězec Primark a lidé se u ní začali srocovat už od páté hodiny ranní. Kvůli vysokým teplotám museli dav lidí pravidelně kropit vodou hasiči. Za socialismu se fronty daly pochopit nedostatkem výrobních kapacit; čím je však vysvětlit za kapitalismu, když se dá předpokládat, že by nabídka, resp. výroba, měla poptávku nasytit?
A jakpak jste přišel na to, že žijeme v kapitalismu? Rozhlédněte se kolem. Socialismus je odrůdou kolektivismu, kapitalismus je založený na individualismu. Povinné rouškování osamoceného chodce na prázdných ulicích, polopovinné vakcinace, lockdowny – je to individualismus, nebo naopak kolektivismus? To druhé, samozřejmě. Nehorázně vysoké výpalné zvané daně, které platíte a ze kterých jsou placeni ti, kdo nechtějí pracovat – je to individualismus, nebo naopak kolektivismus? Zadlužování státu, rostoucí počet státních úředníků, pomalé zestátňování, nedostatek čipů a materiálů, způsobený státními regulacemi – co to všechno je? Je to pomalu nastupující socialismus. Takže na fronty lidí čekající na nedostatkové a zmetkové zboží si račte zase začít zvykat.
Spolek Aliance pro rodinu končí na Facebooku, protože ten mu opakovaně mazal příspěvky o tom, že děti potřebují mít za rodiče muže a ženu, nikoli stejnopohlavní pár. Může z takové indoktrinace do budoucna vzejít něco jiného, než že naprostá většina přijme za své názory, které jsou jim médii i sociálními sítěmi vštěpovány jako jediné správné?
Ano, naprostá většina obyvatel skutečně bude dříve či později indoktrinována, respektive značná část už indoktrinována je. To musíme vzít jako fakt. Nejlépe se indoktrinuje generace nejmladší, která ještě nemá historickou paměť a k tomu ještě nemá vzdělání a jím vytříbenou schopnost kritického myšlení. Srovnejte si to se zhruba rokem, během něhož byly uzavřené školy…
Psali jsme:
|
|
Aby bylo jasno aneb Vrátí se Marx a Lenin?
* Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
